146. kapitola - Pečení aneb král v kuchyni..

 Musím uznat , že se nemýlil.

Nestačila sem valit oči , když jemně rozválel ořechové těsto a drobnými formičkami různých tvarů vykrajoval cukroví na plech, jenž sem předtím připravila. 

Sledovala sem jeho obrovské ruce jak s ohromnou grácií válí těsto a v podbřišku mne zašimralo pokaždé, když na se na mě podíval. Až moc živě sem si znovu dokázala představit, že tyhle ruce mě v noci hladili a objímali, dávali mi rozkoš, kdykoliv se mě jen dotkly.

Vypadal u té linky tak křehce , že sem měla neustále chuť ho zezadu obejmout. Ale mou podporu nepotřebuje jak tak koukám.

Těsto dokázal modelovat stejně jako své písně. Člověk by řekl, že je to jen těsto ale způsobem jakým s ním pracoval se zdálo být něčím víc než jen obyčejným těstem. Nedokáži to popsat.

Jen sem vnímala jak strašně té hroudě mouky, vajec a koření závidím. Otřásla sem sem nad svými nestoudnými myšlenkami, které se opět vracely k promilované noci. Někdo by si pomyslel, že sem snad padlá na hlavu. Ale nee, to jen mé rozbouřené hormony pracují na plné obrátky jak ho tu po očku sleduji.

Copak ? ..

Nic, hlesla sem tiše a pohled , který jsem věnovala jeho pevnému vypracovanému pozadí sem urychleně zase stočila zpět k jeho obličeji. Okamžitě sem věděla, že si toho všiml. Jen otevřel pusu a bez jediného slova ji zase zavřel. Oči měl rozšířené smyslností a jen mu zářili.

Zrudla sem od kořínků vlasů až po paty. Jen si o sobě moc nemysli, zvedla sem varovně prst a smála sem se, mezi tím co jsem se přesouvala z jeho dosahu až ke spíži. Nebezpečně se přibližoval a jeho pohled sliboval víc než nám mohlo být dáno. 

Nepřibližuj se ! , čapla sem z linky první věc, jenž mi přišla pod ruku a dala sem si ji před sebe jako štít. 

Ale, ale.., smál se Michael a zvědavě nadzvedl obočí. Na co to jako máš ? , díval se na vařečku v mé ruce. Promiň, ale na žádné prasečinky teda nejsem , stiskl si zuby spodní ret a mě se oči rozšířili šokem. 

No ..no Miku co si jako o mě myslíš ? To snad není možné s tebou !...couvala sem před ním tak urputně až sem narazila na police za sebou. Ozval se řinkot skleniček bůhví s čím. No Susanina spíž. To budou určitě jen samé marmelády a kompoty , jak ji znám. 

Nestačila sem zareagovat, když mi Michael vytrhl vařečku z dlaní, odhodil ji a vzápětí se mi svými boky vklínil mezi nohy.

Pod naši vahou se věci na policích znovu rozvučely. 

Psst !, napomenula sem ho. 

Oba jsme si přikryli ústa jak malé děti a dusili smích. 

Je strašně brzy Miku, všichni ještě spí , napomenula sem ho a snažila se mu zastrčit neposedný pramen za ucho. 

Kate ? ...

Hmmmm.., zamručela sem jen slastně při jeho dalším pohybu boků oproti mým. 

Miláčku otevři oči , zašeptal u mých rtů, které si vzápětí hladově vzal. Dravý polibek skončil stejně brzy jako začal. 

Když mi budeš tohle dělat tak nemůžu, hlesla sem a dlaněmi sem mu smyslně přejela po zádech až k zadku a zase zpět. 

S námahou sem otevřela oči a zadívala sem se do čokoládových tůní před sebou. Zračilo se v nich tolik pocitů. Vědomí, že všechny patří mě, mě naplňovalo úžasem. 

Chci se ti omluvit za ten včerejšek Kate, hlesl a opřel si své čelo o moje. Neměl sem právo na tebe tak křičet já...

Ale měl Miku , skočila sem mu do řeči a pohladila sem ho po několikadením strništi. Byla to pošetilost vzít malého mezi lidi. Neuvědomovala sem si to velké riziko. Slibuji, že už se to nebude opakovat, políbila sem ho do koutku úst a pohladila ho po hrudi. 

To ano, byl to jeden z tvých zrovna nevydařených nápadů, pousmál se a dlaněmi se opřel o police a tím mě doslova uvěznil ve svém náručí.  Odpusť mi to prosím, zaslechla jsem ještě krátce předtím než se mé rozjitřené pocity nápadně podobné touze rozeběhly do všech zákoutí mého těla.

Miku !, hlesla sem roztouženě objala sem ho nohama kolem pasu. Spalováni další vlnou slasti se naše těla k sobě neustále tiskla.

Michael si mě hýčkal v náručí a ještě víc mne přimáčkl na police. Kdykoliv zavrtěl svými boky tak se mi před očima roztančili hvězdičky. Podezřívala sem ho z toho, že mi to dělá schválně.

O tolik krásného jsme za ta léta přišli miláčku. Nemůžu si pomoct, ale chci tě ..znovu, zašeptal mi do rtů divoce až mi poklesla kolena z naléhavého tónu jeho hlasu.

Někdo přijde, zašeptala sem mu do ucha , ale to už sem cítila jeho ruku pod tričkem. Něžně mi prsty přejížděl po ňadrech až po bříško a já mu odpovídala polibky, jenž sem mu sázela po tvářích i ústech. Třeba Susan, říkal si přece , že je ranní ptáče, vydechla sem mezi divokými polibky.

Sue by byla šťastná, kdyby nás tu takhle našla , věř mi, zamumlal mi do úst a znovu si je beze studu přivlastnil.

Budiž ti odpuštěno, vzdala sem se mu a vetkala mu prsty do rozcuchaných vlasů.

Zaslechla sem nějaký šramot a kroky. Nebylo pochyb o tom, že někdo míří do kuchyně.

S těží jsme se  od sebe odtrhli a odskočili od sebe. Vyšli jsme ze spíže a já přešla k dřezu. Rychle sem si uhlazovala tričko a projela sem si roztřesenou rukou zacuchané vlasy. Čekala sem na chvíli , až se ve dveřích objeví Susanina baculatá postava. 

.......

K mému překvapení to ale byl vysoký muž černé pleti. Pokrčila sem obočí. Byl mi povědomý, ale zařadit sem si ho nedokázala.

Zmateně se podíval po rozházených ingrediencích na lince , nasál vůni zázvoru , která se linula z trouby ,jenž zaplňovala celou kuchyň a pobaveně se zadíval na Michaela.

Naštval si Susan, že tu takhle brzo po ránu trajdáš a pečeš ? Nakoukl do trouby a protočil panenky. Teda brácho nechceš se na stará kolena ještě vyučit pekařem ? Myslím, že by ti to šlo a já se s radostí nastěhuju , rozesmál se mladý muž a přešel k Michaelovi.

Já ti dám na stará kolena, nevím kdo je tu starší, zasmál se i Mike a s bratrem se přátelsky poplácali po zádech.

Nečekal sem tě , ale vítej u mě doma.

Měl bys říkat spíše  - vítej u mě v paláci, zasmál se znovu muž , který o nějakých pár centimetrů Mika převyšoval. Přijel sem včera pozdě večer, ale Susan říkala, že máte nějaké problémy s porodem klisny a že jsi u toho, tak sem nechtěl rušit a rozhodl sem se počkat do rána.

Jeho bratr, lítalo mi hlavou. Zkoumala sem jeho profil a byla sem ráda, že si mě vůbec nevšiml. Stál zády ke mně a občas se natočil na stranu. Michael na mě několikrát pohlédl a já raději stála na místě jako myška.

Je to tu jak v mauzoleu Miku. Pokaždé , když sem přijedu tak se tu ztratím ! Alespoň , že každej pokoj tu má vlastní koupelnu , zasmál se znovu.

Nečekaně se otočil a naše oči se střetly....