100.kapitola - Nemůžu odejít..

Byla jsem rozrušená a zmatená. Ruce se mi třásly natolik, že jsme nebyla schopna si ani zapnout knoflíčky. Vstala sem a otočila se k němu zády, nemohla sem se mu podívat ani do očí. Po tomto nekontrolovaném výbuchu vášně přišla stydlivost a rozpaky. Věděla sem moc dobře co dělám, když sem se mu zuby nehty vyhýbala. Ale znovu sem selhala. 

Selhala jsem jako žena, jako partnerka muže, který mě miluje a já mu to nejsem schopná oplácet. Ale neselhala jsem jen dnes. Klamu ho celých pět let. S Viktorem sem se rozhodla zapomenout...založit si s ním rodinu a žít spokojený rodinný život někde v klidu.

Jenže sem nikdy nic nedokázala dotáhnout do konce. S Viktorem už žiji dlouho, aniž bych mu někdy řekla že ho miluju, natož aby se mezi námi stalo něco víc než doposud. Což jsou výlety, společné večery strávené u televize a nebo jen práce a práce. Máme mezi sebou nádherný vztah, který nám plno lidí závidí. Kam jsme přišli, brali nás jako dokonalý pár. Bohužel, jsem já ta špatná...

Michaelovy ruce nejsou zas tak něžné jak vypadají, řekla jsem si v duchu, když sem nahmatala namísto knoflíčku pouhý chuchvalec nití. Už to taky není ten chlapec jehož sem znala, měl by být pro mě cizí...

Zašiju ti to, ale teď musíme jít, ozval se Michaelův rozzlobený hlas. Co se stalo? , zajímalo mě, proč se tak bublí. Mám nějaké problémy s manažery, nejsou schopni přistoupit na to co bych chtěl já. Ale tak je to vždycky, hold je tohle jedno z velkých mínusů showbussinesu. 

Tak pojď Kate, musím rychle zpátky, převléknu se a letím do studia, podával mi ruku a já se bez dalších řečí, které jsme měla připravené k tomu jeho zašívání, přesunula ke koním. Přešla jsem ke Cletusovi, ale Michael mne chytil za paži. Pojedeme spolu na Argosovi, pro Cletuse pošlu Wayna, pojď pomůžu ti. 

V první chvíli jsem si myslela, že se zbláznil. Ale myslel to opravdu vážně, soudě dle jeho výrazu. Michaelii já na to divoké zvíře nevlezu, na to zapomeň!, snažila jsem se mu vytrhnout , když mě tlačil směrem k obrovskému černému zvířeti. Klidně sama pojedu na Cletusovi, vždyť už to umím a ...

Kate o tomhle s tebou nebudu diskutovat, pojedeme spolu a tečka! Copak si myslíš , že bych tě tu nechal , aby sis pak zpřelámala všechny kosti  v těle? Jela jsi na koni dnes poprvé, a i když si jela na začátečnici velmi dobře, to musím uznat, tak nejsem takovej blázen, abych tě nechal jet samotnou. Neodpustil bych si, kdyby se ti něco stalo Katherine. 

Věděla jsem, že pokud se teď na něj podívám bude to chyba. Má o mě starost a to už je dost na to, abych začala přemýšlet jak se z Neverlandu dostat.

No tak dobře, svolila jsem poraženě a s Michaelovou pomocí si sedla na Argosův hřbet. Michael se vyšvihl za mnou a hned jsme vyrazili. 

Jeli jsme tak rychle, že sem ze sebe nedokázala vypravit ani hlásku. Jenže ani rychlá jízda a strach, nedokázaly ztlumit pocity, jenž se mi v těle bouřili pokaždé, když se ke mě Michael přimáčkl. Na mé drzé srdce a roztoužené tělo to bylo až příliš.

 Přestala sem vnímat Argosův hřbet pod sebou, rychlou jízdu, nerovnováhu, strach, a soustředila se jen na mužné tělo  tisknoucí se k mým zádům. Michael trochu zpomalil a já se uvelebila do jeho náruče. Opřela jsem se mu hlavou o rameno a přikryla jsem dlaní jeho ruku, kterou mě objímal kolem pasu. 

 Naštěstí celý v což sem v jednu chvíli ani nedoufala, jsme dorazily ke stájím. Michael rychle seskočil z koně, chytl mne rukama za boky a sesadil mě dolů. Stála jsem přimknutá na místě jako socha. Ze zadu mne tlačilo Argosovo mohutné tělo a Michael se neměl k tomu mne pustit ze svého sevření. 

Nepospíchal si náhodou?, zeptala sem se přiškrceně, poněvadž už my nestačil dech. Byl tak blízko. Na dosah.  A přece tak vzdálený. Já...jo ano, už běžím jen, sklopil hlavu , pustil mě a pak se mi podíval do očí. Pak si musíme promluvit Kate, řekl, sundal Argosovi sedlo a odebral se do domu. 

Promluvit si? Cožpak to mezi námi jde? .. Až přijede zpátky ,už tu nebudu. Nemůžu tu být. Pokud tu zůstanu, sama vím, co se stane. Dnes jsme k tomu neměli daleko. Dnes nás od hrozné chyby zachránil telefon, ale co to bude příště? Třeba nic a to bych si nikdy neodpustila. 

S přemýšlením sem se odebrala do domu s úmyslem si sbalit věci. Otevřela jsem skříň vyndala si kufr a začala tam nekontrolovaně házet své oblečení.

To docela rychle berete nohy na ramena Catherine, ozval se za mnou drsný mužský hlas, načež sem se prudce otočila. Co vy tu děláte ? Nedovolila jsem vám, abyste vstoupil do mého pokoje. Takže vás prosím, ihned odejděte, rozkázala sem Waynovi, který mi byl od začátku nesympatický.

Ale no tak nerozčilujte se. Jsem rád, že jste mě poslechla a hodláte odejít z Neverlandu. Bude to pro nás všechny lepší. ...Pro nás všechny? , můžete mi to trochu upřesnit pane Evansi? , zeptala jsem se pobouřeně nad jeho nadřazeností. Samozřejmě tím hlavně myslím Michaela, ale i jeho děti, odvětil.

Oblíbili si vás, a to není v jejich věku moc dobré. Myslíte si , že vás berou jen jako tetu? Strávila jste s nimi celé dny, berete je ven, hrajete si nimi a čtete jim místo jejich otce pohádky na dobrou noc...ještě vám to nedošlo? 

 Mlčela jsem, nechápala jsem přesně ,co mi tím chce říct. Vždyť jsem se starala jen o dvě malé děti co dělám špatně? , vyjela jsem na něj. Právě, že nic slečno Davisová nebo Greenová jak vy chcete, uchechtl se, když sem se na něj zle podívala.

Oni vás ale nemilují jako tetu, ale jako vlastní matku, kterou postrádají. A já je mám velmi rád , i když mi to asi nevěříte. Ublíží jim až odejdete ale vyrovnají se s tím, proto to musíte udělat co nejdřív, pak už by bylo moc pozdě. 

Vykuleně sem na něj zírala a odmítala si přiznat pravdu, kterou mi právě ukázal. Mýlíte se Wayne. Děti ve mě vidí kamarádku nebo tetu , která si s nimi hraje a ne jako matku. Nejsem jejich matka a nikdy jí nebudu rozumíte?!.. Odjedu teď hned domů a už se nevrátím. Máte pravdu bude to dobré jak pro děti tak ...tak pro Michaela. 

V tom sem zaslechla vzlyk a otočila se ke dveřím. Hnědé velké oči se plnily slzami a ublíženě mě pozorovaly. Princi počkej, vykřikla jsem, když se dítko sebralo a rozuteklo se do chodby. Na to, že byl Prince ještě prcek,  byl natolik bystrý, že rozuměl věcem jako málokteré dítě v jeho věku. Všimla jsem si toho už po pár hodinách, co jsme sem přijeli. 

Prince sebou kecnul na zadek a rozplakal se. Nemáš ..nemáš láda, vzlykal a z očí se mu koulelo mnoho slziček. To víš , že tě mám ráda broučku, tebe i tvojí sestřičku, houpala sem ho v náručí. Táááákhle moc víš? , roztáhla sem ruce a usmála se na něj. Zabralo to. Princova tvář se rozzářila a pak zase zvážněla. A tatínka taky? , zeptal se a koulel očičkama. No co sem mu mohla říct? ...To víš že mám Princi, přikývla jsem. 

Neodjedeš že néé? Já nechci, prosím, rozkutálely se mu slzičky znovu a objal mě kolem pasu. Schoulené tělíčko v mé v náruči se třáslo vzlyky a prosením. Neodjedu zlatíčko, slibuju, políbila sem ho do zlatých vlásků a hladila ho po zádíčkách. Zahlédla jsem Wayna jak nás pozoruje, pak jen pokýval hlavou a odešel pryč.  

Po chvilce se Prince natolik uklidnil, že usnul. Odnesla jsem ho do jeho pokojíčku, který obýval se svojí mladší sestřičkou, která rovněž spinkala. Zadívala jsem se na obě kouzelné děti a rozplakala se. Nemůžu je opustit, nemůžu. Wayne má pravdu, měla sem si to uvědomit už dávno. Strávila jsem s dětmi opravdu mnoho času a ublížila bych jim, kdybych tak najednou odešla. I mě by rozloučení s nimi neskutečně zarmoutilo. Bylo to tak. Zamilovala sem si je. 

Zlámaná sem se přesunula do svého pokoje, svlékla se a vlezla si do vany, kterou sem si předtím napustila. Bolelo mě celé tělo, cítila jsem se jak přejetá kamionem. Už se stmívalo, když sem vylezla a plácla sebou na postel. Unaveně sem zavřela oči. 

Procitla sem, při jemném zaťukání na dveře pokoje. Aniž bych vydala jedinou hlásku, dotyčný vstoupil dovnitř. Kate? Jsi v pořádku? , zeptal se melodický hlas, který bych poznala kdykoliv. 

Jistě, že jsem, proč bych nebyla? , zeptala sem se ospale a mžourala očima do tlumeného světla lampiček, jenž stále ozařovali můj pokoj. Michael postával nejistě u dveří. Až teď sem si všimla , že má v ruce nějakou lahvičku. 

Susan říkala, že si už dlouho ve svém pokoji a ani jsi nepřišla na večeři, takže jen co jsem přišel, řekl sem si, že se tě půjdu optat jak ti je. Ale asi ne moc dobře viď? Omlouvám se, ten výlet na koních nebyl moc dobrý nápad, věděl sem, jak ti po tom bude. 

Jo bolí mě snad všechny svaly i kosti co mám v těle, zasmála sem se. Jo já vím...proto jsem tady, přistoupil ke mě Michael a sedl si na postel. Lehni si na břicho Kate, přikázal mi jemně. Co hodláš dělat? , zeptala sem se.

Co myslíš? , usmál se a zamával mi lahvičkou před obličejem. Tenhle olej ti pomůže od bolesti, tak už se otoč. Poslechla jsem ho a přetočila se na břicho. 

Co to děláš? , vyjekla jsem, když se mi snažil sundat župan. Takhle tě přes ten huňatej župan fakt nenamasíruju, budeš ho muset sundat Kate, pokud chceš mít od bolavých svalů pokoj, mrkl na mě. Přišel si mě namasírovat? , vykulila jsem oči nevěřícně. Já tě vytáhl na ten výlet, tak ti taky pomůžu od bolesti, nebo mi věř, že se ještě týden nebudeš hýbat. Tímhle mě naprosto přesvědčil. 

Otočila sem se k němu zády, svlékla si župan, a snažila se nevnímat jeho pohled, jímž mě propaloval. Lehla jsem si na záda a spokojeně sem vzdychla , když položil své dlaně na má bolavá záda.

Tak jak by se vám líbila takováhle masáž slečny?