Dívala jsem se do jeho světlem ozářené tváře a poslouchala slova písně, jenž mu unikala z hrdla. Je to opravdu Michael?, zapochybovala jsem na okamžik, když sem spatřila jeho čistě bílou mléčnou kůži ...Jak bych mohla zapochybovat? I když vypadal úplně jinak, než když sem ho spatřila naposledy, vždycky bych ho poznala. Kdekoliv a kdykoliv.
Černé zvlněné vlasy měl stažené v culíku jen pár pramínků mu povlávali u obličeje, hluboké tmavé oči byly zavřené pod víčky a hlas měl stejně jemný jako kdysi. Černé kalhoty s rudou saténovou košilí mu obepínaly postavu, vypracovanou ale stále štíhlou z neustálé dřiny jenž jeho činnost obnášela.
Pohled na muže z mé minulosti bolel. Vrátili se mi vzpomínky z mládí i z bolestného rychlého dospění. V čerstvých osmnácti letech už jsem musela být dospělá. Nechtěně, ale musela. Tolik bolesti by možná překonal málokdo, ale já to zvládla. Jsem na to pyšná a nenechám se znovu zničit. Nemohla jsem už pohled na něj vydržet, chtěla jsem se otočit, ale v ten moment se naše oči střetli.
Michael přestal zpívat a provrtával mě pohledem. Byla jsem si jistá, že se v jeho očích odráží ty mé. Plné vzpomínek, bolesti a pohrdání. Pohled na něj otevíral staré hluboké rány, jenž pálili jako kdyby byly stále živé. Už nemůžu...tohle je nad moje síly..
Otočila jsem se a vrazila sklenici s vínem Victorovi do rukou. Kate kam tak najednou jdeš?, otevřel údivem pusu a sledoval můj nejistý obličej. Myslel jsem, že tímhle ti udělám radost. Michael nezpívá jen tak někomu. Tobě se to překvapení nelíbí? .. Nebyla jsem sto mu pohlédnout do očí. Třásli se mi nohy i hlas. Samozřejmě, že líbí Victore jen...musím si odskočit, promiň, vyhrkla jsem rychle , aby na mě nepoznal rozpaky a vyběhla jsem ze sálu.
.................................................................................................
Nemohl tomu uvěřit, když spatřil ty zelené oči, které tak důvěrně znával. " Pane bože je tady ", pomyslel si, když si všiml krásné ženy ve fialových šatech s vlasy v barvě kaštanu , jenž měla vyčesané nahoru v elegantním drdolu. Ty její oči jí vždycky prozradili. Obrovské, tmavě zelené jako ta nejšťavnatější oliva a které, vždy říkali co si jejich majitelka myslí.
Když se do nich po těch dlouhých osmnácti letech zadíval, nezměnili se. Změnilo se tam jen to, co říkali. Nečekala jsem tě a hlavně už se ke mě nepřibližuj.
Tvářila se ublížená, ale neměla proč. To sakra já bych se měl cítit ublížený, ne ona. Tak na co si to tu hraje? Ne, minulost už je za mnou. Nechci o ní nic vědět. Neměla mě potřebu vyhledat za ta dlouhá léta utrpení a vysvětlit mi proč to udělala.
Zřejmě byla šťastná.. To jí nemám za zlé. Už ne. Dříve jsem ji nenáviděl, teď k té ženě cítím už jen pohrdání.
Nejsem člověkem, který by uměl být plný nenávisti. Miluji společnost, mé přátele, své fanoušky a především své dvě děti. Ve svém životě jsem už poznal, že někteří lidé dokáží být nepříčetní a krutí. A to nemluvím jen o Kate. Nechápu proč dokážou být lidi tak zlý. Nikdy sem nikomu nic neudělal, chtěl sem jen pomoct. A jak se mi odvděčili?...Ano, o těch říkám, že je nenávidím. Nemůžu k nim cítit nic jiného než odpor.
S obtížemi jsem dozpíval svůj song, který byl až bolestně pravdivý. I když mi ublížila, stále je v mém srdci. Nikdy úplně nezmizela a zřejmě nikdy nezmizí. Teď, když jsem ji zas po letech spatřil, mi to došlo. Vždycky bude mít v mém srdci místo, ta dívka z minulosti, kterou jsem tolik miloval. Ale bohužel jí moje láska nestačila. Nikdy jsem nepochopil proč to udělala, a chtěl sem zapomenout. Ale cožpak jde zapomenout na člověka, pro kterého tlouklo vaše srdce? ..
Michael se vrátil podia do šatny a hned za svými zády slyšel Waynovy těžké dunivé kroky. Michaeli co se tam dělo? Co se stalo? , zeptal se udiveně, když si Mike bez kousku úsměvu nebo slova převlékal košili. Co by se dělo? Nic, vůbec nic Wayne, odpověděl jednoduše a pokračoval s převlékáním do černého saka s bílou košilí. Ležérní elegantní oblečení, které tak rád nosil na podobné akce.
Miku znám už tě dost dlouho na to, abych věděl, že nejsi v pohodě, poznamenal Wayne a sedl si naproti Michaelovi. A neříkej mi, že tě tak sebral rozvod s Debbie, poznamenal. Už dlouho to mezi vámi neklapalo a na ukončení vašeho manželství jste se přece dohodli. Michael se podíval na jeho přátelskou tvář a věděl, že tomu neunikne.
Wayne pro něho pracoval už hodně dlouho a pracovní vztah se změnil v přátelský. Wayne se nezdál. Takový obrovský robustný chlapík, ale rád blbnul jako malé dítě. Lítali spolu s dětmi po Neverlandu a stříkali po sobě z vodních pistolek. A dortové bitvy jsou taky nezapomenutelné. Byl to jeho nejbližší přítel, který vždycky stál při něm. Michael věděl vše o Waynovi, a Wayne zase o Michaelovi.
Michael se mu podíval do očí a řekl něco co mu muselo být hned jasné. Je zpátky Wayne...
Zpátky? Kdo je zpátky Mi... Najednou vykulil oči, když se na něj Mike znovu podíval. Ta dívka z tvé minulosti, že?, zeptal se tiše, jako by nebyly v místnosti sami. Michael jen přikývl a stále mlčel.
Wayne vstal a začal chodit po místnosti sem a tam. Ale ty si sem nejel schválně, že ne? Netušil si, že tu bude? , zahrnoval ho otázkami, jenž spíše zněly jako výčitky. Kdybych věděl, že sem mám jet kvůli ní, tak bych nikdy nepřijel, vyjel trochu naštvaně Michael.
Jak kvůli ní?, vykulil znovu oči Wayne. Ona je přítelkyní Victora Collinse, poznamenal Michal suše a zvedl se. Sakra, uniklo Waynovi z úst a povzbudivě stiskl Michaelovi ramena. Myslíš, že sem jí toužil vidět? Ne, už nikdy, rozhodil rukama a kráčel si to zpátky do dění oslavy.
..................................................................................................................
Victore, já vím, že ti dalo hodně práce tohle zorganizovat, ale nemohli bychom jet domů?, upřela jsem na něj prosebně oči a doufala, že jen přikývne. Ale mýlila jsem se.
" Kate ", vzal mé ruce do dlaní a políbil je. Co se děje? Jsi hrozně bledá a celá se třeseš, není ti zle? Nevypila si toho moc? Kam si na takovou dobu zmizela? ..
Když se Michael objevil na podiu, vypadala si jako by si spatřila ducha, smál se Victor, ale mě do úsměvu nebylo tedy vůbec. Ale netvářila ses jak se obvykle fanynky tváří, ale jinak. To nedokážu popsat, zkoumavě se na mě zadíval. No miláčku, budeš mít tu čest poznat Michaela osobně. No není to skvělé?...
Vytřeštila sem oči a zvedl se mi žaludek s myšlenkou na to, že bych ho znovu měla vidět nebo hůř. Mluvit s ním. Victore, prosím tohle není...
Aaa Michaeli, zvolal nadšeně Victor, obešel mě jako bych byla vzduch a já neměla odvahu otočit se. Kate? Nepřivítáš našeho důležitého hosta?, zeptal se nenuceně a povídal si s Michaelem jako kdyby ho znal léta. Proč mi sakra neřekl nic o tom, že se znají osobně? Neměla jsem moc času na přemýšlení. Nasadila jsem tvrdý, nepřístupný výraz a otočila se.
Na tohle jsem stále ještě nebyla připravená. Šlo se na tohle setkání vůbec připravit ? ..Pohled mi změkl, když sem měla možnost znovu spatřit jeho krásné oči, v nichž teď svítilo přinejmenším tisíce otazníků. Nuceně se usmál a s již prázdnýma neproniknutelnýma očima mi podával ruku.
Rád vás poznávám slečno Greenová...
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | brity | 06. 03. 2010 - 19:15 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | susieajejipovidka | 06. 03. 2010 - 19:16 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | lenka♪♫ | 06. 03. 2010 - 19:56 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | hanisshka | 06. 03. 2010 - 20:03 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | m-nika | 06. 03. 2010 - 21:21 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | sára | 06. 03. 2010 - 21:28 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | love.u2 | 06. 03. 2010 - 22:45 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | loui | 06. 03. 2010 - 23:54 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | revolucionrever | 07. 03. 2010 - 12:51 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | alča | 25. 10. 2010 - 09:36 |
RE: 76.kapitola - Už nikdy.. | Čokoládka milka | 07. 04. 2012 - 23:44 |