Ztěžka rozlepil oči a zamžoural do pošmourného rána. Moc toho dneska nenaspal a bylo to hned znát. Cítil se strašně. A to nejen fyzicky ale i psychika dostala zase pořádně zabrat. Bolelo ho celé tělo, načež dával vinu příliš měkké posteli, avšak co nejvíc bolelo, bylo jeho zraněné srdce.
Co sem si myslel? Že se mi po tolika letech vrhne do náruče a budeme dělat, že se nic nestalo? To těžko. Stalo se toho tolik, vlastně už se téměř neznají. Jejich životy jsou natolik rozdílné , že je už nic nemůže spojit.
V hlavě se mu promítnul včerejší pozdní telefonát. Usmál se, s nejmladším bráškou už se pár měsíců neviděl. A malá už musela hrozně vyrůst, pomyslel si. Alespoň už si s Paris můžou hrát. Dělí je pár měsíců a jsou si neuvěřitelně podobné. Akorát Trisha má trochu rezavé vlásky. Po mamince.
Michael vyskočil z postele, přehodil přes sebe župan, nazul si bačkory a vyšel z pokoje. Když míjel ten Kateyin, zastavil se u něj. Včera v noci mu trhalo srdce, když sám sedíce ve svém pokoji naslouchal jejím vzlykům a usedavému pláči. Ale neudělal nic. Sama ho o to poprosila. Nedalo mu to a nakoukl dovnitř.
Zpozoroval , že Kate tvrdě spí na boku zády k němu, načež mu neuniklo v čem vlastně spí.... Jelikož měla peřinu do půli těla, naskytl se mu pohled na její nahá záda, která zahalovala pouze lehká bleděmodrá košilka na úzkých ramínkách. Jen ten pohled ho pálil.
Tiše zavřel dveře a vydal se do kuchyně. Jak očekával, stará dobrá Susan už pobíhala po kuchyni sem a tam. Byla opravdu ranní ptáče. Hmmm.. co to tu tak krásně voní?, objal Zuzaninu baculatou postavu a nakukoval jí přes rameno.
Sliny se mu zbíhaly , když viděl co to jeho milá hospodyně připravuje. Dobré ráno Michaeli, usmála se Susan. Jak vidím vůně čokoládových muffinů nikdy nezklame. Vždycky tě to přivede do kuchyně jako prvního, zasmála se a pohladila černé dlouhé vlasy, které jí šimraly za krkem.
Pro Michaela byla Susan jako vlastní matka, kterou neměl stále u sebe. Tolik mu pomohla a stále pomáhá. Nikdy jí to nemůže ničím oplatit. Stála při něm když mu bylo nejhůř, jezdila s ním na turné, když rodina neměla čas.
Divíš se Susan? Pečeš ty nejlepší dobroty široko daleko. A víš , že já se po nich můžu utlouct.
Nesmíš mě pořád tak vykrmovat jinak ze mě bude za chvíli koule, zasmál se Michael.
Z tebe jo? Vždyť se na sebe podívej, vždycky si byl jak lunt, opáčila s úsměvem Susan. Když ti tak chutná tak je to jen dobře Miku, pohladila ho na tváři a zvážněla.
Michael nevěděl, k čemu její výraz přirovnat. Michaeli?, ozvala se najednou tiše. Nestalo se včera něco o čem bys mi chtěl říct?, zeptala se naléhavě až sebou Michael trhl. Co zase ta čarodějka zbystřila? Vždycky ví, že se něco děje. Ale raději to zamluvil. Nic důležitého Susan, řekl místo toho, aby se jí svěřil se svým trápením.
Jo a abych nezapomněl, dnes k nám přijede návštěva Susan. A že bys neuhodla kdo? ...Tvá matka?, zeptala se Susan s otazníkama v očích.
Randy! Randy i s celou rodinkou přijede, není to skvělé, vykřikl Michael a uvědomil si jak se nemůže dočkat až uvidí vjíždět na Neverland jejich bílou dodávku.
Nemůžu se dočkat, už tu dlouho nebyly, zatřpytily se v Susaniných očích slzy. Tak to já musím napéct ještě více dobrot, když k nám přijede tak vzácná návštěva, otočila se jako na obrtlíku Susan k plotně a dala se do přípravy dalších úžasných dobrot.
Jdu se podívat na děti, spí nějak dlouho, oznámil jí Michael a políbil jí na tvář. Jaké ho ale čekalo překvapení , když tiše otevřel dveře dětského pokoje, aby nevzbudil své spící ratolesti.
Kate seděla na pelesti postele, houpala jeho malou dcerku v náruči a něco jí povídala. Nemohl odtrhnout oči z jejích hustých hnědých vlasů jenž jí lemovaly líbezný obličej. Jak se skláněla, Paris výskala, jak ji Kateiny dlouhé vlasy šimraly v malém obličeji.
Musíš být tichá jako malá myška princezničko, tvůj bratříček ještě spinká víš? A když ho teď probudíš, bude se na nás celý den mračit a to nechceš viď? , vysvětlovala Kate malé jejíž buclaté tvářičky se otřásaly dalším smíchem, když mohla drobnými pěstičkami sevřít další pramen vlasů.
Nemysli si, že jí ještě uspíš, má hlad jako vlk, zasmál se Michael nad její snahou domluvit Paris, že ještě musí ležet v klidu. Kate k němu polekaně zvedla oči a pak se široce usmála. Je mi to naprosto jasné, ale snaha byla, mrkla na Paris a usmála se nad jejím brebentěním.
Tak pojď drobečku, vyměníme ti plínku a napapáme bříško jo?, zdvihla jí do náruče jako by to byla její vlastní matka. Ty jí přebalíš a nakrmíš?, divil se užasle Michael.
No a proč ne? , věnovala mu znovu jeden ze svých úsměvů. Dát dítěti přesnídávku snad zvládne každý a přebalit jí mi též nedělá problém. Ty zatím můžeš vzbudit svého syna, mrkla do postýlky, kde se začalo vrtět drobné tělíčko.
No s tou přesnídávkou si nejsem tak jistý, když jí krmím já, je přesnídávka spíše všude okolo než v ní, zasmál se. To protože je to malé batole Michaeli, baví se. Někdy mi to předvedete jo?, řekla Kate vážně a pak propukla v smích.
S právě probuzeným Princem v ruku v ruce sešli po chvíli do kuchyně. Michael byl zvědavý jak Kate krmení jeho zlobivé dcerky jde. A opravdu. Paris poslušně otvírala pusinku a polykala, aniž by byla přesnídávka kolem dokola. Kate si jich brzy všimla a vítězoslavně se usmívala.
Usmívali se na sebe, ale výrazy v očích se změnily. Kateyin intenzivní pohled vnímal až v srdci. Neměl ale dostatek času s tím něco udělat. Do Neverlandu totiž zrovna přijížděla tolik očekávaná návštěva.
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | zuzy | 10. 09. 2010 - 10:42 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | zuuzcaa | 10. 09. 2010 - 13:29 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | brity | 10. 09. 2010 - 16:14 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | hanisshka | 10. 09. 2010 - 20:07 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | krajní | 10. 09. 2010 - 21:04 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | jancapovidky | 11. 09. 2010 - 12:11 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | lenka♫♪ | 11. 09. 2010 - 17:57 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | revolucionrever | 13. 09. 2010 - 18:19 |
RE: 102. kapitola - Přesnídávka.. | alča | 25. 10. 2010 - 17:41 |