Laneey | 139. kapitola - Hořké procitnutí..

 Och..uniklo mi ze rtů otřeseně a ihned sem se sklonila k té spoušti na zemi. Prince vyjekl radostí , když spatřil svého otce ve dveřích, což se o mě moc říct nedalo.

Šok mnou otřásl , když sem ho zahlédla, sledujíc jeho žhavý pohled, který ale určitě upíral tam, kam to není slušné. 

Vyděsil mne natolik až sem upustila plný talíř sušenek, které sem zrovna vyndala z trouby. 

Nesahej na to, pořežeš se, uchopil mé ruce Michael a já se podívala vzhůru. V zápětí sem si uvědomila, že to byla chyba. Ta starostlivost v jeho očích mě děsila. Bylo tam ale ještě něco. 

Když sem se otočila a spatřila sem ho jak na mne zírá , srdce se mi div úlekem nezastavilo. 

Vyskočil na nohy a vyzdvihl smějícího se Prince do výšky. Do toho zavýskla Paris a dožadovala se též tatínkovi pozornosti. 

Vzala sem si smetáček , abych uklidila vzniklou škodu. Polekala sem se, když Michael znovu promluvil. 

Kate, ty mě vůbec nevnímáš , pousmál se , ale jeho oči byli stále vážné. 

Já...promiň, sklopila sem oči a nervózně sem si mnula dlaně zvlhlé nervozitou. 

Neměli by už v tenhle pozdní čas náhodou děti spát ? , nadzvedl obočí zvědavě a pohladil po hlavičce zívajícího Prince. 

No...ano..ale ..chtěli jsme počkat na tebe. Myslela sem, že by si jim třeba chtěl přečíst pohádku nebo..

Kate.. je jedenáct hodin panebože ! Oba, ukázal na Paris i Prince, musí být velmi unavení a když mě omluvíš, jdu je hned uložit, odkráčel s Paris v náruči a s ťapkajícím Princem po svém boku. 

No..no dobře, tak já ..asi..

Ty na mě počkáš v mé pracovně, řekl pevně a v očích se mu zablesklo. 

........................................................................................................................................

Stála jsem u okna , když sem zaslechla nezaměnitelný zvuk otevírajících se dveří. 

Pomalu sem se otočila a pohlédla do Michaelova obličeje. Byla na něm vidět únava a starosti. Mrzelo mě, že sem mu způsobila další.

Miku...

To co si dnes udělala Catherine, bylo od tebe velmi hloupé , zahřměl a já se stáhla. 

Já vím Michaeli,omlouvám se já...

Omlouváš se ??!, zařval.

Uvědomuješ si vůbec, že si vědomě ohrozila Princův život ? Víš kolik mám nepřátel Catherine ? Ne, ty si nedovedeš nic z toho představit ! 

Já..vím, odpověděla jsem mu roztřeseně a zarazila sem ho, když znovu otevřel ústa. 

Vím, jak bylo pošetilé ho vzít ven. Chtěla sem mu jen ukázat život venku a ...

Ty mu nemáš právo nic ukazovat, to já sem jeho rodič , řekl tvrdě a nekompromisně mne provrtával pohledem. 

Rodič, který na své děti nemá čas ? , vykřikla sem na oplátku. Krev se mi v těle samým rozčilením vařila. Od té doby co tu jsem, si neustále ve studiu, přijíždíš domů, když už tvé děti dávno spí. Stará se o ně Susan nebo něktetrá ze služebných ! ....Sebe sem raději vynechala, abych nepřilévala olej do ohně. 

Stejně jako dnes ! Ve studiu si celý den a přijedeš pozdě večer ! Dnes sem na tebe chtěla s dětmi počkat , aby sis vůbec pamatoval jak vypadají ! 

Přestaň mluvit hlouposti Catherine ! Do toho ti vůbec nic není, kde sem a kde ne ! A už vůbec nezpochybňuj lásku k mým dětem !, zařval nekompromisně ...

To sem nechtěla Michaeli jen..

Nehodlám se s tebou o tomhle vůbec dohadovat. To, že si vzala mého syna ven, bez mého vědomí bylo od tebe opravdu pošetilé. Vůbec nechápu, že si měla tu drzost vzít ho ven bez mého vědomí ! Myslíš si, že bych se to nedozvěděl ?  Proč si myslíš, že je nevodím ven ? Mám i nepřátele Catherine ! burácel a já se otočila k oknu, aby neviděl jak se mi tlačí do očí slzy. 

Cítila jsem , že ke mne přistoupil a silou mě otočil k sobě. Neohrozila si jen Prince Michaela, ohrozila si taky svůj život Catherine, zatřásl mnou a já se vzlykavě rozplakala. Přitiskl si mě k sobě a já ho ve stejném okamžiku prudce odstrčila. 

Nech mě, nesahej na mě..! 

Co si myslíš ? Křičíš tu na mě , jako bych Prince ohrozila schválně ! Jako bych ho vytáhla ven jen proto, aby mu někdo ublížil ! Nejsou to sice moje děti, ale mám je ráda tak jako by byli ! Jenomže to ty ve své zabedněnosti nemůžeš vidět!

Tvé děti tu žijí jako by ani nepatřili na tento svět ! Nebyli dál, než u brány Neverlandu . To je chceš takhle skrývat věčně ?! ..Teď vím, že bylo hloupé vzít malého ven ,ale chci abys věděl, že sem to udělala jen s tím nejlepším úmyslem, nikoliv ho vystavit nebezpečí, které sem si neuvědomala. Chtěla sem mu jen spříjemnit malým výletem další den bez otce. Nic víc, nic míň. 

A teď mne omluv...

...........................................................................................................................................

Vyběhla sem z pracovny rychlostí kulového blesku a rozhodla sem se nereagovat na Michaelovo zavolání. 

Když sem doběhla do pokoje , vrhla sem se po telefonu , který sem slyšela vyzvánět už na chodbě. 

" Prosím u telefonu Catherine Greenová ", představila sem se celým jménem , jelikož sem se nestačila podívat na číslo volajícího.

Ahoj Kate, teda tobě se taky dovolat to je zázrak, ozvala se Stephanie. Promiň Steph já..pomáhala sem Susan péct, neměla sem telefon u sebe. A kde teď vůbec jsi ? 

 Mám zítra ráno důležitou pochůzku u Massona , vždyť o tom víš, zasmála se. Vrátím se asi 25. ráno, doufám, že to všechno stihnu. A jak si dopadla s Michaelem ? Doufám, že na tebe moc nekřičel, jinak si to s ním vyřídím, zasmála se Steph. 

Co ...co tím myslíš ? , zamračila sem se a křečovitě sem svírala sluchátko.

No přece ten tvůj výlet na tržiště s malým Princem, Michael opravdu zuřil,  tak sem se mu v autě cestou z restaurace snažila vysvětlit, že za to nemůžeš co se vám stalo. Ani nevíš jak jsem ráda, že jste oba v pořádku Kate, mluvila dále Stephanie ,ale už sem jí dávno neposlouchala. 

Takže nebyl ve studiu, byl se Stephanií na večeři. Snažila sem se v sobě zadržet nával smutku a slz, aby Steph nic nepoznala. 

Kate ? ....

Nevěděla sem, že...promiň mi, že sem ti zkazila večer ..tedy Vám.., promluvila sem co nejklidněji sem dokázala. Zamrkala sem nad návalem slz , které se mi vehnaly do očí . 

On ti to neřekl .., bylo spíše konstatování než otázka na druhé straně telefonu. Promiň Kate já myslela...

Proč by mi měl něco takového říkat ? , zamračila sem se nad její podivnou otázkou a vycítila změnu v jejím hlase. 

 Nevím.., zaslechla sem po chvilce ticha, která ale vůbec nebyla příjemná. Prostě sem si jen myslela, že ti to řekl. 

A neomlouvej se Kate, vůbec nic se nestalo. S Michaelem budeme mít více příležitostí být sami, řekla pohotově. 

To určitě, zašeptala sem téměř neslyšitelně a zavřela sem oči. Omlouvám se Steph, ale sem dost unavená, zavoláme si jindy ano ? ...

Jistě Katy,dobrou noc, pa, zaslechla sem ještě a poté se ozvalo už jen zlověstné pípání na druhém konci.

Pomalu sem odkládala telefon na stolek a přemýšlela o tom co mi Steph řekla. 

Jak dlouho se s ní Michael schází ? Proč o tom nevím? ..Asi bych mluvila jinak, kdyby se nestala ta prokletá nehoda. Sakra !, bouchla sem pěstí do polštáře a nechala slzy, aby si našli svojí cestu. 

Po chvíli sem vyndala teplý kabát a vydala se ven, abych si pročistila hlavu. Došla sem ke stájím a viděla sem , že se tam svítí a ozývá se z nich nějaký hluk. 

Zvědavě sem do nich nahlédla...