56. kapitola - Oslava

Michael měl srdce až v krku, když podával Marion rámě, jenž právě vylézala z auta. Slavnost byla v plném proudu a on se smíšenými pocity věděl, že se hrne do propasti. Marion jeho obavy vycítila a před vchodem ho chytila za ruku. To se vyřeší Michaeli, šeptla a povzbudivě mu ji stiskla. Společně vešli dovnitř a v tu chvíli jako mávnutím kouzelného proutku všechno utichlo. Nervozita mu svírala útroby , ale navzdory tomu zamířil rovnou k Johnovi a Marii, kterým popřáli vše nej.

Bylo tam snad opravdu celé Gary, než došli na druhý konec obrovského domovního komplexu a se všemi se pozdravili, přišlo mu to jako věčnost. Nejraději by se sebral a utekl. Nesnášel takovéhle společenské akce a jim podobným, nemohl unést všechny ty zvídavé pohledy , které se na něj upíraly. Udivilo ho, že se ani John na nic nevyptával, jen spiklenecky mrkl. Že by mu o téhle naší společné lži Kate řekla? ..

Sám netušil, jestli dorazí. Nevěděl co je lepší, toužil ji sice moc vidět, ale na druhou stranu měl strach, že v její blízkosti by se nedovedl ovládat. Myslíš, že přijde? , pohlédl Marion do očí, které ale nevnímali a dívali se někam za něj.  Už je tady, šeptla a Michael se jako na povel otočil.

Jejich pohledy se střetly a on měl náhle potíže s dýcháním. V tu chvíli jako by všichni zmizeli a zbyli tam jen oni dva. Sami. Tmavě zelené šaty plné třpytek jí obepínaly krásně rostlé štíhlé tělo. Její oči stejné barvy jako její večerní oděv se na něj usměvavě dívaly až měl chuť se k ní rozeběhnout. Ani si neuvědomil, že udělal krok směrem k ní, než ho Marion zatála zpět za paži.

Michaeli? .. řekla váhavě, jelikož si nebyla jistá jestli jí vůbec je schopen vnímat. Bude muset. S těžkostí odtrhl oči od Kate a zadíval se na ní. Ano? Tvoji rodiče...blíží se k nám. Michael s hrůzou zjistil, že má pravdu. Vždyť to věděl.  Věděl, že ji budou chtít poznat, ale přitom to byla pouhopouhá lež. Kvůli mamince mu to bylo líto, ale věděl, že není jiné cesty. Objevit se tu po boku s Kate, nechtěl by zažít tu scénu, co by tu Joseph dozajista předvedl.

Mami, tati, tohle je Marion Whitová, představil je, aby se neřeklo, ale dál se s tím nezaobíral. Sakra co to dělám? z této situace, nebude jiného východiska, když budu pokračovat, uvědomoval si. Catherine se na Marion zářivě usmála. jak dlouho spolu chodíte děti?  Michael je veliký tajnůstkář, a o vašem vztahu nám nic moc neřekl.

No vlastně nic, usmála se na svého syna a pohled opět upřela na dívku před sebou. No..pár týdnů, vyhrkla Marion a byla ráda, když cítila, že ji Michael objal kolem pasu, jinak by se sama nervozitou asi skácela.

Chvíli si povídali, ale jeho otec byl nezvykle tichý. Jen pozoroval. To mu přišlo divné. Žádné nadzvednuté obočí, žádná povrchnost ani tisíce otázek, které očekával. U Josepha dosti neobvyklé.

Na řadě byla slavnostní večeře. Všechny stoly ve starostově obrovském domě byly do posledního místečka obsazené a přihlížející čekali na proslov samotného pana Blakea. Shodou náhod, tedy alespoň si to Michael myslel, přímo před ním seděla Kate. Joseph seděl naštěstí úplně na  opačné straně s přáteli, takže si mohl užívat kradmé pohledy na její krásnou tvář. Kate ho sama propalovala pohledem, až z toho byl celý nesvůj.Tohle přece nemůže celý večer přežít ve zdraví. Dívat se na ní a nesmět se jí dotknout.

Všichni se zaposlouchali do starostova proslovu i on chtěl, dokud neucítil , že mu po lýtku klouže něčí bosé chodidlo. Ztuhl a podíval se na Kate, která vypadala, že napjatě poslouchá právě předříkávaný list papíru, který starosta svíral v rukou.  Sklouzl pohledem vedle Kate , kde seděla paní Mc´Litheová, 33 - tiletá vdova, jejíž muž zemřel při nepokojích v Izraeli loni v létě, kam se vydal na vysněný výlet. To snad ne..

Když chodidlo začalo postupovat výš, musel sáhnout po sklenici s vodou, aby se trochu uklidnil.  Zadíval se Kate do očí, které na něj na okamžik upřela. Ačkoliv jejich kontakt trval jen zlomek vteřiny, z žáru v jejích očích mu naskočila husí kůže. Potřebuju s ní být o samotě, pomyslel si a napil se vody, jenž si myslel, že ho schladí. Blbost, když si myslel, že to pomůže. Doufal, že se to podaří co nejdříve.

Starosta nemluvil moc dlouho, za což mu byl Michael nesmírně vděčný. Z talíře plného dobrot téměř nic nesnědl, jelikož se mu naskytl dokonalý obraz Kate, která si právě labužnicky vychutnávala zralé ovoce. To jak u toho dokázala špulit rty ho dohánělo k šílenství.

Děkoval bohu za to, když začala hrát kapela. na nic nečekal a vzal Marion za ruku. Pojď, jdeme tancovat, pobídl ji s úsměvem a táhl ji na parket. Nemohl tam déle sedět. Kate ho rozptylovala, a on cítil, že ho opouští sebeovládání. Vždyť se celý týden téměř neviděli, ležel doma s chřipkou a Kate doháněla školu. Jen jediný den se u ní na chvilku stavil, aby jí vysvětlil co všechno se stalo.

V jakém duchu bude asi probíhat zbytek večera? Je tu vůbec Hilfinger ? ..Mezitím co mu v hlavě vířily myšlenky jedna přes druhou, překvapeně zíral na pár, který se objevil vedle nich.....