Laneey | 116. kapitola - Moje maminka..

Ne..ne ..bože to ne..Nedělej mi to Michaeli, prosím, křičela jsem potichu. Zavřela jsem bolestně oči a snažila se zatlačit slzy, jenž si usilovně draly cestu ven. On je tam s ní. Se Stephanií. Objímá jí a líbá.

Co sem si myslela? Že zůstane sám jenom proto, že tu jsem já? Stephanie se od něj nehla na krok od té doby co přijela, mělo mi být hned jasné jak to dopadne. Ale.....bolí to. Strašně. I po tolika letech je mé srdce přesvědčené, že on mi patří, i když to není pravda.

Seděla sem tam v podřepu a rukama se snažila setřít proudící slzy. Co tu vůbec dělám? Měla sem odejít hned a ne tu bulet jako hloupá husa, nadávala sem si a zvedla se. Cítila jsem na sobě něčí pohled.

Vzhlédla jsem k objímající se dvojici v bazénu a očima provrtávala ty Michaelovy. Sledoval mě. 

Stephanii sice už nelíbal, ale ze svého sevření ji nepustil. Jeho tmavé oči mi zkoumavě hleděli do tváře a já od nich rychle odtrhla pohled. Otočila sem se a utekla chodbou zpátky do svého pokoje. Chuť na sladké mě totiž dokonale přešla.

..................................................................................................

Už sem u tebe zlatíčko neplakej, políbila jsem uplakané rudé tvářičky malého Prince. Teta Kate si tě vezme k sobě ano? , pojď, sáhla jsem pro něj do vyřezávané lakované postýlky a přivinula si ho na hruď.

Sedla jsem si s ním do hlubokého houpacího křesla a konejšila ho. Když se malý konečně uklidnil a pustil ze svého sevření můj krk , poposedla sem si a zadívala se na něj. Upřel na mě své hluboké tmavé oči a usmál se.

Zdálo se ti něco ošklivého zlatíčko? , pohladila jsem ho po hlavičce a úsměv mu opětovala. Ano, ale už si to nepamatuju, zamračil se a zavrtal se ke mě do náruče.To je dobře, že už si to nepamatuješ , líbla jsem ho do vlásků a houpala ho v náruči.

Mám tě moc rád, zabreptal načež mu zčervenaly buclaté tvářičky. No pokom to asi má?....

Já tebe taky broučku, opětovala sem mu vyznání. Zazpíváš mi něco? , zeptal se náhle.

Víš...Princi..já ..já neumím moc zpívat víš?...Ale to vůbec nevadí, jen nějakou ukolébavku, určitě nějakou znáš. Ty nemáš děti? , vykulil oči a upřel je na mě. Ne..ne to nemám, snažila sem se udržet hlas v klidu, ale uvnitř sem se neuvěřitelně třásla. Aháááá to je škoda, ale určitě budeš nějaký mít, pohladil mě po tváři.

Najednou se mu rozzářili oči. Teď máš mě a Paris. My teď budeme tvoje děti dokud nebudeš mít vlastní miminko jo? Víš...já bych si moc přál mít maminku, a když ty děti nemáš , tak můžeš mít nás ! A je to, tleskl rukama a zvedl ke mě prosebně oči. Budeš teď naše maminka? ...

Ach miláčku, to není tak jednoduchý víš? Nemůžete si mě jen tak vybrat za maminku, snažila jsem se mu vysvětlit. Prince začal nabrekávat a já byla nucena sklízet napáchanou škodu.

Tak víš co? Bude to naše tajemství ano? Dokud budu bydlet tu, tak mě můžeš brát jako svojí maminku ale Psst! , dala sem si prst před pusu až se Prince rozesmál. Zpívala sem mu ukolébavku, kterou mi v dětství zpívávala maminka. Jak moc mi chybí.

Po chvíli se mu sami zavřely oči a ani já nevydržela být déle vzhůru. Přece jen bylo hodně brzy ráno.

.......................................................................................................................

Buď tiše Princi, to že si vzhůru ty , neznamená, že musí vstát i všichni ostatní, zaslechla jsem káravý hlas. Oblékni si ty tepláčky a půjdeme se nasnídat.

Ale tatínku...

Žádné ale tatínku na mě neplatí tak šup ukaž mi jak si šikovný kluk a obleč si to sám já mezitím obleču tvou sestřičku.

Koukej koukej maminka Kate už taky vstává !, vypískl Prince a já měla jen zlomek času připravit se na jeho láskyplný skok. Ty si spala strašně dlouho , řekl vážně a já si promnula oči. Kolik už může být hodin?? Snažila sem se nedat na sobě nic znát, i když sem moc dobře slyšela Princovo oslovení.

No tak Princi musíš opatrně ne každý je stavěný na tvoje objetí , zasmál se Michael, ale jeho výraz najednou zvážněl jako by si něco uvědomil.

Princi ona ale není tvoje maminka, vzal synka do náruče a snažil se mu domluvit. Ale já chci! , vykřikl popuzeně Prince vykroutil se z Michaelovi náruče a běžel se schovat ke mě. 

Nakreslil sem tobě a tatínkovi obrázek, když si spinkala, chceš ho ukázat? , rozsvítili se mu očička , kde bylo už jen pár slziček. Přikývla sem a čekala až ho přinese. Seskočil mi z klína a běžel ke stolku.

Cítila jsem na sobě Michaeův pohled, ale jediné na co sem se zmohla bylo ignorovat ho. Kate? ..Kate mohly bychom....

Tadyyyyyy, vykřikl Prince v pravou chvíli a přiběhl ke mě. Zadívala jsem se na veliký barevný obrázek, kde mě zarazilo spousty věcí. Kdopak je tohle? , ukázala jsem na podivnou kulatou věc, kterou sem nedokázala identifikovat.

No přece tvůj kočárek s miminkama ne? , protočil Princ panenky a ukazoval dál. Tohle si ty s tatínkem, a tady já a Paris, tady tatínek vozí kočárek s bratříčkem a sestřičkou no a tady je Buddy, ukázal na malou oválnou čmáranici.

To je....to se ti moc povedlo Princi, pochválila jsem ho. Byla sem dojatá. Dětská fantazie nezná mezí. Nepozná ani žádné problémy, proto je dětská duše tak čistá.

A kdopak je Buddy? vložil se do toho Michael a přistoupil ke mě. No náš pejsek přeci ?! Chtěl bych toho samého pejska jako mají Susaniny děti.

Možná někdy v budoucnu Princi, svolil Michael. A tatínku? , ozval se znovu Princi. Od Ježíška bych si nejvíce přál, aby byla Kate naše maminka! Můžeš to zařídit prosím ? ...

Michael se zhluboka nadechl a přitáhl si Prince k sobě. Broučku to nejde , vždyť....

Ale jde to já vím, že jo !, založil si ručičky v bok a naklonil se ke svému otci.

Ne Princi to neudělám, jelikož nesmím, zakroutil se smíchem hlavou Michael a poťouchle mě sledoval. Ale smíš tati, mamin..tetě Kate, opra vil se rychle, by to bylo určitě líto, smál se Prince a oči mu zářili. Stejně jako Michaelovi.

To by mě zajímalo co ti da zase vymýšlejí. Jeden jako druhý. Ale otoč se a nekoukej se , poručil Michael Princovi a pohrozil mu prstem . V druhém okamžiku po mě chňapl a přitáhl si mě k sobě.

Co to ...Než jsem stačila něco říct, políbil mě. Snažila jsem se od něj odtáhnout, rukama jsem mu svírala ramena a snažila se ho odstrčit. Nech toho Kate, jsou tu děti, vypravil ze sebe chraplavě ,aniž by opustil moje rty.

Přestala jsem se vzpouzet a přijala jeho polibek. Chutnal po ranní kávě a mě se najednou nechtělo ho pouštět z náruče. Chtěla sem, aby líbal pouze mě. Ne někoho jiného. Michael se odtrhl jako první a zprudka dýchal. Díval se mi do očí, v nichž se odráželo spousty pocitů. Věděla jsem, že vidí i ty mé. Ví, že sem nezapoměla.

Téééda to byla ale veliká pusa , ozval se někde za námi Prince a koulel očima z jednoho na druhého. Princi! Řekl sem ti, aby ses nedíval, zamračil se na něj Michael , ale nakonec ho zdvihl do náruče. Spokojen? , optal se ho. A nezapomeň, že to nesmíš nikomu říct!, připomněl mu Michael.

Jasně, odpověděl mu Prince a objal ho kolem krku. Myslím, že Kate dlužíme vysvětlení, mrkl na svého synka.

Prince si byl jistý, že ti musím dát taky ranní políbení, které mu já dávám každý den, takže se doufám nebudeš zlobit , že sem se jen snažil vyplnit jedno dětské přání, zazubil se a v očích mu hrály čertovské plamínky.

To snad není pravda!, založila sem ruce v bok a nasupeně se na Michaela podívala. Na mě ten jeho kukuč co háže na všechny kolem teda neplatí. Takhle využívat dítě , ještě k tomu své vlastní, to se dělá? ...

Jsem si jistá, že bych se bez něj obešla, řekla jsem ostře a dívala se přitom na Michaela, kterému úsměv pomalu uvadal.Myslí si o sobě, že si může líbat kohokoliv , když na to zrovna bude mít chuť? Tak tuhle hru s ním hrát nebudu !...

Tak se půjdeme nasnídat ano? , vzala jsem Prince za ruku a odcházela s ním ke dveřím. Michaela jsem tam nechala stát jako by se nechumelilo.

Má to, co si zasloužil....