Platí ten zítřek? , zeptal se mě známý hlas až sem nadskočila. Otočila jsem se od své školní skříňky a zadívala se do zelených očí v barvě letní trávy. " Samozřejmě " , vždyť jsem slíbila, že přijdu, odpověděla jsem Tommymu s úsměvem. " Tak to jsem rád Kate" , opětoval mi zářivý úsměv , mrkl na mě a zase odběhl.
Školní den ubíhal děsně pomalu, ve třídě nás bylo pár a ani Marion dnes nedorazila. Nudila jsem se a rozhodla se jít pomalu domů. Táta ráno ještě spal když sem odcházela. Je doma? , dumala jsem. Otevřela jsem dveře a zavolala. Nikdo se neozýval...jak typické. Zase určitě někde pije, pomyslela jsem si nešťastně. Pokusila jsem se už po několikáté vytočit Michaelovo číslo , ale jako vždy mi to nezvedl..
Sobota..den zápasu
Seděla jsem ve 3 řadě mezi šílícíma lidma z naší školy , kteří se div nepřetrhly když se překřikovali , kdo to jak kopl a kdo zrovna fauloval. Zápas mě nijak nenadchl, moje myšlenky se ubíraly jiným směrem. Měla bych raději řešit problémy co jsem si nadrobila vlastní vinou a udobřit se s Michaelem a Marion a ne tu dřepět na stadionu a dělat jak mě průběh této hry děsně baví.
Zápas skončil a já nahodila úsměv, když se na mě Tommy důležitě zadíval a koukala jak mu předávají nějakou cenu pro muže zápasu. Zřejmě tohle ocenění vyhrává každý zápas , pomyslela jsem si, když jsem viděla šílející roztleskávačky na travnaté ploše. Tommy ke mě k mému překvapení rozeběhl až na tribunu a pošeptal mi ať na něj počkám než se převlékne. Souhlasila jsem a pomalu odcházela s ostatními diváky.
" Tak co " , jak se ti líbil zápas ? , zeptal se mě Tommy když se objevil ve svém už typickém oblečení. V pohodlných kalhotách a přiléhavém triku. " Bylo to super " , vážně mě to nadchlo Tommy , zalhala jsem , a doufala, že to na mě nepozná. Popsala jsem mu pár okamžiků hry, které mě meli jako nadchnout , aby si myslel, že jsem zápas opravdu sledovala , jelikož se stále ptal na to jak hrál. " Dobře , opravdu " , řekla jsem mu. To by si přece jinak nedostal to ocenění ne? podotkla jsem s úsměvem. " Tak kdo jinej by ho měl taky dostat , že? " , řekl povýšenecky a já se na něj zadívala jestli na jeho tváři nespatřím ironickej úsměv...nikoliv.
" Víš , Kate " , chtěl bych tě někam pozvat, ale mám strach , že odmítneš ...jako vždy, řekl najednou a zadíval se na mě. " Zkus to znovu " , navrhla jsem s úsměvem . " Co třeba zítřek? " , teda jestli máš čas, navrhl. " Dobře tak zítra " , mrkla jsem na něj.
Tak co třeba , kdyby chom šli do klubu Gold okolo osmý? zastavím se pro tebe , doufám, že nevadí, je tam příjemný prostředí.
Tento klub byl jediný v našem městě a známý svými skandály, jelikož tam chodila hlavně místní omladina. Nikdy jsem ho ještě nenavštívila...tak proč ne teď ,říkala jsem si zamyšleně a souhlasila jsem....
Neděle..
Sakra co já si vezmu na sebe ? , dumala jsem a probírala se svým šatníkem. Studuju návrhářství a sama tady nic pořádnýho nemám, vztekala jsem se , když jsem vytáhla černé konzervativní šaty se stojáčkem, které se na první rande a ještě k tomu do klubu nehodily. Přece si nevezmu jeansy a triko, chtělo by to něco víc sexy. Něco v čem se budu cítit jako žena.
V mysli se mi rozsvítilo jen jedno jméno. Popadla jsem mobil a vytočila telefoní číslo.
" Ahoj Kate " ?! , panejo, ty se taky ozveš jo? ozval se zvonivý hlas Michaelovy starší sestry. " Ahoojky LaToyo " , potřebovala bych tvojí pomoc,mohla bys přijít? a vysvětlila jsem jí svou naléhavou situaci. " No jasně " , vezmu pár hadříků a hned sem u tebe, řekla a v mžiku típla telefon.
Za chvíli se ozval zvonek a já běžela otevřít. " Neříkala si náhodou " pár hadříků " ?! , řekla jsem šokovaně , když jsem viděla jak po schodech táhne 2 narvané kufry. " No jo " sem si nedokázala vybrat tak sem vzala všechno , pronesla s úsměvem a já ji pomohla s kufry k sobě do pokoje.
" Tak jdeme na to , co tohle? " , ozvala se a vytáhla šíleně křiklavé růžové šaty , které bych na sebe nenavlékla ani kdybych za to měla dostat Oskara. " Ty jsou poněkud ehm..." , nedokázala jsem se vymáčknout abych ji neurazila . " Jsou moc extravagantní? " , zamračila se a sjela pozorně mou postavu. " No ", ale padly by ti jak ulité, pěkně by ti obeply postavu Kate, zkus si je. " Ne ty fakt ne " , je to moje první schůzka a tohle se nehodí, a doufala jsem , že mou námitku vezme na vědomí. " No tak jo " , řekla na oko uraženě ale usmívala se.
Chvíli jsme se ještě probírali věcmi , když v tom LaToya vykřikla. " To je ono " , už to mám. Vytáhla džínovou sukni a tmavě fialové tílko, dokonce nezapomněla ani na boty, uvědomila jsem si, když tahala z kufru snad 10 párů . " Na zkus to, to ti bude sedět " , podala mi věci, které mi vybrala a sedla si na postel . " Blázníš? " , tohle na sebe nemůžu navlíknout, pronesla jsem , když jsem se podívala na džínovou malou minisukni. Vždyť ty máš drobnější postavu než já, do tohohle se nemůžu narvat. " Nekecej a oblíkej se, jsem si jistá, že ti to padne " , trvala na svém.
Dala jsem na ní a oblékla se. Podívala jsem se do zrcadla a nepoznávala se. " No páni , Kate " , slyšela jsem její obdivné zvolání, kdyby si takhle chodila častěji, určitě by to nebylo tvoje první rande, začala se smát LaToya. " No já si nejsem moc jistá, jestli jsme zvolili správně " , pronesla jsem udiveně, když jsem spozorovala jak je sukně krátká. " Ohromně ti to sluší zlato " , věř mi, že takhle se za tebou otočí každej chlap. Joo každej určitě ne...říkala jsem si v duchu mezitímco jsem si připínala pecičkové naušnice.
Kdyby si si ty tvoje nádherný nožky neschovávala furt v kalhotech, tak máš nápadníků , že bys ani nevěděla jak je odhánět, to mi věř. V těch tvejch modelech si jak šedá myš ,Kate, zkus se trochu víc odvázat, pomůžu ti s výběrem oblečení. Zítra půjdeme nakupovat jo? Teeda jestli toho budeš schopná, potutelně se usmívala a mě až po chvíli došel smysl jejích slov. " La Toyo " ! , vykřikla jsem nevěřícně a začla se smát , sakra na co ty hned nemyslíš. "Samozřejmě , že nic nebude," , vždyť je to první schůzka.
" No co " , já takových měla a dopadlo to všelijak, smála se semnou. " Co ty víš " , třeba se ti bude rande líbit tolik, že se prostě tomu neubráníš, smála se dál. " La Toyo," ! vykřikla jsem znovu její jméno a pohoršeně jsem se na ní podívala. " Ale no taak " , nebuď tak konzervativní Kate, přestaň stále pohoršenecky vykřikovat moje jméno jako moje matka a pohni zadkem nemáme moc času a ještě nejsi nalíčená, řekla a v hlase jí stále klokotal smích.
Pokud se nemýlím, tak má přijet ve 20 h a pokud tvoje hodiny nad zrcadlem nelžou osmá odbyde za 10 minut, pronesla v klidu LaToya. " No to snad ne " , pronesla jsem a rychle jsem popadla řasenku a sedla k toaletnímu stolu před zrcadlem. Vůbec sem se jinak nelíčila, ale dnes jsem si řekla, že udělám vyjímku. " Počkej Kate " , já tě nalíčím , zavolala na mě LaToya a začala se hrabat ve svém kosmetickém kufříku. vyndala černou tužku na oči, třpytivé stíny v barvě světle fialové, a lesk na rty.
No tak co tomu říkáš ? zeptala se po chvíli a já se v zrcadle skoro ani nepoznala. " Paráda " , děkuju ti.
Po chvííli zazvonil zvonek a já běžela otevřít. To bude asi on co? Já to jen zabalím a vypadnu, klíče ti nechám pod rohožkou ju? Užij si večer, zavolala na mě ze schodů. " JJ jasně ", děkuju ti za všechno , zavolala jsem ještě zpátky a otevřela jsem dveře....
RE: 22. kapitola - Rande | m.lucik | 27. 09. 2009 - 09:38 |
![]() |
laneey | 27. 09. 2009 - 09:51 |
RE: 22. kapitola - Rande | zuuzcaa | 27. 09. 2009 - 11:22 |
RE: 22. kapitola - Rande | love.u2 | 27. 09. 2009 - 12:01 |
RE: 22. kapitola - Rande | jessiina | 28. 09. 2009 - 19:18 |
![]() |
laneey | 28. 09. 2009 - 19:50 |
![]() |
jessiina | 29. 09. 2009 - 21:36 |
RE: 22. kapitola - Rande | zivotjejensen | 28. 09. 2009 - 19:23 |
RE: 22. kapitola - Rande | hanisshka | 05. 02. 2010 - 18:39 |
RE: 22. kapitola - Rande | alča | 22. 10. 2010 - 10:17 |