15. kapitola - Sarah...

Pokojem se rozdrnčel telefon a já vylítla z postele. Byla jsem dezorientovaná a nevěděla jsem  co se děje. Telefon? bliklo mi hlavou. No sakra kdo mi volá tak brzo ráno?, nadávala jsem , když jsem se podívala ven do ještě stále tmavé oblohy , mezím co jsem šmátrala rukou po stole. Mobil netrpělivě vyzváněl a já ho jako na potvoru nemohla najít. " Sakra "  , vždyť ho mám v tašce, rozeběhla jsem se na druhou stranu vedle postele. " Auuu" , zaklela jsem bolestivě , když jsem narazila na madlo postele. Telefon najednou oněměl. Naštvaně jsem ho vyndala ...Marion? ..sakra co se zase děje..

Vytočila jsem její číslo. " Kate"  , ozvalo se na konci, asi jsem tě vzbudila co? , zeptala se potichu. " Jo " , to vzbudila, zamručela jsem...noo ale to už je jedno, co se děje, že mi voláš ..koukla jsem na hodinky a vykulila oči ..v 5 ráno?? ! " Promiň, ale pan Blake nás potřebuje, abychom přijeli připravit stoly, onemocněla kuchařka potřebuje to už na 7 hodinu. " Cože? , teď jo? No tak já sem za chvíli tam..

Slavnost byla v plném proudu a počasí nám přálo. Všude byly různě barevné balónky, konfety, spousty jídla a pití a nějaké ty atrakce pro děti. .Náš starosta pan Blake se tvářil navýsost spokojeně. Spozorovala jsem , že dokonce dorazil i táta.  Seděl ve stanu a klábosil s chlapama z města. " Fajn, aspoň on se zabaví" , říkala jsem si v duchu a očima těkala po celém areálu jestli neuvidím Michaela nebo alespoň někoho z jeho rodiny. Zahlédla jsem Rebbie a ona na mne s úsměvem zamávala , rozeběhla jsem se k ní. 

Ahojky Reb..prosímtě , můžeš mi říct ,kde najdu Michaela?  Nebo tu ještě není?  " Ale , je " , přesně támhle a ukázala na menší stan po mé pravé ruce. Otočila jsem se směrem , který mi ukázala a já zůstala jako přimražená.

Okolo Michaela se svíjela v pomalém rytmu hraného songu drobná světlovláska v luxusních sametových šatech v barvě mořské modři. Ty jsou od Cartiera, vydechla jsem šokovaně. No na takovou slavnost jako je založení města se, ale opravdu nehodí. Chvíli jsem je pozorovala, a díky jejich hlasitému smíchu se  očividně se výborně bavili. To mi mohl včera říct rovnou, že si našel takovou fiflenu a nelhat mi , že za zrušení včerejší večeře může Lerry , říkala jsem si pro sebe naštvaně.

No teda s kým to tam Mike je? zeptal se udiveně Randy a sedl si vedle mě na lavičku. Kriticky jsem na něj pohlédla. " No neříkej , že se ti ta bárbína líbí " , co je na ní tak pěknýho?  " Všechno" , odpověděl a jeho výraz plný obdivu mluvil za vše.

" Kate " !  vykřikl Michael nadšeně a zamířil si to k nám.

" Tak rád tě vidím zlatíčko" , dal mi pusu na tvář a objal.  " Taky tě ráda vidím , Michaeli ", ale stejnou něhu jsem mu neopětovala., no myslím,  že si toho ani nevšiml. Musím vám někoho představit, je to úžasná žena, mluvil div se přitom nečervenal. Táhl mě za ruku směrem k oné divě v modrém sametu, o které jsem už dlouhou chvíli přemýšlela.

Tohle je Sarah Grelanová, dcera mého manažera Larryho,  " Sarah " , tohle je moje nejlepší kamarádka Katherine Davisová  a tohle je můj mladší bratr Randy.Podali jsme si ruce a já si ji se zaujetím prohlížela. Rád Vás poznávám slečno, v těch šatech vypadáte jjako noční motýl, který přiletěl tomuto městu požehnat do dalších let. Sarah, Randyho očividně okouzlila a nebyl sám, uvědomila jsem si, když jsem spatřila Michaelův výraz. 

Ale musela jsem uznat, že je opravdu krásná. Drobné tělo, světlé vlasy protkané medovými pramínky jí rozzařovaly obličej, a její modré oči zářili v jejím jemném obličeji jako dva safíry. Ty šaty se k ní perfektně hodily. Měla je na sobě jako druhou kůži. Zadívala jsem se na své rychle spíchnuté letní  šaty s kostkovaným vzorem a cítila se vedle ní jako šedá myš.

Sarah, zpívá na mém albu vokály, má úžasnej hlas, ujišťoval mě Michael nadšeně. " Ale zas nepřeháněj , Michaeli" , a laškovně mu položila ruku na hruď. Ten úsměv byl tak falešný, nebyla mi prostě sympatická. Něco mi na ní nesedělo, sakra proč to Michael nevidí? ...   

" Promiňte mi " , skočila jsem jim do jejich něžné chvilky, mám tu toho docela dost na práci, takže vás opustím, bavte se dobře, řekla jsem tak sladkým hlasem, až sebou Michael cuknul. Otočila jsem se a chtěla odejít když v tom se ozvala Sarah..

Kate, ty tu obsluhuješ? Byla bys tak hodná a donesla mi suché martini s dvěma olivami?  a tady Mikovi samozřejmě také a hodila po něm další ze svých oslnivých úsměvů.. Prudce jsem se otočila . ..

Máte své nohy Sarah, a koukám ruce máte taky zdravé a určitě nejste o tolik starší než já, takže nevidím důvod proč by jste si proto nemohla dojít sama. S tímto prohlášením sem se otočila a definitivně odcházela z jejich blízkosti.