Laneey | 181. kapitola - Kde je ? ..

 "Kde je ..?", vyběhla sem z auta , jen co jsme zastavili pře domem. Wayn zrovna vyšel ze dveří s pochmurným výrazem.

" Můžete mi sakra říct, co se stalo dámy?, přešel moji otázku a založil si ruce na prsou. Hněvivě mě pozoroval a jeho ochranitelský postoj vzbuzoval respekt.

Knedlík v krku mi ani nedovolil promluvit. Do očí mě tlačily slzy a někde uvnitř mě sžíral pocit viny. Proč tak najednou? Tolik sem věřila tomu, že sem udělala tu nejsprávnější věc, co sem mohla, ale teď...cítím se strašně. Michaelův raněný výraz plný výčitek se mi v hlavě promítal pořád dokola.

Wayn vypadal opravdu hodně naštvaně, skoro jako papiňák, který každou chvíli vybuchne. Jen co sem si to pomyslela, stalo se.

" Cos mu zase udělala ty ženská nešťastná? Od chvíle kdy jsi znovu vstoupila do Mikova života jde všechno do kytek"..

" Wayne, drž už prosím tě hubu !", okřikla ho Steph,  jak se na její drobný ženský zjev vůbec nehodilo, přičemž k němu nasupeně nakráčela a dloubla ho ukazováčkem do hrudi. " To sis mohl odpustit, že já ti vůbec pomáhám, nechápu..."..

Vykulila jsem oči na svou přítelkyni a hněvivě sem si přeměřila i Wayna. " Můžete mi na to něco říct ?"..

" Víš Kate, tady Wayn si o mě myslel, že jsem bezcharakterní, pitomá husička.."..

" To sem nikdy neřek..", bránil se Wayn, ale když se na něj Steph znovu nazlobeně podívala, zmlkl jak krotký beránek. Příklad toho jak si ženy umí muže podmanit. A vypadalo to, že Steph má Wayna dokonale omotaného okolo prstu. Jakto, že sem si toho nevšimla dřív? Vždyť se od začátku nemohli vystát ..

" No prostě, pokračovala Steph , si myslel, že sem do Michaela tak beznadějně zamilovaná, že nevnímám nic kolem. Jednou se mi snažil domlouvat, že Michael není pro mě a že miluje někoho jiného. Mělas vidět jeho výraz, když sem mu na to po jeho půlhodinovém kázání řekla, že to všechno vím, zasmála se a spiklenecky na mě mrkla.

Chápu, že chce zlehčit situaci, ale je to zbytečné. Nedokázala sem na tváři vyloudit sebemenší úsměv.

" Wayne prosím tě"...

" No tak jo..je ve svém pokoji a nechce být nikým rušen, kde jinde by asi byl ?"..

Aniž bych se na něj podívala, vyrazila sem k domu a modlila jsem se, aby byl Michael u sebe v pokoji. Cestou nahoru sem potkala Aleshu, která zrovna sbíhala z patra.

"Zdravím Alesho..Victor je.."..

" Dobrý den Kate, pan Victor někam odjel s Yannickem asi před hodinou, kam to ale netuším, možná pro děti k paní Janet", usmála se mile mladá služebná.

" Děkuji Alesho, odpověděla sem jí zamyšleně, když sem se zadívala na podnos s nádobím, které držela v rukách. V okamžiku jsem si vzpomněla, jaký neuvěřitelný bordel jsme museli včera s Mikem nechat v kuchyni. Cítila jsem potřebu se za to omluvit, jelikož dost pochybuji o tom, že to Michael někdy v noci nebo brzy ráno uklidil.

" Co se týče toho nepořádku v kuchyni, chtěla bych se moc omluvit , bylo to ..."..

" V pořádku slečno Kate, usmála se přívětivě a mě neuniklo, že si mě zkoumavě prohlédla. Zvláštní je, že se mi pan Michael omlouval za to samé hned ráno, ale my už jsme to s holkama uklidili, to je přece naše práce, ale řeknu Vám, že takový bordel nebývá ani po Princovi, zachichotala se a mrkla na mě.

No to sis naběhla Kate, spílala sem si v duchu a byla sem si jistá, že jejímu bystrému zraku neuniklo, že sem zčervenala jak zralé rajčátko. " No já jen..že jsme Vám přidělali práci a .."..

" Slečno Kate nemusíte být v rozpacích, přerušila mě věčně usměvavá Alesha, které nemohlo být více než dvacet. Pročpak takové mladé děvče nestuduje, ale upíchne se jako služebná v domě ? Jistě ...Michael platí velice štědře všechny své zaměstnance, které bere spíše jako součást své už tak veliké rodiny, ale ona by měla ještě studovat a udělat někde kariéru.  Tak jako sem to chtěla kdysi já. Mladí lidé by měli být cílevědomí. Dokud mají čas.

Vždycky sem toužila stát se návrhářkou, mít vlastní značku...a to se mi nakonec hlavně díky silné vůli podařilo. V 18 jsem musela přerušit studium hlavně kvůli miminku, ale i kvůli stěhování. Jenže život vám dokáže uštědřit několik silných kopanců za život. Kolikrát se mi chtělo umřít, spílala sem Bohu,  proč jen sem ještě tady, ale je to dáno samotným osudem. Měli bychom být pyšní na to, že jsme a že můžeme něco dokázat. A tím sem se řídila, dokuď moje značka CaMa neprorazila, alespoň co se úspěšných přehlídek týče.

" Víte, když sem převzala po mé babičce tuhle práci, pokračovala Alesha a já už ji zase byla schopná vnímat, tak sem netušila co od pana Michaela očekávat. On byl občas opravdu jako velké dítě, ale po narození Prince prakticky dospěl. Dokážu si představit, jak jste se tu museli včera nasmát.

Soukromé párty jsou jedni z nejlepších, doufám, že Vaši rozlučku se svobodou oslavíte tady, jak se sluší a patří, moc dobře si pamatuju, jak to dokážete rozjet, mrkla na mě a já bych se raději někam schovala.  Kdyby jen věděla...

Vzpomněla sem si na tu dámskou jízdu s Janet, Marion a ostatními před několika měsíci, kdy sem navlečená do blyštivě zlatého latexového oblečku tančila na stole do rytmu nějaké latinské hudby. Jako by to bylo teprve včera, ihned sem si vybavila ten hladový a zároveň nechápavý Michaelův výraz, když vešel do místnosti plného výskajících a pobízejících se děvčat s pohledem upřeným na mé spoře oděné tělo.

" Musím běžet uvařit, nebo dostanu od Megan vynadáno, vyhrkla najednou a ještě se se ke mně otočila. Je to skvělý člověk", podívala se na mě a už to vypadalo, že se rozpovídá znovu. K něčemu se nadechovala, ale pak jen zaklapla ústa, usmála se a odcházela dolů do kuchyně.

Zamířila sem si to rovnou k Michaelovu pokoji a dost dlouhou chvíli sem nehnutě stála přede dveřmi.

Co mu mám říct ? Mám zaťukat a vejít ? Nebo prostě vpadnout dovnitř ? Co když mě nepustí ? Nebude se mnou chtít mluvit ? ...

Měla sem hlavu jak pátrací balon a ještě k tomu sem se cítila pod psa. Proto, sem nechtěla, aby to věděl. Neměla sem v úmyslu otevírat staré rány a ublížit mu tím. Když se narodil Oliver, odpustila sem mu. Poprvé ,když sem malého sevřela v náručí, sem plakala štěstím nad tím, že jsme dokázali něco tak krásného stvořit. Ten drobný uzlíček bylo moje všechno. Moje štěstí a budoucnost. K Michaelovi sem přestala cítit zášť a zlobu, děkovala sem mu, že alespoň něco..někoho mi zanechal.

Vím, že se teď cítí oklamaný, může mě nenávidět jak jen chce, ale i pro mě je to těžké. Pro matku, která ztratí svoje dítě je to stále čerstvé, je to rána, jenž se nikdy nezahojí. Rozhodla sem se zaklepat, ale nikdo neotevíral. Nepromluvil. Nic.

Uplakaná sem se posadila zády k dveřím a opřela se o ně. Přála sem si, aby byl na druhé straně, aby cítil mojí bolest a vyslechl mne. Když už to ví, zaslouží si, alespoň pár mých slov.

" Miku ? ..", zkusila sem napoprvé promluvit, tiše ale zároveň natolik, aby mne přes dveře slyšel.

" Michaeli, prosím , vím , že tam jsi", popotáhla jsem pod dalším náporem slz a na kolenou sem se otočila čelem ke dveřím. Přejížděla sem po krásné řežbě prsty i celými dlaněmi a pomalu se nadechovala k dalším slovům. Otřeseně sem se několikrát nadechla, abych znovu promluvila, ale nedařilo se mi to.

Znovu sem zaťukala. Pak silněji. Mluvila sem k němu, prosila ho, ale bylo to marné.

" Miku, pusť mě dovnitř, prosím tě.."

"Miku ?!" , zvýšila sem hlas a strach mne ochromil. Zlověstné ticho jako by se mi vysmívalo do tváře. Nebylo slyšet nic. Žádné kroky, zvuky..něco co by naznačovalo, že je Michael hned za těmito dveřmi. Chodbou se ozýval jen můj hlas jako ozvěna z temna. Až na pár vzdálených zvuků, zřejmě z kuchyně nic nenarušovalo až zvláštně mrtvolný klid.

Přitiskla sem pravou tvář ke dveřím, ale odpovědí mi byl pouze můj vlastní dech.

" Michaeli!, zalomcovala sem klikou a s hrůzou sem zjistila , že je zamčeno. Stále sem to zkoušela, seč to bylo marné.

" Miku , sakra!  Michaeli , pro všechno co je ti svaté, pusť mě dovnitř!", zkoušela sem se ho přesvědčit znovu a znovu, přičemž se k mé úlevě objevil na konci chodby Wayn spolu se Steph.

" Kate ?! , koukal na mě vyjeveně Wayn a já se znovu sesunula ke dveřím.

Několika rychlými kroky přeběhl chodbu a sehnul se pro mne.

" Michael..zamkl se a .."

" Zamkl?" , podíval se udiveně na dveře a zamračil se.

"Wayne prosím tě, nemáte náhradní klíče nebo něco, musíme se dostat k němu , já.."

" Klid Kate, na co klíče ? Jde to i jednodušeji", poodešel a rozeběhl se proti dveřím.