174. kapitola - Sen či skutečnost ? ..

 Procitla jsem z hlubokého spánku a zamrkala do tmavé noci.

Za mým tělem jsem vítala nezvykle příjemné teplo. Dezorientovaně jsem se rozhlédla po neznámém pokoji a teprve po snaze se zvednout z ohromné postele sem pocítila tlak na boku. V pase mne objímala teplá mužská dlaň , snažíc si mě tisknout co nejtěsněji na klidně oddechující mužskou hruď.

Michael.

Usmála sem se sama pro sebe a natáhla se k nočnímu stolku pro Michaelovi hodinky, které se stříbřitě leskly ve svitu měsíce. Měl několikatery jak sem si stačila za těch pár měsíců všimnout. Půl druhá ranní. To jsem opravdu spala jen necelou hodinku a půl ? ..

Opatrně sem se otočila k Michaelovi čelem a zhluboka jsem se nadechla. Žaludek měl na tequillu docela jiný názor. Rozbouřeně mi zaškrundalo v břiše. Sakra, fakt sem to přehnala, pomyslela sem si znechuceně a snažila jsem se moc nehýbat.

Pozorovala sem Michaelovu tvář,  klidnou a vyrovnanou spánkem. Zmizela i ta vráska , jenž se mu krčila vprostřed čela. Tmavé řasy vypadali na jeho bledé tváři jako půlměsíčky malované černými stíny. Zastrčila sem mu pár neposedných pramínků za ucho a neodolala jsem pokušení pohladit jeho klidnou tvář.

Palcem sem mu přejela přes horní ret a vetkala dlaň do jeho hustých vlasů. S potěšením sem pozorovala jak se mu nadzvedl pravý koutek úst v malém úsměvu. Všimla jsem si toho už při naší první společné noci. Kolik žen ho už asi vidělo ? ...

Natáhla sem se k němu ještě blíže a vtiskla mu jemný polibek na čelo. Lehounce, abych ho neprobudila,  sem zlíbala každičké místečko Mikova obličeje, zatímco rtům sem se schválně vyhýbala.

Až příliš pozdě jsem zjistila, že Michael už procitl. Než sem se stačila odtáhnout zajal naše rty vzájemným polibkem, jenž dal najevo vše, co nebylo řečeno.

........................................................................................................

Nádherný sen se stal skutečností. A bylo to mnohem lepší než snění.

 V jeho hlavě se v hlubokém spánku odehrával kratičký příběh. Tak jiný než byla pravda.

S Kate zrovna slavili 20.

-té výročí svatby, s celou její i jeho rodinou, s jejich dětmi..tady , zde v Neverlandu. Kate byla v rudých šatech neodolatelná. Tančili dlouho do noci a pak se společně ruku v ruce vytratili všem hostům, daleko pryč z dění hostiny. Proč, to bylo všem naprosto jasné. Potřebovali být sami.

Její jemné rty ho něžně hladili po čele, očích, líčkách. Jednou dlaní ho hladila po obličeji a druhou putovala přes jeho krk až k hrudi, kde si až příliš pomalu pohrávala se zapnutými knoflíčky.

Tak intenzivní touhu cítil jen s ní. Bylo to až příliš živé na to, aby to byl pouhý sen. Rychle otevřel oči a zamrkal. Nemýlil se.

Kateiny husté kaštanové vlasy ho hladili po obličeji, mokrými rty ho líbala po tvářích a drobnými ručkami hladila jeho hruď.

Náhle byl úplně vzhůru.

Přitáhl si jí za zadeček do svého klína, aby jí dal pocítit jak je vzrušený. Když odhalila , že je plně při smyslech , snažila se dostat z jeho sevření, ale marně. Nedovolil jí, se odtáhnout ani na milimetr.

Vzal si její dychtivé rty a dlaní jí vjel do vlasů, přičemž si jí k sobě přimkl ještě těsněji.

Ani nevěděl jak se to stalo, ale Kate seděla obkročmo na jeho klíně a to jak se přitom vlnila ho dostávalo do ráje. Její vlasy ho polechtali v obličeji, když se k němu sklonila, aby mu pošeptala, jak moc po něm touží.

Tak jestli je tohle sen, tak se nikdy nechci probudit, pomyslel si a několikrát se zhluboka nadechl.

Jenže to jak zatínala nehty do jeho kůže, její láskyplné steny vyplňovali jinak tichý pokoj, dráždivá vůně její kůže, která se mu rozplývala na jazyku, když jí vyhrnul tílko a polaskal tvrdě vztyčenou bradavku, to všechno jasně dokazovalo, že tady se rozhodně nejedná o sen.

Kate není jeho manželka, nikdy nebyla žádná oslava, žádné děti..oni ..oni nebyli rodina, zadržel dech, ten proklatý kyslík byl jako jed.

Silou vůle chytil Kateinu drobnou dlaň , jenž se mu zrovna snažila rozepnout další knoflíček košile a v mžiku jí obrátil pod sebe. Když byla nad ním , měla příliš velkou moc. Bylo vidět, že tenhle obrat nečekala. Její vyděšené oči mluvili za vše.

" Miku ?".., pípla po neuvěřitelně dlouhé době, kdy se na ní jen upřeně hodnou chvíli díval. Stále skloněný, naštvaný sám na sebe a roztoužený si prohlížel její jemnou nádhernou tvář. Oči se jí ohnivě leskly a rty měla rudé a naběhlé od jejich divokých polibků.

" Katherine, ty se mi snad zdáš ! Teda..myslel sem si, že se mi zdáš jenže tohle...Proč si sem proboha musela chodit ?" , zaklel nahněvaně, ale spíše na sebe než na ní. Vyskočil od ní jako by ho uštkla a stoupl si vedle postele.

Nedala se zahanbit a taky vyskočila. Mířila přímo k němu a oči se jí leskly.

Zacouval před jejím ohnivým pohledem a polkl všechny fráze, které chtěl vytasit, aby odešla z jeho pokoje. Protože tohle bylo víc než nebezpečné. Chtíč je občas dost nesnesitelný problém, ale jak se to vezme. Jenže to bylo přesně to, co prožívají, ale vůlí se touze brání, jelikož si to nemůžou dovolit.

Došla až přímo před něj a zabodla mu prst do hrudi.

" Ty si snad myslíš , že sem " tohle"  - ukázala melodramaticky na postel, plánovala ? Myslíš si snad, že sem toužila jít do tvého pokoje a svést tě ? A proč bych to dělala ? Ty můžeš mít přítelkyň, milenek, nebo jak ty je nazýváš spousty a někdo jako já tě nemůže vyvést z míry co ? ..

" Jsi ještě opilá , běž už sakra do svého pokoje a vyspi se z toho ! , vyštěkl prudce a založil si ruce na hrudi.

" No jasně , co jiného sem mohla od tebe taky čekat ? Upozorňuji tě, že jsem byla a jsem plně při smyslech na rozdíl od tebe".. .

Opravdu mu nehodlala potvrdit jeho domněnku tím, že jí pořád není úplně nejlépe a zítra jí bude hlava bolet jako střep. Možná byla opilá, ale touha co cítila, byla naprosto zřejmá.

  Koukali si vzájemně do očí a sváděli souboj kdo, dřív uhne.

Než stačil něco říct, její tmavě zelené oči se vítězně zaleskly. Nebo si to , alespoň myslel. Než se stačila otočit, z pod víčka se jí vykutálela slza.

Zachytil ji za paži, když se od něj odvrátila.

" Kate..ššš, neplakej , já..omlouvám se ..za všechno ", políbil jí do voňavých hustých vlasů a s uspokojením cítil , jak se k němu obrátila a dlaněmi ho pohladila po zádech. Její drobná ručka neomylně sjela až na jeho pozadí a Michael prudce vydechl.

" Nedovol, abychom se rozloučili hádkou Miku ", zašeptala mu do tváře , přičemž znovu vyhledala jeho rty. Polibek byl zkoumavý a opatrný. Prudce se k němu přitiskla, když se snažil znovu odtáhnout.

" Kate .." , zaprotestoval jemně, to malé slůvko " rozloučení " ho bolelo víc, než si dokázal přiznat, ale navzdory všemu co bylo rozumné, vzal její chvějící se tělo do náruče a zamířil k posteli.

............................................................................

Miláčci moji nějak sem se rozepsala, ještě mám kus a jdu pokračovat, chytla sem slinu  ale tohle bylo už dost dlouhý na dílek, tak abych nezdržovala  Děkuju za to , že jste , miluju vás  ..kašlete na zlý a arogantní lidi, nestojí za to , myslete na člověka, jenž nás spojuje..na Michaela ..no kde je jeho : It´s all for L.O.V.E ??... Děkuji za to, že čtete, děkuji za to , že píšete , protože to je úžasné, ať si každý říká co chce