29. kapitola - Miluj se, se mnou..

Michael byl ohromen stejně jako ona. Ne.., ještě mnohem víc. On, že ji nechce?? Kdyby jen tušila co se v něm děje..

Díval se na tu krásu před sebou a nebyl schopen slova. Je nejen krásná, milá , inteligentní, ale ona má v sobě soucit, hrdost, vášeň, chlad i oheň. A to všechno dohromady byla smrtelná kombinace.Teď je hlavně , ale nešťastná, uvědomil si , když se díval na její chvějící se tělo. Až ho bolelo jak moc ji chtěl..

Co nejjemněji jí položil ruce na její rozechvělá ramena a otočil si ji k sobě. Celým jeho tělem se teď valila obrovská a naprosto nezadržitelná vlna touhy.

Přitáhl si ji pomalu k sobě a podíval se jí do tváře, v níž se mísil zmatek, rozpaky, ale i vzrušené očekávání. Oči se jí zastřely slzami a v tom okamžiku byl Michael naprosto ztracený. Sklonil hlavu k jejím plným rtům a přitiskl na ně svá pootevřená ústa. Když cítil jak mu Kate zavzdychala v náručí , přitiskl si ji co nejtěsněji a polibek prouhloubil.

" Sakra, co to dělám?! " , zněla mu v hlavě otázka, v té části mozku, která ještě plně fungovala. Jenže ta v příštích vteřinách pominula, když cítil vášeň v jejich polibcích, které se stále víc prohlubovaly a znamenaly předehru k mnohem větší slasti , která se nezadržitelně blížila.

Ona je tak sladká, blesklo mu hlavou. Tak nádherná a přitažlivá, jak stojí na špičkách, tiskne se k němu a objímá ho rukama kolem krku. Je to až příliš krásné, ale musím to přeci zastavit, ozval se vnitřní hlas znovu. Ignoroval ho...

Navzdory všemu co bylo rozumné, ji chytil oběma rukama za její zadeček a přitiskl ji na sebe tak pevně, že musela poznat poznat odpověď na svou otázku. Z úst mu unikl chtivý hrdelní sten, který nepřipouštěl žádnou pochybnost o tom, co chce v dalších okamžicích udělat.

Nevěděl vůbec jak k tomu došlo, ale náhle ji opíral o stěnu chodby, klobouk se mu válel někde u nohou a ve vlasech cítil její drobné prsty. Jejich ústa klesla do těch nejhlubších propastí vášně, oba vnímali jen jeden druhého, polibky, po kterých už mohlo následovat jediné. Michael ji vklouzl rukama pod tílko a nahmatal hladkou rozpálenou kůži. To nestačí...chtěl ji vidět nahou, milovat se s ní, políbit jí na každičkou část těla...Kate ho rozpalovala tak, jak to žádná žena předtím nedokázala. Však neměl také moc zkušeností...Jen jedinou.

Její dřívější ochranitel a nejlepší přítel se rychle měnil v nedočkavého milence bez zábran a z dosud , vždy rozumně uvažujícího mozku se neozýval ani jeden signál, který by zkrotil pudy, jež mu dokázaly oparem vášně zamlžit každou kloudnou myšlenku.

Bylo to něco jako samovznícení.

Bylo to něco co rozpoutalo bouři hormonů..Bylo to něco ....co se nestane.

Krevní oběh se mu konečně přesměroval i do jeho mozku a vědomí reality se pomalounku začalo vracet. S utrápeným zasténáním zvedl hlavu a zaklonil se tak, aby ji dobře viděl. Kate měla stále vlhké rty, trochu naběhlé od drtivých polibků. Oči široce rozevřené, a dlouhé řasy se jí nepřestávaly chvět, jako by si i ona sama potřebovala uvědomit , co se vlastně stalo.

Spíš ..co by se stalo ...byl to záchvat čirého šílenství, říkal si v duchu Michael , jenž se stále snažil sklidnit svůj dech. Nepřál si nic jiného, než se vrátit k té slasti,  servat z ní to málo co měla na sobě a položit ji kamkoliv na vodorovnou plochu, a udělat to co slibovali jejich polibky. Když jí slyšel , jak mu zašeptala do ucha , aby se s ní miloval, tak to taky málem udělal.

Jenže to je Kate. ...Jeho malá Kate, nejlepší přítelkyně..a ještě k tomu stále nevinná a bez jakýkoliv zkušeností . Tahle pravda ho opět zasáhla jako vědro ledové vody. Nesmí se to stát, křičela mu v hlavě myšlenka , kterou už nedokázal vyhnat. Ale ať se propadnu, jestli to nebylo o vlásek, říkal si pro sebe a měl strach se jí podívat do očí.Přinutil se k tomu, aby ji velmi opatrně a jemně od sebe odtáhl.

Přestal ji objímat a raději ustoupil o krok dozadu, a hned si začal vyčítat tuhle neodpustitelnou ztrátu sebeovládání. S pohledem na její stále touhou zastřený zrak, marně hledal slova, kterými by to všechno urovnal. ...

Žádná slova ,ale nejsou. Provedl něco, co se prostě nedá omluvit ani vysvětlit. Na mysl mu vyvstala  myšlenka. Musím něco udělat. Nebude to hezké, ani trochu milé...Bude to přesný opak toho všeho , ale bude to nutné..

Poznámka: uvidím, jestli dnes stihnu ještě jeden díl, jsem pak od zítřka a celý víkend v práci...tak si počkáte..