185.kapitola - Zpověď ..

Slzy se spojili s potůčkami vlažné vody, jenž dopadala na můj obličej. Podlomila se mi kolena a mé ochablé tělo se mučivě svezlo po dlaždičkách. Měla jsem pocit, jakoby ze mne vyprchal všechen život. Kdo by řekl, že tohle může způsobit jeden starý obyčejný dopis ? ..

Jenže tenhle starý dopis určitě nebyl obyčejný. Psal ho Christopher Davis. Můj otec.

Objala jsem si obě kolena a znovu se rozplakala. Vzpomínala jsem na den, kdy jsme se s Michaelem poznali. Kdo mohl tušit, jak zle to dopadne? Byli jsme ještě děti. Netrvalo dlouho a s dospíváním přišla láska. Bojovali jsme o ní, i když jsme stejně podvědomě tušili , že je to zbytečné. Proto jsme neustále oddalovali chvíli, říct všem, že jsme spolu. A to všechno kvůli té proklaté kletbě.

Kletbě, kterou vyřkla Michaelova prababička. Nikdy sem tomu moc nevěřila, a nedávala sem tomu přílišnou váhu až do chvíle, kdy mi zemřel můj milovaný chlapeček.  Ještě v Gary sem byla ochotná za nás bojovat i přes tu hrozbu a cítila jsem, že Michael to cítí stejně. Vždycky říkal – "žádná kletba nás nemůže nikdy rozdělit". Měla jsem mu tehdy věřit. Jenže nevěřila.

Když Oliver zemřel, bylo to další kruté období mého života. V tu chvíli sem si jistá, že nás osud s Michaelem potrestal a kletba se projevila tím nejhorším možným způsobem -  smrtí.

A on se mě snažil jen chránit před tímhle vším. Myslela jsem si, že mě otec nenáviděl, ale byl to přesný opak. Miloval mě tolik, že dal v sázku náš vlastní vztah jen, aby mne ochránil. Byl tvrdý a nepřístupný a já mu řekla tolik ošklivých věcí. Chránil nejen mě, ale i Michaela.

 Úplně stejně smýšlel i Joseph Jackson, jediné o co se celou dobu snažili, bylo zachránit své vlastní dítě. Cožpak jim to můžeme zazlívat ? ..My jsme kletbu vážně nebrali, ale oni ano. Za jejich činy mluvil jen strach.

"Ach tatínku..kdybys jen věděl", vzlykala sem do proudu tekoucí vody při myšlenkách na malého a uvědomovala sem si, že nejsem schopná vstát. Bylo to jako bych mněla nohy z želé.  Všechno se vracelo znovu. Bolest byla tak prudká, jako by se moje srdce znovu tříštilo na malilinkaté kousíčky.

Jak dlouho tam sedím sem netušila. S vypětím všech sil jsem se vyškrábala na nohy a s úlevným výdechem sem zastavila sprchu. Pomalu sem se osušila a vklouzla do teploučkého froté županu. Opatrně jsem vešla do pokoje, kde na posteli klidně oddechoval Victor.

Potřebovala sem být sama. Bylo mi jasné, že jen tak neusnu. Znovu jsem zoufale pohlédla na zažloutlý papír na toaletním stolku, jako bych se přesvědčovala o tom, že to nebyl jen přelud v mé fantazii, ale že tam opravdu leží a existuje.

Natáhla sem si legíny, vzala sem si dopis, a co nejtišeji sem se vytratila z pokoje. Zamířila sem si to do malé ba rozsáhlé knihovničky na konci chodby, kde jsem věděla, že mne nikdo nebude rušit.

Sedla sem si na malý divan v rohu knihovny a opatrně sem znovu otevřela otcův dopis. Srdce se mi prudce rozbušilo už po přečtení prvních řádků. Dle téměř nepatrných skvrnek a trošku rozmazaného inkoustu naznačovalo, že táta při psaní toho listu plakal. " Taky tě miluju tati", zašeptala sem do ztichlého pokoje....

Má nejdražší dcero,

V úvodu dopisu ti chci hlavně říct, že sem tě nikdy nepřestal milovat. Vím, že sis myslela něco jiného, moc sem ti to neulehčoval, ale věř, že je tomu tak. Jsi mé jediné dítě, dcera, kterou sem miloval nadevšechno na světě.

Když sem ztratil tvou matku, život pro mne už neměl žádný smysl. Nedokázal sem se s tím smířit a zapomněl sem, že mám ještě malou dceru, o kterou se musím postarat. Uzavřel jsem se před světem a svou bolest řešil alkoholem, což sem považoval za nejúčinější obranu proti bolesti, kterou sem od pohřbu své ženy prožíval.

 Nedokázal sem se na tebe od její smrti ani podívat Kate a víš proč ? Jsi mamince tak neuvěřitelně podobná, jako její vlastní odraz v zrcadle, ale nejen vzhledem ale i povahou. Nikdy předtím sem si to neuvědomoval, ale když tvá maminka odešla, bylo to patrné na první pohled. Jsi její věrnou kopií. Řekli jsme si tolik ošklivých věcí, které ale museli být vyřčeny. Pro tvé dobro.

Určitě se ptáš proč až teď ? Zapřísahal sem Livii , že ti musí dát tento dopis až se zasnoubíš. Pevně věřím, že tvým nastávajícím je člověk, kterého bezmezně miluješ –  Michael. Ano, čteš dobře, má drahá dcero.

Věřím, že jste se s Michaelem našli a vše si vysvětlili, snad jsme s Josephem nadobro nezničili to, co mezi vámi dvěma bylo. Pro svou dceru by si žádný jiný otec nemohl přát lepšího muže než je Michael. A vsadím se, že jako otec je ten nejlepší. Je pro mě velice těžké napsat těch několik vět, které jsou mým přiznáním k tomu, jak jsem ti ničil život Kate.

Vyrůstali jste nám před očima. Z malých rošťáků pobíhajících po městečku jste vyrostli v téměř dospělé jedince a nalezli jste v sobě něco, o čem se jiným může jenom zdát – lásku. Vždycky když si šla do školy, či ven sem věděl, že si v naprostém bezpečí. Snažila ses to přede mnou tajit, alke já moc dobře věděl, že si s Michaelem trávila svůj veškerý volný čas. Nebylo divu, jen dle tvých rozzářených očí, které sem spatřil pokaždé, když si přišla domů, mi bylo jasné, že se moje holčička zamilovala.

Snažili jste to před svými rodinami tajit dlouhou dobu, ale marně. Vaše láskyplné doteky i pohledy vás prozradili.

Vnímal sem tu změnu i přesto jak moc jsem pil. Dělal sem všechno proto, abych vás od sebe odehnal, až se mi to nakonec podařilo. Joe nebyl proti, měl stejnou touhu vás rozdělit. Ptáš se proč ? Hned ti to povím. Mluvil za nás strach. Ano, Kate. Kdysi pronesená kletba našich rodin nad námi visela jako Damoklanův meč a my oba jednali hlavně jako rodiči.

Nemohl jsem dopustit, abych ztratil ještě tebe Katy. Kdyby se ti něco stalo, nikdy bych si to neodpustil. S tím bych nemohl žít. A stejně sem nakonec prohrál. Ztratil jsem lásku své jediné dcery. Věř mi, že sem trpěl, když si trpěla ty. Vidět tě ztrápenou a uplakanou pro mě bylo příliš těžké a já s tím nedokázal žít.

Pak si přišla s tím, že si těhotná a to byla poslední kapka. Tolik sem si přál, aby ta kletba neexistovala, abych ti mohl říct, že by ti Michael nikdy tolik neublížil. Poctivě ti odpovídal na všechny dopisy, které si mu psala a já pod náporem viny nakonec všechny zbývající dopisy, jenž si mu psala, zadržoval. Utnuli jsme to mezi vámi rázně a věřili jsme, že jednou provždy.

Začal sem hrát automaty,i když sem věděl, že tě nadobro ztratím. Raději sem byl pryč, než doma, nenáviděl sem náš život, když si ještě ve vysokém stupni těhotenství musela pracovat jen proto, abychom měli na drobet jídla. Tvoje matka by mi tohle nikdy neodpustila, a já to vím. I tehdy sem to věděl.

Teď po mé smrti ale věřím, že jste si k sobě cestičku znovu našli. Netuším kolik uběhlo měsíců či let od chvíle kdy jsme se odstěhovali z Gary, ale čas nemůže zničit pouto mezi vámi. Miloval tě stejně, jako já sem miloval tvou matku. Pokaždé když k nám přišel to měl vepsané v očích a já se musel hodně přemáhat, abych vás dva rozdělil.

Zničil jsem tvé sny o kariéře návrhářky, odehnal tě od milovaného člověka a připravil tak své vnouče o otce. Jak bych s tím mohl žít ? Kolikrát sem na tebe vztáhl ruku , ale tys mne nikdy neopustila.  Nezasloužil sem si tvou lásku Kate, mrzí mě všechno, co se stalo.

Sňatek s někým jiným by byla chyba. Michael tě miluje stejně, jako ty jeho. Vyhledej ho a ukaž mu tento dopis. Najděte znovu své štěstí a nedbejte na kletbu, jenž Vás rozdělila. Jen pravá láska jí může překonat. Ty i mé vnouče si zasloužíte, to nejlepší na světě.

Snad není příliš pozdě.

Modlím se jen o to, abys mi z hloubi svého srdce odpustila.

S láskou

Táta