Laneey | 112. kapitola - Dámská jízda

O 2 týdny později..

Otevřela jsem zamžené okno a moje spánkem rozpálené tělo ovál ledový vzduch. Vždycky sem milovala Vánoce. A jejich čas tu bude co nevidět. Je to kouzelné období roku, kdy zapomenete na všechny problémy, nasáváte vůni právě upečeného cukroví a vnímáte sladkou melancholii svátků.

Obloha měla téměř purpurovou barvu, která naznačovala příchod požádné chumelenice. Zavírala jsem okno, když v tom sem zahlédla jezdce. Uháněl si to na bílo-šedivém koni stále blíže a blíže. Blázen, zalapala sem podechu, když sem v něm poznala Michaela. Černé vlasy mu poletovaly v silném větru a já sledovala každý jeho pohyb.

Jako by vycítil, že ho někdo sleduje vzhlédl přímo k mému oknu. Naše oči se na dlouhý okamžik střetly. Michael roztáhl svá ústa do nádherného úsměvu a zamával mi. Opětovala sem mu to a zavřela rychle okno. Myslela jsem, že mi prudce bušící srdce snad vyskočí z hrudi.

Za ty dva poslední týdny jsme spolu vycházely. Tedy , když jsme měli možnost se setkat, což nebylo tak často. Michael měl neustále spousty práce, jezdil do studia, na různé akce a zbytek volného času trávil s dětmi a se Steph. Snažili jsme se býti přáteli, už jen kvůli Viktorovi a Stephanii.

Neuvěřitelně sem se v tomhle přemáhala. Vlastně sem se mu snažila neustále vyhýbat, abychom spolu nemuseli mluvit. Steph ale byla neoblomná a zásobovala mě novinkami, které sem opravdu netoužila slyšet.

Jednou večer při dalším rozhovoru mě, ale překvapila.

Nevím co mám dělat Kate, vzdychla zklamaně a položila mi svou blonďatou hlavu do klína. Co se děje Steph? , zeptala sem se a pohladila ji po vlasech. 

Nevím co si mám počít s Michaelem. Často je myšlenkami úplně jinde, když jsme spolu. Poznám to, jelikož když mu něco říkám, nevnímá mě ...myslím, že myslí na jinou ženu Kate, povzdechla si smutně. 

Ale Steph, to není možné, určitě jen...

Potvrdil mi to Kate...

Potvrdil?..Jak to myslíš Steph? , zhrozila sem se, když se na mě zkoumavě zadívala. Snažila jsem se zakrýt svůj úlek a začala to omlouvat. No víš Steph...já myslím...myslím , že to není možné. Kdyby s tebou být nechtěl, tak s tebou není. Určitě musí mít zájem o někoho jako jsi ty a ...

Kate , víš že se poslední dobou chováš divně? Tedy vlastně od té doby co si tu...v Neverlandu. Přijde mi jako byste se sobě navzájem vyhýbaly. Ale proč? , přimhouřila oči a zadívala se na mě.

Cítila sem se jako lapená v pasti. Může něco poznat? Může poznat, že Michael o němž sem jí vyprávěla, je zrovna tentýž, kterého bezmezně obdivuje? ....

 ............................................................................................................................................................

 Přesně tohle sem potřeboval. Tomu se říká pořádně si provětrat hlavu. Brzy ráno sem nasedl na koně a proháněl se po celém ranči. Poslední týdny mě doslova ubíjely. 

Práce bylo nad hlavu a já se snažil udělat vše co nejdřív, abych mohl být na svátky doma se svými dětmi. To ale nebylo to hlavní. Kate byla spouštěcím mechanismem všech mých vzpomínek na to, co jsme spolu prožili už jako děti. Chyběla mi.

Bylo to tak jednoduché. Prostě jí potřebuju mít ve svém životě, ale nebyl sem si jistý tím, že bych ji mohl brát jen jako kamarádku. Blbost. Jak sem jen nad tím mohl ba jen chvilku přemýšlet?? Nikdy bychom nemohly být pouze přáteli. Jenže co s tím, když jí nedokážu vyhnat z hlavy? ....

Snažil sem se být co nejvíc se Stephanií. Byla skvělou, milou a zábavnou přítelkyní, ale to je tak všechno. Znáte to...nepřeskočila žádná jiskra. Alespoň co se mě týče. Snažím se co to jde, ale prostě....chci Kate. Je to tak jednoduchý a zároveň tak složitý.

Potřebuju vědět, co sem tehdy udělal špatně, když odešla za jiným. Trápí mě to už tolik let...A když nás osud znovu spojil dohromady, donutím jí , aby mi to řekla. Láska k ní mi nikdy nedovolila odevzdat se jiné ženě. Nemiloval sem je tak, jak si zasloužili. Obě. Bez rozdílu toho, že nám to nevyšlo.

Proč na tebe nedokážu zapomenout Kate, proč?, ptal se sám sebe a vzhlédl. Bože, byla tam. Hleděla na něj a jemu se samovolně objevil úsměv ve tváři.  Srdce mu zaplesalo, když mu úsměv opětovala a zmizela z okna.

Vždy miloval její vlasy, tak hebké na dotek, miloval její nádherné hluboké zelené oči, miloval její úsměv, který dokázal zahřát na duši. Uvědomil si, že několikrát použil slovo miloval. Platí snad ještě? ...

 .....................................................................................................................................

Nakonec se přes den udělalo hezky. Vánice se nekonala. Michael brzy ráno odjel opět do studia a Victor se snažil vyřešit případ starého miliardáře Randolpha. Měli schůzku v San Francisku a Victor slíbil, že se bude snažit být co nejrychleji zpátky.

Jak sem předpokládala Stephanie a Marion si velmi rozuměli. Řešili jsme všechno možné. Však to znáte. Marion se dokonce rozplakala, když sem jí prozradila , proč se má firma jmenuje zrovna CAMA.

Jsou to první dvě písmena z našich jmen Marion. Pamatuješ, jak jsme si jednou slíbili, že budeme mít vlastní firmu a budeme pořádat kolekce? ..I když jsme spolu nebyly v kontaktu, nikdy sem na tebe nezapomněla, objala sem jí, když jí vytryskly slzy pod palbou emocí.

Stephanii jsme řekly pouze to, že jsme se znaly ze školy a vyrostly ve stejném městě. V jakém sem se nezmínila, jelikož bylo jasné, že by jí vše mohlo dojít. Jenže Stephanie byla zvědavá.

Marion, chtěla sem se tě zeptat....Kate odpusť, podívala se na mě...znala si toho tajemného Michaela z Kateyina dospívání? Moc by mě zajímal muž, který jí kdysi ukradl srdce, ale Kate o něm nerada mluví. I když tě chápu zlatíčko, stiskla mi dlaní koleno a zadívala se na Marion.

Marion hledala očima pomoc, sama netušila kolik toho Stephanie ví. Zavrtěla sem hlavou, ale Marion přikývla. Ano znala sem ho, je to skvělý kluk. Stephanii se rozšířily oči překvapením a vyptávala by se jisto jistě dál , ale to jsem nemohla dovolit.

Holky víte co? Mám nápad. Co byste řekly dámské jízdě po tom, co děti uložíme do postýlek? Nikdo z chlapů tu není, Victor dnes nepřijede, Randy odjel pomoci Jermainovi, Michael se vrátí zřejmě dost pozdě v noci a Wayne je s ním, mrkla jsem na ně.

Jen my , nějaká ta hudba a něco dobrého k pití? Bude to fajn, navrhla jsem.

Obě s nadšením souhlasily. Začaly jsme tím, že jsme odjeli společně do obchodního centra a nakoupili už nějaké vánoční dárky dětem. Vždyť to je na vánocích to nejkrásnější vidět rozzářené oči dítěte , když trhá balící papír pod osvětleným stromečkem, kde je kupa dárků jen pro něj. A nakupovat pro taková zlatíčka jako jsou Trisha, Princ a Paris je obrovská zábava.

Den se blížil ke konci a děti po dobré večeři už leželi ve svých postýlkách. Princ na mě koulel svá velká hnědá očka, zatímco Paris s Trishou už klidně spali. Miláčku proč ještě nespinkáš? , zeptala sem se ho.

Tatínek mi vždycky dá pusinku než jdu spát, ale teď tu pořád není, zanaříkal a očička se mu leskly. Tatínek má spousty práce víš broučku, pohladila sem ho po světlých vláskách. Ale tatínek mi volal a poprosil mě, jestli ti můžu jeho pusinku předat. Moc tě miluje víš? , usmála jsem se na něj a byla sem ráda, když se na jeho buclaté tvářičce rozlil úsměv.

Políbila jsem ho na tvářičku a pohladila ho po vláskách. Po chvilince usnul a mě neomrzelo se dívat na ty tři spící sladké andělíčky. Po půl hodince sem tiše zavřela dveře jejich pokoje a šla směrem do kuchyně.

Damská jízda může začít ...