154. kapitola - Probuzení ..

11. leden 2012 | 22.36 |
blog › 
154. kapitola - Probuzení ..

 Hlavně musí zůstat v klidu, apeloval doktor a pokukoval po Michaelovi, který zaraženě seděl v křesle. Alespoň se už posadil. Předtím tu pochodoval jak starostlivá kvočna.

Má Kate děti ?, dolehl k němu hlas dr. Sheldona.

Děti ? , opakoval po něm Mike zamyšleně. Stěží doktora vnímal. Všechny jeho myšlenky se nyní upírali k tomu, aby se Kate konečně probrala a on mohl jít za ní.

Ne..určitě nemá, zamračil se Mike a konečně pohlédl na doktora. To bych snad věděl, vždyť u mě momentálně žije.

To sice ano, ale říkal jste přece, že jste se spoustu let neviděli a nebyli jste v kontaktu, tudíž to možné je co myslíte ? Potřebujeme vědět, jestli byla Kate někdy gravidní kvůli dalším testům , jenž potřebujeme provést.

Já..máte pravdu, určitě to nevím jistě , ale...

Předpokládáte , že by Vám něco takového sdělila ? , dořekl za něj doktor a pousmál se nad Mikovým ublíženým výrazem.

Ano. Myslím, že o něčem takovém by měl její starý nejlepší přítel vědět, nemyslíte ? ..

To s Vámi musím souhlasit Michaeli...

V tu chvíli v místnosti něco zapípalo. Michael zvědavě sledoval lékaře, jak vytahuje co si z kapsy. Vypadalo to jako malá plastová krabička.

Pager , mrkl na Michaela . Pípají mi z oddělení, že se Kate před okamžikem probrala. Tuším, že za ní budete chtít jít ?..

Můžu ??...

Jistě Michaeli...

Tak jdeme, přitakal Michael a vyskočil z křesla , a ihned si to rychlostí blesku štrádoval ke dveřím.

Kate Vám nikam neuteče , nebojte se, pousmál se doktor a pokynul světové ikoně ze dveří. Kdysi si o tomto muži myslel své. Ale musel uznat, že se v něm velmi mýlil. Michael Jackson je ten neujpřímnější a nejmilejší člověk, kterého za svůj život stihl poznat.

....................................

........................................

Zamžené oči stěží přivykaly světlu. Jako bych přes ně měla clonu, jenž nelze úplně odhrnout. Chtěla sem si je promnout, ale při zvednutí ruky sem sebou trhla. Ostrá bolest mi projela tělem.

Ach , slečno Greenová, jsem ráda , že už jste se probrala. Ležte v klidu prosím, máte v paži zavedenou kanylu, pousmála se na mě mladá sestřička a zkontrolovala nějaký přístroj.

Cally ? Je vše v pořádku ? , vešel po chvilce do pokoje lékař zrovna ve chvíli, kdy mi Cally prováděla preventivní prohlídku zorniček. Jeho tvář sem ihned poznala. Co dělám v nemocnici ? Nedokázala sem si vybavit jak sem se sem dostala.

 Z poza jeho zad vyšel další muž. Za ním se v bílém plášti a modrých igelitových bačkorách krčil Michael. Na jeho křečovitém postoji sem poznala , jak je nervózní. Pohledem vyhledal ten můj a usmál se.

I když mi bylo hrozně, chtě nechtě sem mu úsměv opětovala. Musela sem se usmívat při pohledu na jeho černé husté vlasy krčící se pod bílou čepicí. Vypadal vtipně. Celý v bílo-modrém s bílou rouškou. Skoro jak opravdový doktor. Přemýšlela sem nad tím, jestli by ho fanoušci poznali v takovém outfitu.

Jistě pane doktore, slečna či paní Greenová ..?, zmateně se podívala na Michaela a hned poté na mě. Zřejmě popového krále v převleku vůbec nepoznala. Jeden bodík pro mě. Měla jsem pravdu, usmála sem se. Slečna, ujistila sem ji . A prosím , říkejte mi Kate.

Tak tedy Kate se před chvilkou sama probrala jak vidíte, pípla jsem Vám, usmála se na něj dívka nesměle. Všechny životní funkce jsou stabilní, čeká se akorát na zdravotní kartu o kterou jsme ihned zažádali. Ta nová co tu má, není zcela vyplněna.

Ano, vím o tom, tu jsme rychle založili, když měla Kate tu nehodu. Záznamy jsou necelé, ale to vyřešíme, vykouzlil úsměv a přešel ke mně.

Jak se cítíte Kate ? Bolí Vás hlava ?..

Je  mi dobře, ale proč mám zavedené tohle ? , ukázala sem mu na kanylu v mé paži. Jen sem omdlela a ..

Ano omdlela jste, ale byla jste dlouho v bezvědomí a měla jste slabý pulz Kate, pročítal si nějaké papíry. Když jste přijela těsně po nehodě, ihned jsme Vám dělali rentgen mozku, jestli tam nemáte otok, krevní sraženinu či tekutiny. Nic z toho se sice neprokázalo, ale v mnoha případech se to může projevit po pár dnech , týdnech i měsících samo.

Přece jen jste měla těžký otřes mozku a rozsáhlou amnézii k tomu. Tudíž Vám rezonanci provedeme ještě dnes a musíte pravidelně docházet na kontroly, vzhlédl ke mně znovu aby se ujistil, že sem všechno vnímala a  otočil se k Michaelovi.

Nezapomeňte , Kate teď ze všeho nejvíc potřebuje klid, zašeptal doktor směrem k Michaelovi, ale i přes to jsem to zaslechla i já. Pokud se tento muž zdržuje v mojí blízkosti , tak nemůžu být klidná nikdy, chtěla sem ještě něco namítnout , ale to už lékař vycházel i s Cally z pokoje.

S Mikem jsme osaměli. A to je vlastně to, čeho sem se bála nejvíc od chvíle, když sem se probrala a začala vnímat.

Nejistě se pousmál a postával u dveří.

Neposadíš se ? , pokynula sem mu směrem ke stoličce vedle postele.

V duchu sem si pořádně nafackovala ? Bože sem tak pitomá ! Co to dělám ??! Říkám úplně něco jiného než na co myslím ! A já sem opravdu zoufale potřebovala , aby šel pryč. Co nejdál. Místo toho sem ho ještě pobídla k tomu, aby zůstal.

Michael překvapivě nadzvedl obočí a poslušně napochodoval k mému lůžku a sedl si na stoličku vedle mě.. Přijel sem hned co mi Jermaine zavolal, že jsi omdlela a že jste na cestě do nemocnice . Měl sem o tebe hrozný strach Kate. Co se stalo ? Jak ti je ? , pohladil mě po vlasech a sklonil se ke mně.

Bez dechu sem si vychutnávala tu chvíli, kdy u mne byl tak blízko. Políbil mě na čelo a já pomalu zavřela oči nad jeho něžným gestem. K sakru proč je ke mně furt tak milý ? Snažím se ho od sebe odpoutat, ale nedaří se mi to. Chce to něco , co ho definitivně odradí.  

V duchu sem se musela smát. A čím sem se ho vlastně snažila odpoutat ? ..Tím, že pokaždé když dostane chuť tak mě dostane do postele , aniž by mrkl ? ..A určitě sem se nenechala dvakrát pobízet.

Zadívala sem se do jeho ustaraných očí a ihned sem věděla, že to byla chyba. Měla sem pocit jako bych se topila. Srdce mi udělalo několik přemetů , když jeho pohled ulpěl na mých rtech.

Ošklivý posměvavý hlásek v mé hlavě se ozval. Nedokážeš to Kate ! Nikdy si ho nepřestala milovat...

Nedělej to,..hlesla sem tiše a snažila sem se mu vzdorovitě podívat do očí.

Nemám dělat co Kate..., buď konkrétnější.., pohladil mě svými dlouhými prsty po spodním rtu a nechal je tam. Bylo to jako by v mém těle někdo zapálil rozbušku.

Miku...

Já vím ..., a tohle můžu ? , přiblížil se těsně k mým pootevřeným rtům a přitiskl na ně svá žhavá ústa. Bylo to jako pokaždé když jsme spolu. Dráždivé, divoké a smyslné. Jako by jste k sobě přiložili dva granáty a škrtly.

Zaslechla sem kroky a než sem stačila zareagovat, dveře pokoje se rozlétly dokořán....

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 154. kapitola - Probuzení .. zuzy 12. 01. 2012 - 08:02
RE: 154. kapitola - Probuzení .. jeana 12. 01. 2012 - 12:05
RE: 154. kapitola - Probuzení .. lenka♫♪ 17. 01. 2012 - 14:55