126. kapitola - Požár ..

Seděla sem na na menší skalce a tiše pozorovala okolí. Na to že je prosinec, je celkem teplo, i když ..po ty tři hodinky co jsem venku jsem pociťovala narůstající se zimu.

Přemýšlení o vlastním  životě mě naplňovalo rozpoluplnými pocity. Je zajímavé kolik krásného i zlého může člověk za svůj život zažít. Bývala jsem svobodomyslná dívka s vysokými ambicemi stát se návrhářskou ikonou, zamilovaná do svého nejlepšího přítele a měla sem ty nejlepší kamarády. Bývala sem šťastná.

Můj život se zhroutil během několika málo měsíců co byl Michael na turné. Prostě a jednoduše ze dne na den. Štěstí a lásku, vystřídal vztek, bolest a slzy. S otcem jsme se odstěhovali z Gary pryč. Co nejdál od Jacksonových.

Chvíli na to sem zjistila, že jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství.  Ty první měsíce sem vůbec nepociťovala, že by se semnou něco dělo. Ale ranní záchvaty nevolnosti se z ničehonic objevili a teprve tehdy sem si uvědomovala tu změnu. Celá sem se svlékla a prohlížela se v zrcadle.

Mírně vypouklé bříško, širší boky a nalitá prsa ...jako by se mi skutečnost vysmívala do tváře. Čekala sem dítě. Michaelovo dítě.

Tehdy sem přísahala na naše miminko, co sem nosila v lůně, že mu to nikdy neodpustím. Z mých snů se nesplnilo nic. Kariéra musela jít stranou díky miminku, Michael si užíval s jinou, aniž by cokoliv tušil a přátelé se rozutekly do všech stran. Neměla sem nic a nikoho, když se mě zřekl i vlastní táta. Nejvíce mě mrzelo, že odvrhl i vlastního vnoučka.

Nakonec sem ztratila i mého drahého chlapečka. Všichni mě přesvědčovali, že sem nemohla vůbec nic dělat. Matně si pamatuju , co mi tehdy řekl lékař. " Tohle se občas bohužel stává, slečno Davisová, nemůžete za to vy ani nikdo jiný ". Ale co může cítit matka, která přijde o své dítě? ...

A teď jakoby všechno křičelo a prosilo se o vysvětlení. I přes všechny protesty, mé srdce i tělo prahlo po Michaelovi. Vlastně ani nevím, proč se rozpadlo jeho manželství  se Sarah. A co ta Lisa , o níž se mi zmínil na naší projížďce na koních? ..Prince a Paris má přece s jistou Deborah Rowe , jak sem se dočetla v novinách. Michael o svém soukromí vlastně vůbec nemluvil. A ostatní to měli zřejmě zakázané. Byla sem více než zmatená.

Já se vlastně ani nepídila po jeho soukromém životě...nezajímalo mě to. Až doteď. Kdo by nechtěl znát pravdu? Nemám snad na to právo? , zamyslela sem se , když v tom se ozvalo děsivé zaržání koní z nedalekých stájí. 

.................................................................................

............................................

Michael nervózně chodil sem a tam a snažil se z Wayna dostat něco víc.

Wayne , prosímtě , řekni mi co se děje ! Odlož tu vysílačku na chvíli ! Wayne to je rozkaz !, zařval Michael , až se některé děti otočili a udiveně koukali, co se děje. Michael se přemohl a usmál se na ty dětské nevinné tváře.

Michaeli , uklidni se . Vidíš co děláš? Děsíš své hosty, já to všechno pořeším, běž se jim věnovat, přece...

Zbláznil ses ? Moc dobře sem slyšel, co ti Doug říkal. Nejsem hluchý a ani idiot , jestli sis nevšiml !, rozčiloval se Michael, ale byl to spíše strach co ho pohánělo k tomu, aby se vydal směrem k severním hranicím Neverlandu, než aby se tu věnoval hostům a předstíral, že se nic neděje.

Odvedl Wayna stranou a ostře se na něj podíval. Tenhle pohled znám Miku, ale ne nebudu ...

Wayne ! Teď hned mi všechno řekni, jinak se tam vydám sám. Hosti, nehosti, rozumíš? , vztekal se Michael a snažil se v očích svého přítele najít nějakou pozitivní zprávu. Marně.

Wayn se na Michaela smutně podíval, a věděl , že musí s pravdou ven. Stejně by se to dřív nebo později dozvěděl.

Dougovi volal jeden z tvých řemeslníků na ranči, že našel několik mrtvých ovcí a jehňat. Mysleli si, že za úhyn může nějaká nemoc, ale postupně zemřelo i spousty koz a antilop. Nejspíš jim musel někdo něco nasypat do jídla. Zbytky pošleme na expertízu.

Cože? , uniklo Michaelovi ze suchých rtů. Kdo tohle mohl udělat? , vykřikl hystericky a v očích se mu objevily slzy. A vůbec . Jak se vůbec někdo mohl dostat tak blízko k zvířatům, aby je otrávil? Dovnitř jeho domova?

Na co má takových bodyguardů , kteří hlídají celé okolí Neverlandu, když se nějaký pobuda dostane tak blízko jeho domu? Jeho dětí? ...A proč to vůbec udělal? ...

Wayne těkal z očima ze strany na stranu a snažil se vymanit z Michaelova dosahu.

To není všechno, že ? , podíval se na něj zamračeně Michael a čekal na odpověď.

Bohužel...hoří stáje. Doug a jeho parta už tam jedou. Bojím se ale, že koně neměli šanci utéct....

Michael na nic nečekal. Rozhlížel se po okolí a hledal Kate. Chtěl jí poprosit, jestli by se nemohla postarat o hosty, mezitím co bude pryč. Neviděl ji a žaludek se mu nervozitou sevřel. Kam mohla jít? Šla snad zpátky do domu? .. Přehrával si v hlavě, kde jí naposled viděl.

Už vím. Seděla vzadu v altánku, s jednou postarší jeptiškou ze sirotčince a povídali si. Otočil se na ono místo, ale Kate nikde.

Dobrý den, nevíte kam šla Kate? Taková drobná brunetka, s vlasy po ramena, povídali jste si tu, usmál se na postarší jeptišku, která se na něj zamračila. No víte..nějak si nevzpomínám...

Ale no tak , musíte mi pomoci, propadal panice Michael. Brunetka, drobné postavy, zelené oči, vyjmenovával, když v tom se na něj stará paní usmála. Ano už vím, ta příjemná slečna říkala něco o tom, že si udělá dlouhou procházku po Neverlandu, možná říkala i něco o koních...

Děkuji, vykoktal Michael a rozeběhl se k jeepu , kde už na něj čekal Wayn.

..............................................................................................................

Rudé plameny nebezpečně olizovali stáje, a já běžela co mi nohy stačily. Musela sem dovnitř, zachránit ta nebohá zvířata. Nemyslela sem na nic jiného, než na to, že je musím pustit z hořícího pekla. Než sem doběhla ke stájím, všimla sem si rychlého pohybu v dálce.

Nějaký bastard to zapálil a teď utíká. Jak to někdo může udělat? ..

Vběhla sem do hořícího přístřešku a zakryla si oči nad žárem. Všude tu byl cítit benzín.

Oběhla sem všechny dvířka a zvířata začala zběsile utíkat ven. Bolestivé naříkání obrovských zvířat bylo zničující. Doufala sem, že má snaha nepřijde vniveč. Snažila sem se dostat ven, ale rozžhavený trám, jenž spadl ze stropu mi zatarasil cestu.

Spalující horko bylo čím dál tím větší, kouř se mi dostal do plic a já nemohla dýchat. Pohled se mi rozpouštěl, až zmizel úplně. Zakopla jsem o další spadlý rám a na kolenou sem ještě stačila zašeptat Michaelovo jméno. Můj svět zčernal.....