Laneey | 167.kapitola - Bez ní ? ..

 Mlčky mířili na Neverland a Victor se nemohl zbavit stísněných myšlenek z Kateina vyprávění.

Proč má neustále pocit, že mu rodina Jacksonů zasahuje do života až příliš ? Michaela měl rád, o tom žádná. Byl to ten nejupřímnější a nejkrásnější člověk jakého znal. Obdivoval ho pro jeho úsilí všem pomáhat, i když sám si toho dost prožil.

Tehdy když dělal na Michaelově případu prožil něco tak silného, co se může stát možná i jen jednou za život. Poznal "JI" a po pár dnech, které spolu strávili , věděl , že je v tom. Byl ztracený.

Zamiloval se tak silně, že by pro ni udělal všechno na světě. Ale byl tu jeden problém. Ona už měla muže, který se o ni měl starat, chránit ji a milovat ji. Byla vdaná. Její manžel, ten nebetyčný parchant, který se nebál na ni vztáhnout ruku, mu ležel v žaludku. Nikdy by nerozbil fungující rodinu, i kdyby ho to mělo stát zlomené srdce. Jenže tohle byli trosky něčeho , co mělo být manželství.

Nechápal, proč ho neopustí, neustále ho bránila , jako kdyby nic špatného neudělal a byl to ten nejlepší chlap na světě. Chtěla s ním zůstat, ale on se nemohl dívat jak ji ničí. Nabídl jí svou pomoc, přece je to právník a věděl, že i silou vůle by ten případ vyhrál. Ale za tím vším jí chtěl pomoci i proto, že si přál , aby zůstala s ním.

To co po ní opravdu chtěl , bylo, aby se mu otevřela a dala mu své srdce. Věděl, že k němu něco cítí, ale nikdy o tom nemluvila. Zakázala mu mluvit o jakýchkoliv citech, přičemž tvrdila, že mezi nimi šlo jen o sex. Ublížila mu, měl pocit, jako by ho využila jen pro své chvilkové povyražení.

Poznávali se pomalu, byli spolu téměř každý den díky všem těm nesmyslným soudním tahanicím ohledně Michaela a vždy si dokázali uvolněně povídat, aniž by složitě hledali nějaké téma k hovoru. Tak blízkého člověka nikdy nepoznal. S ní se cítil jako dospívající mladík, který teprve začíná randit.

Jenže to netušil, že se prostě nemíní rozvést. Ani kvůli němu. Dala mu to jasně najevo a jemu nezbývalo nic jiného než odejít. Když tehdy odjížděl, přísahal, že už se sem nikdy nevrátí. Osud tomu chtěl jinak a on je zase tady. Je tu s Kate . Se svojí Kate na pozvání jeho přítele Michaela. A to je všechno.

Janetina přítomnost ho nesmírně rozrušovala. Vrhala na něj kradmé pohledy ode dne kdy přijela na ranč, když si myslela, že jí nevidí. Jenže problém byl v tom, že to moc dobře věděl. Dělal totiž to samé. Nemohl si pomoct. Byla krásnější, než si pamatoval.

Několikrát ho požádala o to, aby si promluvili. Proto vyhledával práci tak , aby mohl odjet co nejdál od ní. Jako zbabělec. Což on je, protože má strach z toho být s ní chvilku sám. Šokovalo ho zjištění, že ty city , o nichž si myslel, že před šesti lety navždycky pohřbil , vyplavali na povrch s jejím příjezdem. I proto neotálel a impulsivně požádal Kate o ruku.

Pokud mají s Kate šanci být spolu šťastní, musí jí čapnout za pačesy, dřív než bude příliš pozdě. Ale teď měl pocit, že to nebyl zas tak dobrý nápad. A co se týče Kate...Musí zjistit vše, co mu tají. Pro její dobro. Stopu má, a i když mu Kate více neřekne, zjistí si to stůj co stůj.

.......................................................................................

Ležel na semišovém divanu a v rukou si přehazoval modrou úzkou krabičku. Přemýšlel, jestli má vůbec nějaký důvod jí připomenout jejich minulost. Část jí, ležela v té sametové krabičce. Původně jí to chtěl dát pod stromeček, ale nakonec si to rozmyslel. Bylo by to příliš netaktní a on netušil , jak Kate zareaguje. Nebylo by prostě lepší si ten náramek nechat? Stejně už si na to nebude pamatovat...

V myšlenkách mu ožili ty chvíle, kdy se poznávali.

" Tohle je stříbrný náramek po mé babičce, nos ho jako důkaz našeho přátelství ", zapnul jí na úzkém zápěstí drobný řetízek a podíval se jí do velikých očí rozšířených překvapením.

" Takže jsme teď nejlepší kamarádi Miku ?", optala se a prohlížela si svůj dárek.

" Až do konce života", ujistil ji, načež se objali. Jejich přátelství mělo být spojeno navěky. Vkradla se do toho láska a byl konec.

Dnes už , ale ví, že to bylo nevyhnutelné. Pamatuje si tu malou copatou holčičku, která za ním neustále běhala a nedala mu pokoj. Trávili spolu veškerý volný čas, znali se navzájem tak dobře, jako nikdo jiný. Možná si to tehdy myslel. Zamilovali se do sebe, ale svůj vztah tajili kvůli rodinám. Měli si tehdy prosadit svou. Když zmizela, uvědomil si, že jí vůbec neznal. Najednou byla cizím člověkem, který měl upadnout do zapomnění.

Mezi nimi nestáli jen rodiče , ale taky stará rodinná kletba, kdy jeho prapradědečka měla proklít jeho zhrzená žena, kvůli jeho milostnému vztahu s Kateinou praprababičkou Abigail. Aniž by to někdo tušil, po několika letech co Kate odešla z Gary, se rozhodl vypátrat, jak přesně to bylo.

Najal ty nejlepší detektivy v zemi, zajistil policii, aby se na případ autonehody jeho pradědečka Connora ještě jednou podívala a rozevřela tento prastarý případ, který byl identifikován jako nehoda.

Vyšetřování trvalo téměř rok, ale to co se dozvěděl , opravdu nečekal. Vlastně ani nevěděl co pořádně hledá a proč to vůbec znovu otevírá. Krutá pravda ho zasáhla jako šíp mířený přímo do srdce. Nemohl to říct nikomu z rodiny, natož otci. Ač měli s Josephem tvrdý vztah, věděl, že tohle by bylo příliš. Nechtěl mu způsobit bolest, takže o tom s nikým nemluvil. Život mu zas jednou dokázal, jak krutá může být pravda.Byl připravený na to, že Kate všecičko poví. Tehdy se zbytečně děsili něčeho, co neexistovalo. Ale stejně zůstali spolu , byli odhodláni vzepřít se nepříznivému osudu, věřili, že to zvládnou, ale pak...se to prostě zvrtlo.

Byla to těžká doba a on přísahal, že je to za ním. Blbost. 

Nikdy ji milovat nepřestal. Ani tehdy ani teď. Vstal a nervózně si pročísl vlasy. Nezmůže nic.

Ale musí se znovu pokusit zapomenout.

Přešel ke staré vyřezávané komodě a otevřel ji. Celou tu dobu u sebe měl její fotku. Bylo to něco jako talisman, bral ji po celou dobu všude kam se hnul, před koncerty, rozhovory , do studia. Potřeboval , alespoň takhle cítit její blízkost. Když tu fotku jednou našla Debbie v jeho tašce, řekla mu, že je blázen. Asi měla pravdu, přiznal si to sám po delší době a silou vůle a hrdosti , s posledním pohledem na Kateinu podobiznu, fotku roztrhal. 

Věděl, že tohle nic neřeší. Dokud bude mít její obraz v srdci, nebude schopen naplno žít. Jen přežívat...bez ní..