121. kapitola - Ať se stane cokoliv...

Michael hleděl z okýnka a mě bylo líto, že mu přes tmavé brýle nemůžu pohlédnout do očí. Nepromluvil ani se nepohl, když sem dosedla na místo vedle něj. Wayne po mě zvědavě pokukoval a mě velice zajímalo kolik toho o mém ...vlastně našem životě s Michaelem vlastně ví. V mrtvolném tichu jsme čekali na Steph, která ještě něco řešila s Ryanem. Bylo to úplné ticho před bouří, jak vždycky říkávala moje maminka.

Tolik mi chybí. Ztratila sem ji už jako malé dítě , ale ani za ty roky se moje rána ani trochu nezacelila. Přála sem si všechno vrátit zpátky. Vrátit se do dětství, slyšet její milující konejšivý hlas a pocítit znovu její objetí. Jak strašně sem jí potřebovala v mém krutém dospívání. Neměla jsem nikoho...a nic. Co by asi řekla na náš vztah s tátou? Kdyby jí nezabila rakovina, bylo by to právě tohle.

Podpořila by mě, kdybych jí prozradila můj vztah s Michaelem? Byla to moje máma, takže určitě ano. Byla by ale skoro jediná. Teď už je to stejně jedno, zavřela jsem oči a vybavila si její vždy usměvavou tvář. Určitě by si zamilovala i Olivera, i když bylo smutné v jakých podmínkách přišel na svět. Bez rodiny, svého otce a i bez svého dědečka, který ho nenáviděl stejně jako mě.

A to byl jeden z důvodů proč sem nikdy nedovolila Victorovi, aby náš vztah vedl někam dál. Mluvil o svatbě a vždycky si přál velikou rodinu. A to je to co mu já nemůžu nikdy dát. Ani Victorovi ani nikomu jinému. Velice živě sem si vybavila doktorova slova po první poporodní prohlídce.

" Velice mě to mrzí slečno Davisová, ale vzhledem k těžkému porodu, kde došlo k mnoha komplikacím je velmi malá pravděpodobnost, že byste ještě někdy v budoucnu počala. Velikou roliv tom ale hraje i vaše psychika. Vím, že to pro vás je teď velmi těžké, ale zkuste vyhledat psychologa. Už kvůli vašemu dítěti.  Vaječníky vám fungují špatně a levý téměř vůbec, ale jak říkám, vaše další těhotenství neni vůbec vyloučeno, jen je velmi malá pravděpodobnost, že se vám podaří přijít do jiného stavu. "

Tehdy mě to tolik neděsilo. Byla sem čerstvě matkou a byla sem přesvědčená, že už nikdy další děti ani mít nebudu. Michaelova zrada mě bolela natolik, že jsem se rozhodla mu o dítěti nic neříct. Netoužila sem po pomstě a ženatý byl velice krátce na to, abych za ním přiletěla a oznámila mu, že jsem mu porodila syna. Jak by se na to asi Sarah tvářila? ...

Michael s ní chtěl být a jestli je s ní štastný nebudu mu to kazit, řekla sem si tehdy a byla sem skálopevně přesvědčená , že se o své miminko dokážu postarat sama pouze s malou pomocí mé drahé Lívie. Byla jsem šťastná do té proklaté noci, která mi změnila život. Než sem stačila  znovu spadnout do deprese projeli jsme bránou, nad níž tkví srdečný nápis Neverland. Opravdový ráj.

Byla jsem tak ponořená do svých vzpomínek, že jsem si ani nevšimla , že jsme vyjeli. A co víc. Že už jsme doma. Tedy...v Neverlandu, opravila jsem se v duchu a zamračila se nad tím, jak mě slovo domov vůbec mohlo napadnout. Pro všechny děti je tu ráj, pro mě spíše peklo. Nutně sem se potřebovala dostat do svého pokoje a vybrečet se. Poslední dobou nedělám nic jiného mi přijde.

Jen co limuzína zastavila na prašné cestě, vystoupila jsem a urychleně jsem vběhla do domu. Svlékla sem si huňatý kabát, skopla jsem teplé boty z nohou a zadívala se na dveře koupelny. To je ono. Horká voda mi uleví. Vždycky to funguje musí i teď.

Vyšlápla jsem mramorový schůdek, sedla si na obležení vany a otočila kohoutek. Koupelnou se rozprostřela nevtíravá vůně levandule a zahalila se do mlžného oparu. Ryhle jsem ze sebe shodila zbytek oblečení a ponořila se do vany plné mýdlových bublinek. Byla to přímo báječná úleva. Dlouho sem tam ležela a přemýšlela o svém životě. O Michaelovi.

Bude si chtít o tom promluvit? Vidět Ryana po takové době, jako mého hlavního asistenta ve firmě  musel být pro něj asi šok. No co si asi může myslet o  " nejúspěšnějším prodejci nemovitostí ", jak ho nazval Michaelův otec, který se stal asistentem domě módy? ...

Nechtělo se mi o tomhle mluvit. Proč otevírat bolavou minulost, když jsme tu opět spolu? V přítomnosti? ...Při vzpomínce na dnešní žhavé ráno se teplota vody prudce zvýšila. Je zbytečné polemizovat o tom co cítím. To co se stalo dnes ráno mi jednoznačně dokázalo, že vášeň a láska , kterou jsme k sobě kdysi cítili nevyprchala. U mě určitě ne.

Zvedla jsem se z mýdlového králoství a pustila na sebe horkou sprchu.

I přes všechno co se kdy stalo, mu patří celé moje srdce. A vždycky to tak bude, ať se stane cokoliv....

..............................................................................................................................

Mám...nemám...mám...nemám..., dumal sem a zamyšleně chodil po pokoji. Kate zrovna nevypadala, že by měla náladu si promluvit. To je mi ale jedno, už to nevydržím, praštil sem sevřenou dlaní do prázdna a vyrazil z pokoje.

Před tím Kateyiným sem se zastavil a z hluboka se nadechl než sem zaklepal. Byl jsem z toho nervózní jako student při maturitní zkoušce. Byl jsem naštvaný a zároveň zvědavý , co přimnělo drahou Kate k tomu, aby zaměstnala svého bývalého milence. Co si to domýšlím? Třeba není bývalý, že? Při pomyšlení Kate v jeho náruči se mi zvedl žaludek.

Toužím jí mít pouze ve své náruči. Tam patřila a stále patří. Chtěl sem znovu okusit její polibky, cítit její dlaně na svém těle, slyšet její roztoužený hlas, milovat se s ní..... A to všechno co nejdřív nebo vybuchnu jako sopka. Nikdy pro mě sex nebyl natolik důležitý, ale s Kateyiným příchodem se mé sebeovládání bortilo jako domeček z karet.

Pokaždé, když jsem jí ráno u snídaně spatřil, jediné po čem toužilo mé srdce bylo hodit si jí na rameno a odnést si jí do postele, kde bychom  zůstali po zbytek dne. A možná i déle.

Už ani moje milovaná práce mne nenaplňovala takovým štěstím. Místo toho, abych se ve studiu soustředil na natáčení nové desky, měl sem stále plnou hlavu nádherné ženy s kaštanovými vlasy a zelenýma očima, jenž se za ty roky vůbec nezměnila. Potřeboval sem jí dokázat, že jedině semnou může být doopravdy šťastná.

Proč to nechápe? Proč se tak zdráhá mi říct, že ke mě stále něco cítí? Nebylo dnešní ráno dostatečným důkazem? Nebo tehdy v noci u mě v pokoji, kdy se mi tak sladce odevzdala ? Přijímala mé doteky, polibky a pohlazení stejně jako kdysi. A to znamená jediné....

V pokoji nikdo nebyl, ale když sem rozhlédl více, spatřil sem na zemi poházené oblečení. Nezaměnitelný zvuk puštěné sprchy a náhlý obrázek jejího nahého těla pod proudem vody mi způsobil značné srdeční potíže. Jako omámený sem přešel ke dveřím koupelny a beze studu vešel dovnitř. 

Překvapeně sem si uvědomil, že mi ještě stále bije srdce. Jelikož to co sem spatřil, překonalo všechny moje dosavadní představy. Kate přede mnou stála v celé své kráse pouze zahalená do páry . Své skvostné tělo utírala ručníkem tak pomalu, až sem si pomyslel, že krutější už smrt být nemůže.

Stála ke mě otočená zády, stále tak oděná jako ji stvořil samotný Pánbůh. Stála před zrcadlem se zavřenýma očima a s mírně zakloněnou hlavou si sušila vlasy. Dokonalý výhled na její ňadra i na zadní část jejího těla mě připravoval o zdravý rozum. Vystoupil jsem z kouta obrovské koupelny a vyšel směrem k ní.

Její pohled v zrcadle, když mě spatřila se nedal s ničím srovnat. Přesně tohle sem potřeboval vědět. Prudce se otočila a omotala si ručník kolem sebe. Jak...jak dlouho tu jsi?, zakoktala se, ale nedal jsem jí šanci utéct.

Přiskočil sem k ní a jedním pohybem sem jí ho strhl těla. V rozpacích nad svou nahotou mi pohlédla do očí. Kate..., stačil sem jen vyslovit, když se naše rty roztouženě spojily. Poznával sem dlaněmi znovu celičké její tělo a ty nádherné pocity, které ve mě kolovaly byly ty nejkrásnější v životě.

Sklonil sem se k jejím kulatým ňadrům a vsál jednu a pak i druhou bradavku do úst. Kate prudce vydechla a sevřela mi dlaní vlasy. Donutila mě znovu se zvednout a vzít si její sladká ústa do zajetí.

Cítil sem její drobné dlaně na břiše a zasykl sem rozkoší, když mi stáhla triko přes hlavu a udělala to samé mě.

Miláčku...zasténal sem, když její drobná dlaň klouzala smrtelně pomalu od mého krku, k břichu až po mé již roztoužené mužství. Roztřeseně rozepla knoflík u mých kalhot a vklouzla dovnitř. Dráždila mě k nesnesení a kalhoty mi nakonec svlékla úplně. Tentokrát sem jí následoval já.

Pohladil sem jí po něžném poupěti jejího ženství , jenž bylo připravené mne přijmout a odhodlal se ke vstupu dovnitř. Nebránila mi, ba naopak. Opřela se o párou mokrý mramor a rozevřela nohy v pozvání.

Ach Kate...miluju tě, uniklo mi ze rtů, když sem se jí vtiskl do klína a prudce vnikl do jejího horkého těla. Konečně doma. Bylo to něco nepopsatelného. Kate měla své nádherné nohy obtočené kolem mých boků a hlasitě vzdychala při každém přírazu. Tempo se nekontrolovatelně zvyšovalo zatímco dech se zkracoval.

S každým pohybem v jejím vášní zvlhlém lůně sem cítil blížící se vyvrcholení. Taky tě miluju..., zašeptala mi do ucha slova, jenž sem potřeboval slyšet. V tu chvíli sem se vzepjal a s hlasitým výkřikem se dostal na vrchol společně s Kate.

Ještě dlouhou chvíli jsem v ní zůstal a užíval si polibky a doznívání našeho milování. Po tolika letech sem na to chtěl jít pomalu, něžně jak by si to zasloužila. Ale...

Kate...já..omlouvám se..., začal sem po chvíli oddechu.

Miku nedělej to, neomlouvej se prosím, přikryla sem mu rukou ústa a pohlédla mu do očí. Chtěla sem se s tebou milovat rozumíš? Kdyby ne, nestalo by se to, pohladila sem ho po tváři a vyhledala znovu jeho nádherná ústa.

Michael se po chvíli prudce odtrhl a podíval se na mě. Ve tváři se mu objevil šibalský úsměv, vzal mě za ruku a táhle mě směrem ke sprše.

Miku !, pokárala sem ho.

Je na čase se osprchovat, zasmál se a vzal mě do náruče. Oba jsme měli to po čem jsme toužili. Nepřemýšleli jsme nad našimi činy a to možná byla chyba...

 Tak mé milé čtenářky :) tuto kapitolu bych chtěla věnovat hlavně Alče, která mě k tomu doslova dokopala :) ale samozřejmě i Vám. Asi je to trochu šok, a já doufám , že jste to nečekaly a překvápko se povedlo. :)

Děkuji za to že jste. Nezapomeňte ..jsme jedna rodina. I love you more