132. kapitola - Krutost nade vše..

24. květen 2011 | 19.07 |
blog › 
132. kapitola - Krutost nade vše..

 Nechápu jak se to mohlo tak zvrtnout.

Cestou do Gary jsme se nasmáli, povídali si a nyní jsme znovu oba jak na trní a vrháme na sebe nevraživé pohledy. Měla sem pocit, že to tak mezi námi funguje dost často. Ten chlap dokáže měnit náladu, jak chameleon svou barvu kůže. 

Mé přirovnání k tomu nebohému zvířátku mě rozesmálo. Zmlkla jsem, když na mě Michael znovu zamračeně pohlédl. 

Víš, že ti tenhle rozzlobený pohled vůbec nesluší? , snažila jsem trochu uhasit jiskry, které mezi námi lítaly. Michaelův pohled změkl a usmál se. 

Pojď za mnou, chci ti něco ukázat, pobídl mi rukou a já se vydala v jeho stopách. 

Šli jsme chvilku po asfaltové cestičce, když se před námi vztyčily řadové krásné domky. Se zaujetím sem si je prohlížela a nedokázala od nich odtrhnout zrak.

Něco povědomě známého mě k nim vábilo. Toužila sem se dotknout té čerstvě natřené rudé omítky a nadechnout se tou novotou. Jako by mi Michael četl myšlenky, promluvil. 

Celá ulice je nově zrekonstruovaná, poslal jsem starostovi nějaké peníze na obnovu města, usmál se a zadíval se do mých otázkami rozšířených očí. Proč mi tohle všechno říká ? 

Michael přede mnou úzkostlivě tajil kam letíme, trval na tom, že to má být překvapení. V autě mi docvaklo, že jsme v Michaelově rodišti. Příjemný moderátor radia Gary No1, mi to i potvrdil. Ale co to má co společného se mnou? 

Jako by vycítil mé bloumání ve ztracených vzpomínkách, chytl mě za ruku a vedl mě za sebou po písčité cestě. Bydleli jsme tam, dodal po chvíli. 

Tady je to, vyřkl vzrušeně a poklekl na zem. Snažila sem se najít něco...zajímavého, krásného, obdivuhodného, ale...

Všude kolem byla jen tráva, kameny a písčitá cesta, někde v dálce zurčela řeka, ale to je tak vše. Jediným krásným elementem v této Bohem zapomenuté přírodě byl muž s havraními vlasy, který se na mě náhle obrátil.

A dost Kate, o čem to zase smýšlíš? , okřikla sem se v duchu a snažila se nekoukat do těch očí, které mě teď každou noc pronásledovaly.

Zde je to místo Kate, pronesl tiše.  Jaké ?, chtěla sem se zeptat, ale s odpovědí mě předběhl. 

Tady jsme se poznali, usmál se na mě a já vedle něj poklekla. Vyprávěj mi o tom Miku, prosím !, zaprosila sem ho a úpěnlivě sem ho probodávala očima . Zdálo se, že to zabralo. Konečně. 

Michael začal vyprávět a já se posadila na malou skalku vedle něj. Zaposlouchala sem se do jeho melodického hlasu a zabředla do minulosti, kterou sem si nepamatovala. 

..................................................................................................................................

Pamatuji si, že se se mi tedy nechtělo na zkoušku. Venku bylo krásně a já se šel projít na své oblíbené místo. V tu chvíli sem tě poprvé uviděl, otočil se na mě a v očích se mu zatřpytily slzy. Seděla si na zemi a plakala si. Říkal sem si, co se té dívce mohlo stát a šel jsem přímo k tobě. 

Nikdy nezapomenu na tvůj první pohled. Měl sem pocit, že krásnější oči nemá nikdo na světě. Už tehdy sem věděl, že se naše životy osudově střetly. 

Kolik nám bylo ? , skočila sem mu do řeči zvědavě. No, přemýšlel chvilku...bylo ti deset a mě tehdy třináct, odpověděl mi a vrátil se zpět k vyprávění.

Tehdy sis o nějaký ostrý kámen rozřízla chodidlo a já se ti snažil zastavit krvácení. Vzal sem tě do náruče a odnesl tě k řece, abych ti mohl smočit zraněnou nohu v ledové vodě. No a pár dní později jsme si slíbili přátelství až na věky.

Hold nic netrvá věčně, pronesl ledově a zabodl oči do země. 

Co ...co byl dál Miku? , prosím vyprávěj mi to, chytla sem ho za ruku a stiskla ji. Cítila sem, že to potřebuje. Ulevilo se mi, když se neodtáhl a můj stisk opětoval. 

Vyrostli jsme Kate, nic víc, nic míň. Po nějaké době se toho změnilo podstatně dost. Nebo sem si to alespoň myslel. Najednou už jsme nebyli malé děti, dospívali jsme, zadíval se na mě a já si tam mohla přečíst další odpovědi bez toho , aby mluvil dál. Pomalu sem si začala skládat jako drobné puzzle minulost dohromady. Kousek po kousku.

S Mikem jsem vyrostla, stali jsme se nejlepšími přáteli a později i milenci. Viděla sem na něm jak se mu o tom nechce mluvit, netouží znovu otevřít stále živou ránu, o které sem sice nevěděla nic, ale něco mi říkalo, že tam je. 

Nezůstali jsme jen přáteli,viď?, nadhodila sem, ale bylo to spíše konstatování než otázka. 

 Zamilovali jsme se, pronesl tichým hlasem, že sem ho skoro přeslechla. 

Problém byl v našich rodičích. Nesnesli se. 

Proč? , vykulila jsem oči. A snažila se napínat mozek a prosila ho, aby si už vzpomněl. Byla sem tak zoufalá. 

 Michael mi vyprávěl o kletbě jeho prababičky, kterou snesla na svého muže Connora a mou prababičku Abigail. Vyprávěl mi o našem krásném vztahu, všechno co jsme spolu podnikali, jak moc jsme si byli blízcí. Usmíval se u toho a sledoval mě kradmými pohledy. 

Řeč přišla i na Marion, La Toyu a Randyho. O našich průšvihách a naopak společně prožitých dobrodružstvích. Pomalu se dostával někam, kde už se mu nelíbilo. Poznala sem to, když se mu tvář stáhla bolestí a utrpením.

Nevzpomínala sem si na nic, ale dle Michaelova vyprávění sem si byla jistá, že jeho otce z duše nenávidím. Něco mi musel provést. Otřásla jsem se a poslouchala dál. 

Odjeli jsme na turné. Slíbili jsme si , že si budeme psát, i když jsem věděl, jak nesnášíš psaní dopisů. Když nám ale Joseph zakázal rozptylovat se telefony, nezbývalo nám nic jiného. Po pár měsících si psát přestala. Netušil sem co se děje, neměl sem o tobě žádné zprávy.

Neumíš si ani představit jak si mi chyběla Kate. Kolikrát sem měl chuť tam se vším praštit a odjet za tebou...toužil sem tě znovu sevřít v náruči a už tě nepustit. Chtěl sem....

O tom, že už měl pro ni koupený prstýnek raději pomlčel. I tak ho to bolelo, znovu na to vzpomínat, mluvit o tom..Nemusí o takové hlouposti přeci vůbec vědět. 

Měla sem sucho v ústech a bála se toho co přijde. Michaelovi to nešlo přes jazyk a já nevěděla jestli to chci vědět či nikoliv. 

Vrátil sem se plný očekávání, ale tys..., zavřel oči a znovu je otevřel s pohledem upřeným v dál. Nebyla si tu. Hledal sem tě...všude, ale zbytečně. Byla si natolik vychytralá, žes za sebou zametla všechny stopy, abych tě už nikdy nenašel. Nepokoušel sem se o to.

Pochopil sem, proč si přestala tak najednou psát. Neodpovídala si na moje naléhavé dopisy, kde sem tě prosil o odpovědi. Bylo ti jedno jak se cítím.

Jeho hlas zdrsněl a já se jeho zloby zalekla natolik, že sem mu okamžitě pustila ruku. Čekala jsem na jeho další slova jako na nějaký ortel..

Kate, nemusíme se o tom bavit, chytl mě znovu za ruku a podíval se mi do očí. V tu chvíli sem měla chuť zapomenout na vše co mi vyprávěl a vrhnout se mu kolem krku. Ochutnat znovu jeho sladké plné rty, které neustále vybízely k polibku. 

Silou vůle sem se mu vytrhla a založila si raději ruce do klína. Mluv , poručila sem mu jemně..Chci vědět co se stalo, zadívala sem se mu do znovu strnulé tváře. 

Vážně to chceš vědět Kate ? , zeptal se drsně až sem sebou trhla. 

Němně sem přikývla a naslouchala jeho dalším slovům. 

Utekla si. Utekla si za jiným chlapem. Asi sem ti nestál za to, abys pár měsíců vyčkala na můj návrat. Pochybuju, že si mě vůbec kdy milovala. Možná sem si to neuvědomoval, neviděl sem do tebe...Ale tys mě jen použila jako sexuální hračku , kterou si během pár měsíců odhodila jako nicotnou věc ..

Šokovaně sem mu hleděla do bličeje a aniž bych chtěla, má dlaň přistála na jeho tváři . Zaslechla jsem plesknutí kůže a viděla jak si Michael drží obličej... Něco mě donutilo to udělat. Toužila sem ho potrestat za to, že si něco takového dovolil říct.

To sem neudělala , vydechla sem prudce. Nemohla sem být tak....

Krutá? , dokončil za mne Michael. Ale ano Kate, udělala si to, trval na svém. 

Ne...ne prostě já..nevím proč..ale sem si skoro jistá, že to není pravda, kroutila sem hlavou. Pohladila sem ho po rudé tváři, kde byl ještě vidět můj otisk. Odpusť mi, neměla sem...neměla sem na to právo.

Srdce mi bušilo tak prudce, že sem měla strach, že mi vyskočí z hrudi. Je možné, že sem milovala někoho víc než Michaela?...Má pravdu? Byla sem opravdu tak zkažená a krutá, že sem ho po tom všem opustila kvůli jinému? ....

Klesla sem do kožené sedačky, když mi Michael otevřel dveře auta. Přemýšlela jsem o všem. Michael zarytě mlčel celou cestu na letiště i po celou dobu letu. Byla sem mu vděčná. ...

Pokud sem tomuto muži opravdu takhle ublížila, nemám v jeho životě už místo...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 132. kapitola - Krutost nade vše.. zuzy 24. 05. 2011 - 19:29
RE: 132. kapitola - Krutost nade vše.. brity 24. 05. 2011 - 21:12
RE: 132. kapitola - Krutost nade vše.. revolucionrever 24. 05. 2011 - 21:43
RE: 132. kapitola - Krutost nade vše.. lenka♫♪ 24. 05. 2011 - 21:51
RE: 132. kapitola - Krutost nade vše.. ruza (tuplup@seznam,cz) 25. 05. 2011 - 18:21
RE: 132. kapitola - Krutost nade vše.. alča 04. 07. 2011 - 12:56