Laneey | 169. kapitola -Hlavní podezřelá ? ..

 Dívalo se na mě osm párů očí a mě znovu třeštila hlava.

" Takže..paní Greenová " , pohlížel do nějakých lejster robustní muž naproti mě.

" Slečna pane Johnsone, nejsem vdaná " , rýpla sem si nakvašeně. Poslední dobou se u mě nálady měnili až podezřele často. Byla sem naštvaná jen díky tomu, že musím být v Michaelově blízkosti, ujišťovala sem se. Tak proč tu stále ještě jsi a neodjedeš ? Nikdo tě tu násilím nedrží huso hloupá ! , ozval se zase ten otravný hlásek v hlavě. Tak zoufale sem se na to snažila nemyslet. Prostě sem ještě nenašla sílu na to odjet. 

" Prosím Vás slečno Greenová, zkuste se rozpomenout, co se v ten den přesně stalo  , prosil mě už po několikáté. Bez Vás se prostě nepohneme dál. Viděla jste někoho podezřelého nebo ...?.." 

" Já..já nevím..nejsem si jistá " , mnula sem si spánky , a ačkoliv sem měla matné vidění , stoprocentní jistotu sem neměla.

" Pane Johnsone, jistě prominete, ale Kate se vrátila paměť před necelými 4-mi týdny , můžeme ještě chvilku.."..

" Děkuju Michaeli, skočila sem mu do řeči a věnovala sem mu jeden mdlý pohled přes rameno, ale myslím, že to dáme dohromady ještě dnes , otočila jsem se zpět na dva detektivy po mé levici.

Ten den sem si vyrazila na procházku, a sedla jsem si na malou skalku naproti stájím. Byla sem schovaná mezi keři a dívala se na horizont konce Neverlandu. Nic zvláštního jsem nespatřila.  

Po chvilce sem pocítila silný zápach a stáje se najednou vzňaly. Bylo to...něco strašného, zalkla sem se při vzpomínce na tu hrůzu. Slyšela jsem bolestivé ržání zvířat , dokážete si vůbec představit tu jejich agónii ? Někdo je tam nechal zavřené a zapálil jejich příbytek. Já..nechci na to vzpomínat " .., vzlykla sem syrovou bolestí a chytila se znovu za hlavu. 

" Jen zrůda, tohle může udělat ! " , ulevil si Wayn a praštil do stolu. Musíme najít toho bastarda a potrestat ho jak se patří a ...

Oba muži se spěšně zadívali na Wayna a pak upřeli oči na Michaela . 

" Pane Jacksone, musíme Vás poprosit o diskrétnost a jakožto majitele stájí žádáme , abyste nás nechal se slečnou Greenovou osamotě. Případ projednáváme velice pečlivě a i když je vaší blízkou osobou je stále jediná, která ví více než všichni ostatní ", řekl neurvale jeden z mužů a nespouštěl z něj oči. 

" Zůstanu tady ! " , ozvalo se za mnou rozhodně. 

" Miku, nech tady pány pracovat..." , začal Wayn , ale přestal, když sem se k nim otočila. 

Vyhledala sem Mikův pohled , který na mě ihned upřel a pokýváním hlavou sem mu naznačila , aby šel. Zvládnu to, poslala sem mu signál a doufala sem, že bez dalšího reptání odejde. 

Jak sem si přála, stalo se a Wayn s naštvaným Mikem odešli z pracovny. 

.........................................................

Vyšetřování se úděsně táhlo.

" Co se dělo pak ? Šla jste směrem ke stájím a potom ? " , zeptal se nezůčastněně druhý detektiv a tvrdě se na mě zadíval. 

" Šla ?? , vyprskla jsem naštvaně. Myslíte si, že když by někdo viděl , že hoří dům či stáje a věděl by , že jsou v něm lidé nebo ta nebohá zvířata , v klidu by si jen tak šel ?? .." ..

 " Slečno Greenová , nejste tu od toho , aby jste kladla otázky , ale abyste je zodpovídala ! Takže znovu...co se stalo potom ? " ..

 " Takže, začala sem znovu. Rozeběhla sem se ke stájím , zdůraznila sem slovo "rozeběhla"  tak , aby to pochopil , a otevřela sem závoru stáje. Uvnitř bylo peklo " , otřásla sem se znovu při vzpomínce na bolestivé ržání zvířat. 

 " Předtím jste ale říkala, že jste někoho zahlédla, upřel na mě přimhouřený pohled a znovu zalistoval v nějakých papírech. Nějakou osobu, která měla dle vašich slov  - utíkat z místa činu " , položil spis na stůl a opřel si paže o hrudník.

" No..nevěděla sem , jestli se o tom znovu zmiňovat..bylo to daleko, neviděla sem mu do tváře , zahlédla sem pouze siluetu nějakého člověka. Jak Vám to může pomoct ?? " ..

" Nemyslíte si , že je to velice důležitá informace, slečno Greenová ? Viděla jste pachatele a jste jediná osoba , která byla poblíž. Myslím si , že je to dost jasné vy ne ? "  ..

 " Ano, viděla sem nějakou osobu utíkat to je pravda, přikývla jsem. Ale to bylo to poslední čím sem se zaobírala, musela sem pustit ta nebohá stvoření ven z pekla ! , zvýšila sem hlas. Vběhla sem do stájí, přehodila sem si svetr přes obličej a vlasy  a i přes ten žár sem proběhla všechny kóje a otevřela je. Vím, že sem vybíhala ven , ale.. Poslední co si z toho pamatuju byla ostrá bolet hlavy...asi..asi na mě spadl nějaký shořelý trám, poleno...co já vím.."..

" Ale ze stájí jste se záhadně dostala ven. Máme Vás tu živou a zdravou , znovu se do toho neurvale vložil detektiv Johnson. Což je dost zvláštní, když tam na Vás spadl trám či cokoliv jiného " , opakoval má slova a upřeně se na mě zadíval. 

Ten chlap byl nepříjemný jak osina v zadku. Kypěla sem vztekem jak lhostejně se choval a nejhorší na tom bylo, že sem cítila , že mi nevěří. Cokoliv sem řekla, bylo už předem určeno ke lži. Z hluboka sem se nadechla, abych se uklidnila. Moc to, ale nepomáhalo. Cítila sem narůstající nervozitu a dlaně se mi úzkostí potili. Jak ráda bych teď byla za to, aby Mike seděl hned vedle mě a dodával mi sílu.

 " Co ...co tím chcete říct ?? " , otázala sem se překvapeně. 

 " Co jste vůbec dělala na tak odlehlém místě ? , bez krupulí ignoroval mé předchozí otázání a pokračoval v palbě dalších otázek. Byla jste několik mil daleko od hlavního využívaného areálu. Mířila jste do míst , kam nikdo prakticky nechodí , jsou tam pouze stáje. Informoval sem se o tom, že tam jezdí pouze řemeslníci , kteří koně krmí a hřebelcují. Tak co jste tam sakra dělala ? " ..

 " Šla jsem se jen projít, ohradila sem se. Potřebovala sem být chvilku sama a " ...

 " Musela jste jít tolik mil daleko, aby jste byla sama nebo , abyste se s někým sešla , tak , aby nikdo neměl o něčem ani potuchy , slečno Greenová ??... Jak zvláštní náhoda, že jste se šla projít zrovna do míst, kde někdo polil kousek stáje benzinem a zapálil. Vy jako hlavní hrdinka jste běžela pomocvi zvířatům do horoucího pekla a sama jste se z něj dostala , jen s otřesem mozku a amnézií, opravdu velice zajímavá teorie ". . 

Na sucho sem polkla. Oni mi opravdu nevěří. 

Ale..já ..nechápu co tím chcete naznačit, těkala sem očima  z jednoho na druhého. Uvědomovala sem si , až příliš dobře, co tohle znamená.

.............................................................................................

" Wayne, už jsou tam přes hodinu ! " , halekal Michael a nervózně chodil po obýváku. 

" Přeháníš Miku, je to necelých 20 minut , co jsme odešli z tvé pracovny " , řekl poklidně Wayne a znovu se začetl do novin.  

" Chtěl si tím říct  - potom co nás neurvale vyhodili z mé pracovny ??"  , vyjel naštvaně na svého přítele. Je to můj dům sakra, neměli na to právo ! ..

" Ty nejsi naštvaný proto, že tě vyhodili z tvé vlastní pracovny, ale proto, že nemůžeš být nablízku Kate , nemám pravdu ?.. Ani odpovídat mi nemusíš, vím, že to tak je. A přestaň poslouchat za těma dveřma, sám dobře víš , že jsou příliš kvalitní na to, aby odtamtud uniklo jediné slovo " , káral ho jako malé děcko. 

Wayne se okamžitě ztišil, když se ode dveří ozval křik. 

" Chcete tím říct, že to já sem zapálila stáje ? Obviňujete mě z něčeho tak odporného ?! Vůbec neposloucháte co vám tady celou dobu povídám, protože mě vidíte jako jediného možného viníka !!.." 

" Sakra", ulevil si Wayn a pospíchal za Michaelem, který ihned vtrhl dovnitř. 

....................................................................................................

"  Miku !!! " , vykřikla sem úlevou, když se prudce rozevřeli dveře a objevil se v nich spolu s Waynem. 

Prudce mě objal a tvrdě se zadíval na oba vyšetřující detektivy. Svírala sem jeho košili jako jediný záchraný štít. Vzlykala sem mu do hrudi a snažila sem se z hluboka nadechnout. Nešlo to..

" Co se to tu děje ? Můžete , mi to nějak rozumně vysvětlit pánové ? .."

" Je mi to líto pane Jacksone, ale slečna Greenová je hlavní a jedinou podezřelou osobou v tomto případu....