Laneey | 54. kapitola - Děláš dobře..

Vážně? , vyhrkla Marion zbrkle a pak se odmlčela. Hned jsem u tebe Marion, řekl Michael, zatímco se oblékal. Ale ..ty jsi přece nemocný, neměl bys... Jedu k tobě, přerušil ji, tak za deset minutek jsem tam. No dobře, a Kate jede s tebou? Ne , Kate o tom neví, a hlavně jí teď nevolej , zhrozil se Michael, nebo mě přerazí, když zjistí, že neležím. Tak zatím, položil telefon a podíval se na La Toyu. Půjdeš se mnou? No bráško já jsem dost utahaná, takže teď určitě zapluju jen do své postele, a se zazýváním pomalu kráčela z pokoje. Tak fajn, já jedu k Marion, to je důležitější než nějaká chřipka.

Když přijížděl k jejímu domu, všiml si, že postává venku. Pomalými kroky se k ní blížil, nerad viděl jak se třese. Tohle nechtěl. Asi jí neměl volat, a měl jet rovnou sem. Nebo jí to neměl vůbec říkat a pokusit se to nějak vyřešit sám. Ano, to měl jistě udělat.

Obličej měla úplně bílý a dle jejích paží omotaných okolo sebe také značně nervózní. Ahoj Marion, políbil ji na tvář a vzal ji za studené ruce. Pojď, sedneme si dovnitř, pobídl ji. Susan? , zvolal automaticky , ale Marion ho zarazila. Susan tu není. Dala jsem jí volno, potřebovala dnes časně ráno odjet za vnoučaty, malý Peter onemocněl.

Ty jsi tu úplně sama, zakroutil hlavou nevěřícně, měla si zavolat. Ale Michaeli, jsem téměř dospělá, dokážu se o sebe postarat a neboj zamkla jsem , ujistila ho, když viděla jak se nadechuje k další námitce.

Michael jí odvyprávěl to, co mu ráno pověděla La Toya. Máš pravdu...ty noviny jsem včera četla, to je neuvěřitelné, určitě v tom jede, hlesla a v očích se jí zračila pomsta. Ale je tu jeden veliký problém Marion, zchladil její reakci. Důkazy. Zase to samé co předtím. Ale on je viník, to je přece jasné, vykřikla hystericky. To ano, jenže to víme jen my, nemáme důkazy a mě nenapadá vůbec nic , čím bychom ho chytili při činu. Nemůžeme si hrát na detektivy, na to nejsme připravení ani vybavení, uklidňoval ji, ale sám nevěděl, co budou dělat dál.

Zjistíme to, vyhrkla najednou Marion a vyskočila z křesla, hned za týden. Tu oslavu si Tommy nenechá ujít, a třeba se o něco pokusí, musíme ho sledovat, vykřikovala a vzrušeně pochodovala po místnosti sem a tam.

Jakou oslavu?, nechápal Michael. La Toya měla asi pravdu, v horečce mi to snad vůbec nemyslí!... No přece John s Marií slaví 40. let společného života, zakroutila očima, cožpak si zapomněl? , zírala na mě udiveně a já si uvědomil, že jsem na to doopravdy zapomněl. No sakra, nic pro ně ještě nemám. Máš pravdu Marion, bude tam celé městěčko, a Hilfinger nebude chybět.

Teď mu, ale blikla hlavou ještě úplně jiná věc. Jeho rodina. Bude tam též. Joseph po maminčině úpěnlivém naléhání svolil a slíbil, že se tam všichni zastaví. Marion si všimla Michaelova zamyšleného a duchem nepřítomného výrazu. Tušila na co zrovna teď myslí.

Chtěl bys tam jít s Kate , viď? .. Ano, hlesl a zničeně zabodl své krásné oči do země. Ale Joseph...Na svého otce se vykašli Michaeli, on ti přece nemůže takhle řídit život. Ten je přece tvůj, ty ho žiješ. Pokud je vaše láska natolik silná, překoná všechny problémy. Nenávist tvého otce a všechnu závist ostatních. Nenechej si jí vzít, zašeptala a pohladila ho po vlasech. On a Kate byli pro ní rodina. Nechtěla , aby se tak trápili, ale věděla, že je tíží vědomí toho všeho. Hlavně toho, že se musí ukrývat před vlastní rodinou.

A co kletba Marion? , vykřikl Michael plačtivě. Myslíš si, že na ní nemyslím? Že je mi ukradená? Sakra já mám strach, ale nechci tím Kate zatěžovat .., vložil hlavu do dlaní a slané slzy se mu rozutekly po tvářích. Je toho na mě moc, promiň mi to, vzlykl tiše a chytl ji za ruku. To je v pořádku Michaeli, potřeboval si to ze sebe dostat, konejšila ho, ale myslela na to co řekl. O kletbě jí řekli před dvěma roky. Byla z toho v šoku, ale nebrala jí příliš na vědomí. Doteď. ....

Michael se najednou prudce zvedl. Rozhodl jsem se Marion. Na tu oslavu s Kate půjdu , ať se děje co se děje. Marion se na něho zářivě usmála a jen dodala , když odcházel. Děláš dobře...

Netušil ale, co se mezitím stalo doma. Jen co vkročil do dveří přiběhla k němu La Toya. Michaeli, musím tě varovat, začala rychle drmolit, že jen stěží chytal všechna její slova. Sháněl se po tobě otec a já nevěděla co mu mám říct, takže sem řekla že...

Ale, ale ..ty náš tajnůstkáři..ozval se nepříjemný panovačný hlas jeho hrubiánského otce. Co, že si byl takhle brzy po ránu navštívit svou přítelkyni? Nebo si snad u ní přespal? ... Svou..cože? , zíral udiveně na Josepha a poté svůj pohled stočil také na svou sestru. Proboha cos mu řekla? , ptal se jí očima.

Chceš snad říct, že si právě teď nebyl u Marion Whitové??....