Laneey | 186.kapitola - Anonym..

 O 2 týdny později

"Nemůžu uvěřit, že se za týden vdáváš holka", vypískla LaToya zrovna, když mi dopínala šaty a já sebou napětím cukla a zavřela oči. Sevřela sem prsty do dlaní tak silně, až se mi nehty zaryly do měkké kůže a já tiše zaklela bolestí.

" To já taky ne", zašeptala jsem se zahleděním do zrcadla. Jako bych odraz ženy v něm ani nepoznávala.

" Jo ale bere si špatnýho chlapa", začala zostra Marion, přičemž se jí oči hněvivě zablýskly.

" Mar, to už jsme probrali! Nechci a ani nebudu o tom mluvit! Za týden se vydám za Victora ať se Vám to líbí či ne !..

" Já nic neřekla, ozvala se znovu Michaelova starší sestra, přičemž mne chytila za rameno a pomalu si mne k sobě otočila. Ale musím se přiznat, že jsem si vždycky myslela, že do toho s bráchou praštíte a ty ses pak odstěhovala a... Mika to zlomilo Kate. Už nikdy ho nechci vidět tak trpět. Lidé mu dokázali hodně ublížit, ale to co měl v očích tehdy, sem nikdy více neviděla. Bylo to, jakoby z něj vyprchal všechen život.

" Lee , prosímtě , vstala prudce Marion a postavila se přímo za mě. Cozpak nevidíš, jak jí to ubližuje? Michael je zakázané téma, přemýšlej než něco vypustíš z pusy ano ? ..

"Pokud jí to bolí je proto jen jediný důvod!, ozvala se hněvivě Janet, jenž do té chvíle seděla v koutě. Opravdu tě baví si zahrávat s dvěma muži jako s loutkami ? Jsi tak pokrytecká, že je ti to úplně jedno ! ..Nikdy by mne ani nenapadlo, že bys toho byla schopná , ale jsi ještě horší!, vrazila mi do rukou perlový náhrdelník a nasupeně odkráčela z pokoje.

" Proboha co to do ní vjelo ?", šeptla LaToya , přičemž se mne marně pokoušela zastavit, když sem vyrazila za Janet.

Doběhla sem ji okamžik předtím, než vstoupila na první schod. "Janet!"..

Pomalu se otočila a změřila si mne přezíravým pohledem. Založila si ruce na prsou a zhluboka se nadechla. " Odpusť přehnala sem to. Ani netuším , kde se to ve mně vzalo , ale nemůžu tě soudit. Nemůžu, jelikož sem udělala stejnou chybu a krutě sem na to doplatila.

Vzala sem si někoho kdo mne nemiloval a já si namlouvala, že moje láska vystačí pro oba. Jak krutě sem se zmýlila, sem poznala ve chvíli, když mi do života vstoupil muž, jenž mi byť jediným hřejivým pohledem dokázal co je vlastně doopravdy... láska. Bez urážek, výčitek a bití. Pohlédla na mne s očima plnýma slz, aniž by si je snažila setřít. A já ho pro tu svou zatracenou hrdost a naivitu, ve snaze zachránit své rozpadající se manželství, odehnala co nejdál. Vehnala jsem ho do náručí jiné ženy a víš co? Patří mi to !

" Ach Janet , je mi to tak líto.., věděla sem , že jí to nepomůže , ale automaticky mi ta slůvka vyklouzla z úst. A mluvila si s ním ? Třeba ještě stále máte ..."..

Sledovala sem Janetin zachmuřený výraz a umíněně stažené koutky úst. Stejný výraz i postoj mívá Michael, když se začne mluvit o něčem, na co nemá náladu.

Zmlkla jsem jako na povel, když nad vším mávla rukou.

" Víš co Kate ? Nech to plavat. Prostě...to nech být, zapomeň na to co sem ti tu teď celou dobu vykládala, přitiskla si dlaň na čelo jako by tím chtěla říct – rozbolela mě hlava , dnes už ze mě nic nedostaneš.

" Neměla sem tě v úmyslu čímkoliv rozrušit Janet, opravdu já.."..

" Ne Kate ! Jen se prosímtě za nic neomlouvej , není to tvoje chyba já jen..., zadívala se na mne a trochu se usmála, jen její oči byli naprosto vyhaslé. Dobře si promysli, co uděláš, protože když učiníš jeden špatný krok, nakupí se další a další...a ty nikdy nemusíš najít tu správnou cestu.

S těmito slovy se otočila a scházela dolů po schodech.

" Janet ?!".., vystřelila sem k zábradlí, přičemž se naše oči setkaly.

" Uhm ?"..

" Děkuji za všechno" ! A ..a pokud toho muže stále miluješ, bojuj o něj!

Janetiny oči ještě více ztmavly a posmutněly. Tiše kývla a bez jakéhokoliv dalšího slova sešla do chodby.

Stála sem tam nahoře do chvíle, než se za Janet zaklaply vchodové dveře.

....................................................

To oznámení je opravdu kouzelné Kate!, vypískla Gwendolyn , jedna z děvčat z ekonomického oddělení.

" Vidíš ty rozkošné kytičky Hannah ? Tady v rohu ? A ty zlatavé okraje, štěbetala neustále a její pisklavý nepříjemný hlas ve mne vzbuzovalo touhu utéct co nejdále. Nejlépe na druhý konec budovy, abych už jí celý den ani nezaslechla. Zbožně jsem upřela zrak na otevírající se dveře kanceláře.

Ryan si zřejmě všiml mého ztrápeného výrazu a rázně přidal do kroku, když se postavil přímo mezi mnou a tuctem dalších štěbetajících zaměstnankyň, které mi neopomněly poblahopřát k nastávající svatbě .

" Ehm...nerad Vás ruším dámy, ale na pořadu dne je důležitá finanční porada, kterou svolal finanční výkonný ředitel naší drahé firmy, takže mi jistě odpustíte, když Vám tady Kate odvedu, že? Vdává se až za týden, takže máte ještě fůru času zařadit se do fronty na kondolence. Vyzbrojil se se svým šarmantním zničujícím úsměvem, při kterém mu padaly ženy doslova k nohám, a s mírným tlakem na mé paži mne vyvedl z té změti "krvelačných žraloků". Možná je to přehnané ale já se v některých okamžicích opravdu tak cítila.

Rychle jsme vpadli do zasedací místnosti a rozesmáli se na plné kolo.

" Jsi jako ten pravý princ na bílým koni , děkuji za záchranu, vlepila sem mu mlaskavou pusu na tvář a uvolněně sem se posadila do měkce polstrovaného křesla. Šarmantní, i když lžeš , neuvěřitelné !"..

" No..podrbal se vzadu na hlavě, což byla u Ryana vždy známka nervozity a já zpozorněla.

" Co no ?"..

" Zas tak docela nelžu..teda vůbec , Dawson opravdu svolal poradu"..

" Je situace horší než byla ? , vyhrkla sem na půl vzlykem, jako bych si teprve teď uvědomila, jak je na tom firma zle. Práce pro mne byla vždy prioritou. Být úspěšnou návrhářkou byl od mala můj sen a já sem vždy byla velice pyšná na to, že sem si ho dokázala splnit.

" Kate na to ti teď nedokážu přesně odpovědět, ale ..."

" Ryane ! Nic přede mnou neskrývej ! Je to horší viď ? Dál mizí tak obrovské částky z našich účtů ?"..

Sledovala sem jeho štíhlou postavu, když na stůl vyšvihl svou koženou tašku a vyndal z ní malou obálku.

"Tohle přišlo asi před týdnem", stiskl obálku pevně v rukou a cukl, když sem se po ní natáhla. Nechtěl sem tě tím rozrušovat, ale otevřít to musíš. 

" Co je to ?"..

" Rád bych řekl, že sem to četl a vím co tam je, ale pravda je taková, že je na obálce tvé jméno a já si nedovolil to otevřít"..

" No tak mi to dej", natáhla sem se pro ní znovu a Ryan nevypadal nadšeně , když sem obálku konečně dostala do rukou.

" Zdá se mi to nebo si nervózní ?"..

" Nemyslím si, že v tom "dopise" bude něco pozitivního Kate, mám takový neblahý pocit, že spíše než dopis to bude výhružka.

Zkoumavě sem otáčela dopis v dlaních a zničehonic mne přepadl stísněný pocit.

" Je jediný způsob jak to zjistit", vyhrkla sem a s očekáváním sem natrhla obálku a opatrně jsem rozevřela list, který se v ní ukrýval.

Okamžik poté, co sem shlédla těch několik slov sem doslova cítila, jak se mi z obličeje vytrácí všechna barva. Krev mi ztuhla v žilách a místo ní mým tělem proplouval mrazivý chlad, jenž se dost dobře mohl nechat nazvat strachem.