104.kapitola - Jako šípková růženka..

Bolelo mě celé tělo a připadalo mi, že sem musela spát skoro celou věčnost. Jen co jsem rozlepila unavené oči, zahlédla jsem Michaela , jenž stál u okna a přešlapoval sem a tam jako starostlivá kvočna.  U něho stál člověk v bílém plášti a něco mu vysvětloval.

" Co se stalo " ?, vyslovila jsem tiše a snažila se postavit. Rozhlížela sem se kolem sebe a s úlevou sem zjistila, že jsem stále u sebe v pokoji.

Rád Vás poznávám slečno Greenová, ležte v klidu prosím, pro vaše oslabené tělo je teď klid tím nejdůležitějším, podával mi ruku postarší sympatický chlapík s temně medovýma očima.

Jsem Dr. Burns a tady Michael mi zavolal, jelikož se vám neudělalo dobře a omdlela jste, vysvětloval , když sem na něj nechápavě zírala. Na nic sem si nemohla vzpomenout.

S největší pravděpodobností to bylo způsobeno vyšším napětím a stresem, ale pro jistotu, abychom nic nezanedbali bych Vám rád provedl krevní testy. Mohla byste se zítra dostavit do nemocnice sv. Vincenta? Mám sice plný diář pacientů, ale pro vás si vždycky čas najdu, mrkl na mě a nakonec i na Michaela.

Pane doktore, myslím, že testy jsou zcela zbytečné, jen sem ...

Samozřejmě že přijedeme Henry, nedělejte si starosti, dopoledne jsme tam, ujal se toho Michael , přičemž naprosto ignoroval můj nesouhlasný pohled.

" Počítám s vámi ", usmál se doktor a podíval se na mě. Není to nic zdlouhavého Catherine, uděláme jen pár testů, abychom vyloučili vážnější příčinu. Budeme mít jistotu, že jste omdlela jen ze stresu a není v tom nic víc.

Nezbývalo mi nic jiného než souhlasit. Když sem se znovu zadívala na Michaela a zachytila jeho starostlivý pohled, píchlo mě u srdce. Zatím užívejte vitamíny co vám tu zanechám a dbejte na dostatek klidu a pravidelně jezte, doléhal hlas lékaře jako by byl na míle daleko..

Teplotu nemáte, takže je všechno v nejlepším pořádku, zítra vás čekám, dokončil svou prohlídku lékař a obrátil se na Michaela. Dobře se o ní starejte Miku, návštěvy by vám tu neměli tatko stonat a zítra nezapomeňte přijet, připomněl mu. Samozřejmě Henry buďte bez obav, poplácal ho Michael po rameni a šel ho vyprovodit.

Dlouho jsem ale sama nebyla.

Zavrzaly a otevřely se dveře, v nichž se objevila plavovlasá hlavička. Jsi nemocná?, ozval se Princ a hupsul ke mě na postel. Nejsem zlatíčko, jen mi nebylo dobře, víš? , uklidňovala jsem ho. Teď už je to dobré, opravdu.

., políbila sem ho do jemných vlásků a vdechovala jeho čistě jemnou dětskou vůni.

No ale tatínek říkal, že si teď nemocná a že si se mnou nemůžeš hrááát, zkroutil se mu obličejík do smutného výrazu a začal popotahovat. Tatínek moc přehání Princi, nic mi není, konejšila jsem ho, když mi vlezl do náruče a přitiskl ke mě své drobné tělíčko.

Vůbec nepřeháním, ozvalo se ode dveří a naše oči vzhlédly vzhůru k těm Michaelovým. Tak a teď se na mě tatínek bude zlobit, že jsem ho neposlechl, zašeptal mi Prince do ucha a a obtočil mi své buclaté ručičky kolem krku.

Princi, říkal sem ti, že Kate musí hodně odpočívat...Jako Šípková Růženka? , skočil mu do toho Princ a vyčkával svou odpověď. Cukaly mi koutky a sledovala sem Michaela jak se usmívá a přikyvuje. Ano přesně tak zlatíčko, takže se s Kate rozluč a utíkej do svého pokoje, poručil mu jemně.

Prince se mi znovu přitulil do náruče a dal mi pusu na tvář. Kdyby ti třeba dal tatínek pusu jako princ šípkový růžence, tak by si už nemusela odpočívat a byla by si uzdravená, díval se na mě důležitým pohledem a mě nezbývalo nic jiného než ho pohladit po tváři. Dětská duše je tak nádherně nevinná a čistá.

Tak už běž zlatíčko, slibuju ti, že si budeme brzy zase hrát ano?, pohladila sem ho po jemných vláskách. Prince vyskočil radostně z postele a zamával mi. Chytil Michaela za ruku a prosebně se na něj podíval.  Půjdeš se mnou tatínku?..Michael na okamžik vyhledal můj pohled , zvedl syna do náruče a společně odešli.

Po chvilce se ozvalo zaklepání. " Kate můžu dál "?...

Pojď Marion, usmála jsem se na její milou tvář, která se objevila ve dveřích. Přinesla sem ti čaj a toast, lékař říkal, že musíš pořádně jíst. Děkuju Marion, ale nemám zrovna hlad. Můžeš to prosímtě dát na stůl?..Alespoň ten čaj vypij, vrazila mi do ruky horký hrnek a přisedla si ke mě na postel. Co ti řekl doktor? ..

Donutili mě s Michaelem, abych zítra přijela do nemocnice na krevní testy. Je to úplně zbytečný, rozhodila sem naštvaně rukama a napila se čaje. Marion se na mě se podívala zvláštním pohledem .

Má o tebe starost Kate..Měla si vidět jeho výraz, když si omdlela. Víš Michael..

Marion prosím, zastavila sem jí mávnutím ruky a prosebně a stvrdým výrazem v očích sem jí pohled vrátila.

" Promiň Kate " , vím, že už je to hrozně dlouho. Nechápala jsem proč jste se rozešli. Nikdo mi to neobjasnil, ani sám Michael, i když sem ho o to výslovně požádala. Nemluvil o tobě s nikým. Pochop ty mě přece.

Odjela sem tehdy za rodiči a byla sem si tak jistá tím, že se vezmete ještě předtím, než přijedu zpátky. Úplně sem viděla vaše děti jak pobíhají na zahradě krásného domku a já je budu jako pyšná teta chodit hlídat, až si budete chtít užít chvilku klidu o samotě. Ale...když sem se vrátila, bylo všechno úplně jinak.

Odešla si a zapomněla, sklopila oči a já tušila, že je v nich plno slz. Stejně jako v těch mých. Nikdy sem nezapomněla Marion, pohladila sem jí po mokré tváři. Ani na jednoho z vás, dodala sem tiše.
Stalo se tolik věcí, když si odjela. Bylo mi smutno...

Nebyla jsem tady, když si mě potřebovala Kate, podívala se na mě se slzami v jiskřivě modrých očích. ..Chápala jsem tě Marion, musela si odjet. Sama si to neměla lehké.

Vím, že chceš na to všechno znát odpověď, ale není to možné. Ani já sem to nechápala ale Michael se kdysi tak rozhodl. Rozdělil naše životy a já nenašla žádný důvod proto se do Gary ještě vůbec někdy vracet. Bylo to místo , kam sem se nemohla vrátit, odpusť mi to. Vím, že sem tě mohla vyhledat, ale neudělala jsem to. Odloučení od Michaela bylo pro mě natolik bolestné, že už jsem nechtěla vidět nikoho z vás...Připomínali byste mi ho a já na to neměla sílu. Byly jsme nejlepší kamarádky, ale to já sem selhala...

Ne Kate, ty odpusť mě, že zbytečně otvírám staré šrámy, neměla sem s tím začínat, takže co bylo, to bylo, hlavně , že jsme se znovu našli, usmála se a objala mě.

No a kdepak je ten tvůj Victor?, sem zvědavá, kdo že tě to vlastně vyhrál. Musí to být skvělej chlap, když jste spolu tak dlouho, usmála se. Victor je právník a před několika dny odjel za klientem, ale slibuju , že vás seznámím až přijede, ujistila sem jí s úsměvem. Jak jste se ocitli vůbec tady? , zeptala se zvědavě.

Vylíčila jsem jí co vše se stalo, od katastrofálního překvapení Victora na mém narozeninovém večírku až po příjezd na Neverland. Marion vždy vykulila oči a dávala si ruku před ústa. Bože, to teda bylo ale překvápko, ujelo jí s úst. Chápu jak jste se museli oba cítit.

Victor v tom případě neví nic o tvé minulosti...o Michaelovi a tobě, konstatovala Marion zamyšleně. Pěkně si zahráváš Kate. Tohle není dobré, vždyť sem celý den pozorovala, jak se na sebe díváte a..

Marion!, okřikla jsem jí tiše. ..Victor toho ví dost, ale ne tolik , aby věděl, že to Michael je člověk, který mi zabránil být v životě ještě někdy šťastná. Je to tvůj přítel Kate, měl by vědět, že...

Victor se to nikdy nedozví. Nemůžu a ani nechci mu vyprávět cokoliv z mé minulosti. Já jejich přátelství neohrozím Marion..

Jsi unavená Kate, zarazila mě Marion. Na povídání budeme mít ještě spousty času. Chvíli tu s Randym a malou zůstaneme, pohladila mě po tváři a zvedla se z postele. A koukej sníst ten toast,přikázala mi s úsměvem a odešla.

Během chvilinky se mi oči pod tíhou únavy zavřely, když v tom...