75.kapitola - Setkání s minulostí..

Když Victor odešel padla jsem zpátky do křesla. Právě teď nemám na žádnou schůzi absolutně chuť. Musela jsem stále myslet na to překvapení, ze kterého měl Victor očividně obrovskou radost. Co to může být? Jsem prostě zvědavá, to je snad přirozený, usmívala sem se od ucha k uchu a opět vstala, abych se trochu upravila na schůzi. Sice narozeniny už dlouhou dobu neslavím, ale musela jsem uznat, že mě Victor mile překvapil svým gestem.

Schůze trvala pouze hodinu, ale přišlo mi to jako celá věčnost. Neustále sem pozorovala z okna dění na ulici místo toho, abych se věnovala investorům a podřízeným. No co, já sem majitelka. Tahle malá firma je moje a prosperovala by i bez těchto " důležitých " lidí. Lidem jsem se občas zdála dosti povýšenecká a neosobní a to mi vyhovovalo. Chtěla jsem, aby ve mě viděli tvrdě pracující ženu, která jde tvrdě za svým cílem jako lev po kořisti. Práce pro mě byla jako moje dítě. Moje přítomnost i budoucnost. Možná i proto se mi muži vždy vyhýbali a já za to byla jen ráda. Až na Victora.

Victor je pro mě člověk o kterého se můžu vždycky opřít. Člověk o němž vím, že mě vždy podpoří a nenechá mě na holičkách, když budu potřebovat pomoc. Pro mě je to nejlepší přítel. Nejsem si jistá co k němu přesně cítím, ale mám ho ráda. Hrozně moc. Dokázala bych si s ním představit společný život až do stáří. Když sem se přede dvěma lety k němu nastěhovala, řekla jsem mu jasně, že netoužím po žádném vztahu. Tak matně sem mu vyprávěla o svém životě a doufala jsem, že to pochopil.

Ano nastěhovat se k němu bylo zřejmě moc unáhlené rozhodnutí, ale nemohla jsem to už jen tak odříct. Tolik na mě naléhal a já nakonec svolila. Až pozdě sem si uvědomila, že jsem mu dala šanci si myslet, že se do něj zamiluju, provdám se za něj a porodím mu kopu dětí. A on se snažil. Tedy snaží se do teď. Nosí mi květiny, vaří, kupuje mi drobné dárky, chodíme spolu na různé akce a jezdíme na výlety. Prostě ideální vztah. Ale z mé strany bez lásky jakou si tento úžasný muž zaslouží, vášně a naplnění. Láska, kterou k němu cítím je prostě jiná.

Před dvěma roky jsem mu tohle všechno řekla, ale přísahal, že mu to nevadí, hlavně že mě může mít po svém boku. Proč taky ne? Každý se věnujeme na 100% své práci, takže na sebe zrovna nemáme moc času, ale na společné chvíle se vždy těším. Odpočinu si, odreaguju se a nejlíp vždy uděláme, když odjedeme pryč z města.

Den se nehorázně vlekl a já sledovala bez přestání hodiny. Bylo téměř půl páté a já si začala sklízet věci. Z mého telefonu se začali linout notoricky známé tóny písně od U2, a já si zaboha nemohla vzpomenout kam sem odhodila kabelku. Běžela jsem ke křeslu, kde jsem naposledy seděla a vzala mobil.

" Ahojky zlato " , dnes tě vyzvednu doma kolem půl osmé ano? Mám tu ještě jednoho klienta a potřebujeme pořešit nějaké věci, ozval se do telefonu Victor a já se pousmála.

Dobře Victore, budu čekat. Těším se, pa.

Ukončila jsem hovor a všimla si, že ve dveřích stojí Stephanie. Jdete na nějakou akci?, zeptala se zvědavě. Ano Steph, Victor pro mě má překvápko k narozeninám, rozhodila jsem rukama a usmívala se od ucha k uchu. Máš štěstí Kate, Victor je skvělý chlap, který nezapomene ani na narozeniny své milé, měla bys mu dát šanci Kate, mrkla na mě s potutelným úsměvem.

Můj názor znáš Stephanie, já žádný vztah nechci, vyhovuje mi tak jak to je, řekla jsem tak trochu naštvaně, že už s tím zase začíná a oblékala si teplý kabát. Kate vždyť já to myslím dobře, koneckonců u něj i žiješ. Jsi pořád v práci a nic jiného už tě nezajímá. A co osobní život? Ten nemáš už pěknou řádku let, nikdy sis nevyšla s nějakým chlapem a že jich tě dost zvalo na schůzku. Až s Victorem sem tě k tomu donutila. Rozumíte si ne?

Ano rozumíme, jsme nejlepší přátelé, mám ho hrozně ráda, ale to je tak všechno a chci aby to tak zůstalo, ukončila jsem tuhle tému a nechtěla se o tom bavit. Uvědomuješ si Kate, že mu takhle ubližuješ?, dívala se na mě s rukama založenýma na hrudi a kárala mě pohledem. Prosímtě Steph, já už o tom nechci mluvit, nechceš semnou jet k nám a trochu mi pomoci? Chci, aby mi to dnes večer slušelo, usmála jsem se na ní a chytila jí za ruce. Steph mě objala a svolila. Jasně, že ti pomůžu, ale moc změny nepotřebuješ, sluší ti to pořád, mrkla na mě a pomalu jsme odcházeli k nám.

...............................................................................................................

Tak co uděláme s těmi tvými vlasy?, stála Stephanie nade mnou a dívala se zaujatě do zrcadla. Už vím, zajásala a začala s výrobou účesu na mé hlavě. No nemohla sem říct, že nemám strach. Stephanie opatrně prosímtě, už si někdy někoho česala?, zeptala sem se starostlivě , když sem viděla její soustředěný výraz v zrcadle. No dovol? Jistě, že ano, odvětila a pokračovala ve svém nápadu.

Po dvaceti minutách sem musela uznat, že je moc šikovná. Vyčesala mi vlasy nahoru, jenž ozdobila třpytivou tenkou čelenkou, vlasy mi sepla do elegantního drdolu, a nechala mi pár zatočených pramínků povlávat kolem obličeje.

Tak co jak se ti to líbí? Jsi spokojená?, zeptala se celkem už zbytečně Stephanie a ještě doupravovala své veledílo. Je to nádhera Steph , děkuju moc, vlepila jsem jí pusu na tvář a postavila se před zrcadlo. Koktejlové sametové šaty elegantně střižené nad kolena, zdůrazňovali mou stále štíhlou postavu a odhalovali ramena. Sama jsem si je navrhla, ale ty jsem nedala do kolekce, ty jsou jen pro mě. Ušité na míru, v tmavě fialové a v látce, kterou sem na kůži milovala.

Máme ještě čas? No máš asi 20 minutek Kate, ale moc se nemaluj to ti nesluší, usmála se na mě a posadila se do křesla. Na oční víčka jsem lehce nanesla světle fialové oční stíny, oči orámovala tužkou a z lehka dolíčila oči řasenkou. Na rty sem si nanesla růžový lesk na rty a přepudrovala tváře a nos. Ze sametové krabičky jsem vytáhla perlový řetízek a náušnice, jenž jsem dostala loni od Victora k Vánocům. Jen co mi Steph zapla řetízek slyšela jsem auto, jenž zaparkovalo před domem.

Kate si připra..., vešel Victor do obývacího pokoje a díval se na mě jako na svatý obrázek s pusou dokořán. Victore zavři pusu nebo ti tam vlítne přinejmenším vážka, smála se Stephanie a já se jen potutelně usmála nad jeho výrazem plným obdivu. Měla bych už na to být zvyklá, ale to nešlo. Přiváděl mě stále do rozpaků svými slovy a činy.

Tak jdeme, vzala jsem ho za paži a táhla ho ven. Užijte si večer, zavolala za námi ještě Stephanie a my nastoupili do vozu vstříc dalšímu protančenému večeru. Victor miloval tanec, to byla taková jeho vášeň, má nikoliv. Ale snažila jsem se mu přizpůsobit a tak jsem nikdy nic nenamítala. I když bych nejraději čekala v rohu místnosti až akce skončí.

Sál už byl nacpaný lidmi, z nichž sem spoustu ani neznala. Slečno Greenová už se nemůžu dočkat vaší nové kolekce, ozval se za mnou mladý ženský hlas. Všichni mě znají jako Catherine Greenovou. Kate Davisovou sem pohřbila společně s minulostí. Zvykala jsem si na jiné příjmení dost dlouho. Vaše poslední návrhy jsou okouzlující, vysekla mi poklonu mladá dívka,kterou sem zase začala vnímat  ale vůbec jsem ji nedokázala nikam zařadit. Potěšilo mě, že má na sobě můj poslední model šatů. Jsem vaší velkou fanynkou, pokračovala a podávala mi nějaký drink. Ze zdvořilosti jsem si s ní skleničku vypila a pak se s omluvou rozloučila a hledala Victora.

Když sem ho konečně našla, natahoval ke mě ruce a usmíval se od ucha k uchu. Tak Kate, překvapení už je tady, zvolal nadšeně a já pocítila stísněný a nepříjemný pocit, když zhasla téměř všechna světla v sále. Všichni přítomní utichli a v sále by bylo teď slyšet, i kdyby spadl špendlík. Lidé snad ani nedýchali. Zavři oči Kate, zašeptal mi Victor do uší, a já se snažila přivřít víčka k sobě.

Něco mě znepokojovalo, až se mi zježili chloupky na krku. Tohle dokázal jen jediný člověk v mém životě, ale ten tu přece není. Křečovitě jsem svírala skleničku a napjatě čekala. Slyšela jsem tichý šum štěbetajících lidí a následné ticho, do něhož se začala linout příjemná pomalá hudba. Jemná melodie by donutila lidi tančit.

Another day has gone, i´m still all alone, how could this be, you´re not here with me, you never said goodbye, someone tell me why, did you have to go, and leave my world so cold...., slyšela jsem tolik mě důvěrný hlas a se slzami v očích jsem se otočila a zírala do tváře minulosti.