187.kapitola - Šokující návštěva ..

 Pozoroval Kateinu napjatou tvář a nervozitu, jenž se odrážela stiskáváním jejích vlastních dlaní. Zachmuřeně hleděla z okna a byl si jistý, že nemá absolutně potuchy o tom, o čem tu pan Dawson mluví. Ač se jednalo o její firmu, momentálně byla myšlenkami úplně někde jinde. Nad čím může asi přemýšlet? ..

Zmátlo ho, když po přečtení dopisu jen pokrčila rameny se slovy " nic to není" a papír zmuchlala do kuličky, kterou si dala do kapsy u kalhot. Proč ho tedy nevyhodila? Taktně mu odmítla říct, co v dopise bylo, ale zřejmě se to nikdo jiný nemohl dozvědět ? Ale proč ? ..Slovíčko " Proč" mu teď kolovalo hlavou více, jako nikdy předtím.

Podle toho jak se teď tváří tam určitě nebyla žádná milá slůvka. Něco jí šrotuje hlavou a on by moc rád věděl co. A on to z ní dostane!

..................................................

Tahle porada byla důležitá, vždyť se jednalo o mojí firmu. Firmu, jenž jsem s láskou a pílí stvořila a která mne živila.

Byl to můj sen a já vždy byla pyšná na to, že jsem si ho i pře ze všechno co jsem si prožila, dokázala splnit. I přesto jsem nedokázala vnímat nic kolem sebe. Naštěstí tu byl Ryan, který v klidu konverzoval s ostatními, tudíž jsem si mohla dovolit přemýšlet i o jiných věcech.

 V uších mi hučelo a znovu jsem před sebou viděla ta slova. Jako bych byla herečkou z nějakého thrilleru, tak přesně jsem se cítila.

" Všichni shnijete v pekle", stálo tam. Jen to, nic víc. Ale stačilo to k tomu, aby se mi zježili chloupky vzadu na krku. Pohltil mne strach a pocit bezmoci.

Anonym , jak jinak.

Kdo může být tak podlý a zasílat takové výhružky ?

Přemýšlela jsem, kdo by mě mohl nenávidět tak podlým způsobem? Čím sem si nadělala takové nepřátele, kteří mne chtějí zničit ? A kdo  - všichni ? Měla sem takový zvláštní vnitřní pocit, že to nemá co dočinění s firmou a ani jejími zaměstnanci. ................

..........................................................

Snažila sem se Ryana setřást, ale on tvrdošíjně popobíhal vedle mě.

" Kate nech toho! Stejnak moc dobře víš, že mi neutečeš ! Co bylo v tom dopise ? Určitě ti neuvěřím, že nic jak si mi řekla, celou poradu si byla mimo!..

" Ryane, opravdu to není nic, kvůli čemu by ses měl strachovat, vážně, snažila jsem se ho přesvědčit i když zrovna dvakrát nevypadal, že se nechá. A jak se má Lisbeth a malá?" ...

" Nesnaž se to zamluvit Kate!"..

" Kate !".., zaslechla jsem Stephaniin radostný hlas než ke mne přiskočila a radostně mne objala.

" Taky tě zase ráda vidím Steph", špitl jsem a s oběma po boku jsem chvátala do své kanceláře.

" Steph můžeš mi prosímtě do kanceláře přinést silné presso? Jo a ještě něco – nepřipojuj mi žádné hovory a v žádném případě nepouštěj nikoho do mé kanceláře, chci být sama".

Steph střelila nervózním pohledem po ještě zachmuřenějším Ryanovi a němou otázkou se ho ptala co se děje.

" Řekla jsem sama, Ryane", zatlačila sem ho zpátky do chodby a rychle sem za sebou zavřela dveře.

Na vratkých nohách sem se doškobrtala ke křeslu a ztěžka sem se usadila. Bylo toho na mě opravdu moc. Svatba se kvapem blíží, Janet se mnou nemluví, vyšetřování otravy zvířat v Neverlandu také ještě neustalo a viník běhá někde po svobodě, někdo se snaží dostat mou firmu na lopatky, s Michaelem se navzájem dokonale vyhýbáme a teď ještě k tomu všemu tohle . Anonym.

Dá se tohle vůbec všechno zvládnout ? ..

Steph zrovna vešla do kanceláře, ale nevypadalo to, že by si jí Kate všimla. Koukala z okna a držela se pažemi kolem těla. Vypadala křehce a zranitelně, že se Steph až bála, že když na ní promluví, rozpadne se v prach. Byla pryč jen chvíli, ale i přesto měla pocit, že Kate hodně pohubla. Něco není v pořádku.

Sama věděla, oč jde. Svatba se už za týden, jenže ona nemá toho správného ženicha. Jenže Kate byla na slovo skoupá ! Nechtěla o tom mluvit ani za nic a navenek hrála spokojenou a šťastnou snoubenku, ač kdyby to byla hlavní role ve filmu byl by to stoprocentní propadák a ona by si odnesla cenu pro nejhorší herečku.

Myslela si, že když v ní vzbudí žárlivost tím, že se bude ucházet o Michaela něco se v ní zlomí a ti dva zabedněnci si promluví. Ale ono ne! Mít lásku muže jako je Michael tak by byla schopná zajít do úplných krajností, aby si jeho náklonost udržela. A Kate ? ..Měla sto chutí s ní zatřást, ale věděla, že to nemá cenu. Musí se stát něco, co jí donutí si uvědomit, že bez Michaela je jí jen polovic.

Položila presso na dubový stůl a bez toho aniž by si jí její drahá přítelkyně všimla, odešla z kanceláře.

........................................................................................................

Intercom na stole zablikal a vydal pisklavý zvuk.

Měla sem chuť po tom krámu něco hodit. Cožpak nemůžu mít chvilku klid ? Alespoň malou zpropadenou chviličku ? , zadívala sem se zbožně na ztichlý telefon na stole, přičemž se ten otravný zvuk ozval znovu.

Rozhodla sem se ho ignorovat. Dnes opravdu nemám na nic náladu. Na nic. Potřebuji si utřídit myšlenky a promyslet si jak budu pokračovat dál. Ozve se ten anonym ještě ? Nebo to byl jen výstřel do neznámých vod  a ten člověk jen zkoušel kolik toho vydržím ? Doufala, jsem v to druhé.

" Kate"? , zaslechla jsem ode dveří a zprudka sem vzhlédla ke Stephaniině podmračené tváři, jenž se krčla v pootevřených dveřích.. Užuž sem se nadechovala k námitce, když mne zastavil její bojácný hlas.

" Dřív než mne osočíš, že tě vyrušuji, přišla sem ti říct, že tu máš návštěvu.

" Řekla jsem , že dnes nikoho ..."..

" Velmi důležitou návštěvu, skočila mi Steph znovu do řeči a nervózně se ohlédla dozadu za dveře. Věř, mi, že HO budeš chtít přijmout", podívala se mi do očí a v obličeji jí nervozitou zaškubal sval. Neušlo mi, jak to zdůraznila. Co se to s ní děje? Ať už je to kdokoliv nemá absolutně náladu někoho poslouchat. Pochybovala, že by sem přijel samotný Michael, to už by dávno měla pod oknem ječící davy fanoušků a na to teď opravdu nebyla zvědavá.

" I důležitá návštěva počká Steph! Prostě řekni, že sem velmi zaneprázdněná a ať mi tu nechají číslo, sama je zkontaktuji až si ten čas udělám!"..

" Opravdu byste si našla čas Catherine ? , vecpal se za Stephanií nějaký muž a mne nemohlo ujít, jak se mu zablýskly černé oči, jimiž mne přejel od hlavy až k patě.

Šok se smísil s podivným strachem a já okamžitě zmlkla. Pozorovali jsme se navzájem, jako bychom hráli hru  - kdo dřív uhne. Co mi to jen připomíná ? ..

Čas je totiž nepřítelem každého moje milá Kate ....

btw - tak chválně, otázečka pro Vás  - kdo si myslíte že přišel za Kate do kanceláře ? :)