92.kapitola - Nezapomněl jsem..

Ponořená do myšlenek a netušíc jak dlouho tam stojíme, sem se otřásla zimou. Déšť neustával a já si uvědomovala, jak nepříjemně se mi lepí zmáčené pyžamo na tělo. Vložila jsem bez zbytečných řečí ruku do Michaelovi dlaně .

Cítila jsem jak sebou trhl a zmateně se na mě podíval. Bylo vidět, že tuhle reakci asi nečekal.

No tak půjdeme, nebo tu budeme stát ještě dlouho?, promluvila jsem do ticha s drkotajícími zuby. Pro..promiň Kate, jdeme. Ukážu ti jak se tam leze, ano?,  ukázal mi tu svou skrýš o níž mluvil, jen co jsme obešli silný kmen.

Zírala jsem do husté koruny stromu a vyděšeně jsem se na něj podívala. To snad nemyslíš vážně Michaeli. Já se nehodlám zabít v tak mladém věku, nikam nelezu, dala jsem si ruce v bok na důkaz toho, že to myslím vážně. A já ti říkám, že tam polezeš, a můžeš hned jako první, pobídl mi rukou ale já se k tomu stále neměla.

Ani za nic Michaeli, tam se mi nemůže podařit vylézt, zahučela jsem, jen co jsem se jednou nohou zahákla za větev. Kate uklidni se, lezu přece hned za tebou, zvládla si to několikrát, už bys v tom měla být vycvičená, zašeptal. Otočila jsem se a zadívala sem se mu do očí. Zapomněla jsem, odvětila jsem mu ve snaze zabránit dalším vzpomínkám.

Nevěřím ti Kate, v tomhle ne, zaslechla jsem jeho odpověď, ale to už sem se vyhoupla o kus dál. Pomalu jsem se vydrápala až nahoru a strnula úžasem. Michael se v těsném závěsu vydrápal za mnou a zůstal stát. Cítila jsem, že čeká na mou reakci.

Pocity se ve mě zmítali jako na kolotoči a já nevěděla jestli mám obdivovat to co tu vytvořil nebo mu položit tisíc bolestných otázek typu     " proč "...

Omámeně jsem přešla k malému stolku, kde kousek za ním ležela stará malá truhla. Pohladila jsem ten skvost po obrubni a snažila se zastavit slzy jenž se mi vylily z pod víček. Rychle jsem je otřela hřbetem ruky a zase se zvedla. Zaslechla jsem za mnou nějaký pohyb a nemýlila jsem se.

Michael se objevil přímo za mnou a já cítila jeho dlaně na svých ramenou. Ne Michaeli, nesahej na mě, vytrhla jsem se mu a podívala se mu do očí. Byly smutné, roztažené bolestí a ztrátou.

Promiň Kate, netušil sem, že tě to tak zasáhne. Musel sem si kus Gary vzít sem, nechtěl sem zapomenout na všechno. Tak jak si zapomněla ty, zašeptal a přešel ke mě s elegantností pantera. Nebo si snad nezapomněla ?, zašeptal a pohladil mě jemně po tváři. Oči se mi rozšířili a tělo mě přestávalo poslouchat, když byl tak blízko mě.

Vyklouzla jsem mu z náruče a objímajíc ramena jsem se otočila s myšlenkou, že slezu dolů, a vydám se zpět.

Do bezpečí svého pokoje. Nemůžeme tu být celou noc Michaeli a ty moc dobře víš proč, otočila jsem se zpět na něj a hledala v jeho očích pochopení.

To teda nevím Kate, mohla bys mi to prosímtě objasnit, nadzvedl obočí jako by to nechápal. Neříkala si, žes zapomněla? Tak proč bychom tu nemohli spolu strávit noc? Bojíš se snad toho, že tu budeš semnou sama nebo toho, co bys udělala?, napodobil mě a dal si ruce v bok jako já před chvílí. 

Naštvaně jsem na něho pohlédla. Protože nás tíží minulost a já na to nehodlám vzpomínat, to si chtěl slyšet?, vyjela sem zprudka a přešla jsem k němu. Celých osmnáct let se snažím zapudit svou minulost, svoje mládí...tebe.... A teď? ..

Teď žiju na tvém ranči a dělám jako by se nikdy nic nedělo. Víš jak je to pro mě těžký Michaeli ? A taky je tu Victor, dokončila jsem svůj výlev a čekala na Michaelovu reakci.

Michaelovi ztvrdl pohled ale nic neříkal. Máš pravdu Kate. Necháme minulost minulostí. Pohřbíme jí jednou provždy souhlasíš? Budeme si žít tak jako zbylých osmnáct let. Těch pár měsíců, co tu budeme společně pobývat, ale musíme přizpůsobit situaci. Nemůžeme se k sobě kovat jako kocour s myší.

Bylo to tehdy tvoje rozhodnutí, když si o tom Victorovi neřekla a já to respektuju. Je na čase doopravdy zapomenout a snažit se odznova. Jako přátelé. Podal mi dlaň a vyčkával.

Chránila jsem tě, cožpak to nechápeš?, vyhrkla jsem rychle. Dokážeš si to představit, kdyby se tohle dozvěděl tisk? O tvé minulosti? ...

Kate, ale co..,začal Michael a stáhl ruku, znovu sem ho přerušila.

Sežrali by tě zaživa Michaeli. Věděla jsem jakých úspěchů si dosáhl, a nedávno jsem zjistila i kolik špíny na tebe házeli, zadívala jsem se na něj smutně , když zklopil hlavu. Jsou to jen supi, kteří se snaží jen přiživit na něčí slávě. Přešla jsem k němu a pohladila ho po vlasech. Nechtěla jsem ti v životě způsobit problémy, proto jsem mlčela.

Víš, že pro bulvár by to byla senzace, dozvědět se, že si měl co by mladík v Gary milenecký vztah, snažili by se všelicos vyšťourat a ...

Nebyla jsi jen moje milenka, miloval sem tě sakra !, rozhodil rukama a já se stáhla zpět. Prosímtě Michaeli přestaň říkat takové nesmysly, buď tak laskav ano?, nešetřila jsem hlasem ani já.

Nejsou to žádné nesmysly a ty to moc dobře víš Kate. Miloval sem tě a nemůžu zapomenout tak, jak bychom oba chtěli. Já ne a jestli ty ano, tak ti gratuluju, řekl tiše.

A teď se svlékni !, rozkázal a já zůstala stát nehnutě na místě. Zbláznil ses snad?, vyhrkla jsem zmateně.

Kate já to s tím zápalem plic myslel naprosto vážně, a pokud ze sebe teď hned neshodíš to promáčené oblečení, tak ti ho svléknu sám, pohrozil mi prstem jak malému děcku a já věděla, že to myslí naprosto vážně.

Nemůžu tu přece ležet polonahá, to budu mít zápal plic tak i tak, vymlouvala jsem se , ale Michael se jen tak odbýt nenechal. Z truhly vytáhl nějaké bavlněné pyžamo a podal mi ho. Neboj nedovolil bych, aby mi tu návštěva spala polonahá, kort v takovém počasí. To je moje staré pyžamo, jen doufám, že ti to nebude moc velké.

Děkuju, mohl by ses laskavě otočit?, optala jsem se, když se k tomu stále neměl. Ale ano jistě, nebudu přece okukovat dámu při převlékání. Jsem přeci gentleman. Otočil se, ale pro jistotu sem se otočila taky. Rychle jsem se převlékla a zalezla pod deku, která ležela u polštářů.

Zavrtala jsem se do měkké bavlny a snažila se udělat si pohodlí. A jsem tam, kde jsem už nikdy nechtěla být. V jeho blízkosti. A ještě k tomu naprosto sama.

Už jsem hotová, zavolala jsem, když stále stál na místě otočený zády. Prudce se otočil a usmál se. Vidím, že už sis udělala pohodlí, tak tedy dobrou noc Kate, doufám, že ti nevadí, že tu budu ještě chvilku svítit, potřeboval bych tu jen něco dopsat.

Jistě , že nevadí, dobrou, zamumlala jsem a ještě hlouběji se zavrtala. Třásla jsem se, ale nebylo to zimou. Cítila jsem, jak si Michael sedl vedle mě a něco škrábal na list papíru.

Jestli budu celou noc spát, tak to bude úspěch. Byla jsem jako na jehlách. Měla jsem strach zavřít oči. Co když by se mi znovu zdál ten sen? Nedokážu si představit, jak bych to Michaelovi vysvětlila, kdybych mluvila ze spaní. Někdy se tak bohužel stalo, jelikož se mě Victor několikrát zeptal, jestli jsem znala nějakého Michaela. Ale pokaždé sem to zamluvila. 

Snažila jsem se uvolnit a usnout. Jen sem doufala, že to nebude dlouho trvat...

....................................................................................................................................

Michael se snažil shodit ze sebe napětí tak , že mu ruka jezdila po papíře sem a tam.

Miluj mě víc, nikdy mě neopusť v domě lásky

  ...
Lidé mluví a říkají, že to co děláme je jen hra.

   ...
Oh, nikdy tě nenechám jít, pojď sem děvče.

    ...
Prostě se chci sladce milovat až do svítání

     ...

Četl po sobě slova nad nimiž ani nepřemýšlel. Ty za něj psalo samotné srdce. Neodolal a zadíval se na Kate. Byla sladká jako andílek, když spala. Jestli tuhle noc přežiju bez toho, aniž bych se jí dotkl, budu to muset oslavit...