Laneey | 122. kapitola - Miluji tě..

Nikdy mi srdce nebušilo více než v tuto chvíli. Michael stále prudce dýchal a já si uvědomovala, že tohle nebyl sen. Tohle všechno se stalo. Přišel za mnou s výrazem boha pomsty, ale místo toho se změnil ve vášnivého divocha. Nedokázala sem mu odolat. A měla bych mít trochu víc důstojnosti a přiznat si, že sem ani nechtěla mu odolávat. 

Nic jsme si neřekly, jen naše těla spolu mluvila zdánlivě zapomenutou řečí. Ale opravdu jen zdánlivě. Jelikož jak vidno vůbec nezapomněly komu patří.

Michael opatrně otočil oba kohoutky a okusil vodu. Nervózně sem přešlápla z nohy na nohu a snažila se zakrýt své tělo.

Na to už je trochu pozdě nemyslíš? , poznamenal s úsměvem Michael a mě se znovu téměř zastavilo srdce, když se ke mě sklonil a oloupil mě o další polibek. A ne jeden. Z jednoho se stali dva, ze dvou tři , ze tří...ale vždyť, počítat každý umí.

Miku.. tohle...

Nemysli...teď nad ničím nepřemýšlej Kate, prosím...Zadíval se na mě tím svým nevinně známým štěněčím pohledem a já věděla, že sem ztracená.

Vlasy se mu pod náporem vody zvlnily do pravidelných prstýnků a oči mu jiskřily touhou. Teprve teď sem si mohla prohlédnout jeho tělo. Tehdy to byl chlapec. Nyní se mi jeho postava zdála obrovská oproti té, co sem si pamatovala. Jeho proporce se změnily. Štíhlé tělo, jenž sem tolikrát držela v náruči , nahradila tvrdě vypracovaná postava , která vděčila za své díky tanci.

Nedívej se na mě takhle.., zachraptěl a divoce si mě přitáhl na sebe. Šokovala mě jeho okamžitá reakce. Dle jemného tlaku na bříšku, jsem si překvapeně a zároveň potěšeně uvědomila, že mu stačí tak málo, abych ho vzrušila. Sebevědomě sem ho pohladila po vzrušeném mužství a očima vyhledala jeho tvář.

Obličej se mu zkřivil napětím až vzrušeně zasykl. Jako by snad slyšel mé vzdálené volání a udělal to samé mě. Dotýkal se mě tak něžně, až se mi z toho chtělo štěstím brečet. Jak sem to bez něj mohla vůbec vydržet? ...A co to proboha dělám?, tahle otázka mě mučila, ale poslechla jsem Michaela a přestala přemýšlet.

Alespoň pár těchto překrásných okamžiků mě budou hřát u srdce po celý zbytek života. Brzy odejdu a už ho nikdy více neuvidím. Musí to tak být. Vím to já aví toi on sám. Jen si to musíme přiznat.

Ale ne teď. Ne v tuto chvíli. Teď je jen můj a já na naše milování chci vzpomínat po celý zbytek života. Uschovám si ho v srdci jako ten nejcenější poklad. Věděla sem, že mi tohle navždy zlomí srdce, ale i přesto všechno jsem toho nechtěla litovat, i když mě vina sžírala jako kyselina.

Objala sem ho kolem krku a vášnivě se k němu přitiskla. Moje pocity se daly přirovnat k rychlé jízdě na bobové dráze. Využila jsem Michaelova stenu a zakousla se mu do spodního rtu. Mou pobídku velmi rychle pochopil a přisál se k mým rtům. Jeho dlaně my smyslně jezdili po těle a občas zabloudily i vně. 

Zapomínala sem dýchat a občas sem měla pocit, že srdce vynechává a dožaduje se odpočinku. Byla jsem neuvěřitelně ráda za tu sprchu , jenž nad námi tekla, jelikož se v ní schovali mé slzy. Spustily se samy. Štěstím, láskou ale i bolestí, že už se tohle nikdy nesmí stát. Je to kruté, já vím. Pro oba. 

Prsty sem mu přejížděla po tváři, nosu, ústech. Chtěla sem si zapamatovat každý detail. Bloudila jsem od jeho klíční kosti, přes drobné bradavky, pevné břicho až k jeho chloubě. Znovu sem vyhledala jeho oči a zjistila, že mě pozoruje úplně stejně.

Nedělej to, snažila sem se zakrýt své ošklivé jizvy. V těhotenství sem měla dost veliké břicho a kůže se tudíž napnula. To se také zapsalo pod mé malé jizvičky, jenž byly znamením , že při mé tehdejší dosti štíhlé postavě, byl Oliver velikým dítětem. Proto mi nepatrně popraskala kůže.

Jsi krásnější, než kdykoliv předtím Kate, vydechl ohromeně Michael a pohladil mě po bříšku. Věděla jsem, že to říká jen tak, ale stejně mě to potěšilo.

Sehla jsem se pro malou lahvičku v rohu sprchového koutu a nalila si trochu krémového složení s vůní třešňových květů do dlaní a pomalu jej roztírala Michaelovi po hrudi. Očividně se mu to zalíbilo natolik, že udělal to samé mě. Stékající vlažná voda nás omývala a já se mohla dále věnovat Michaelovým rtům.

Vystavená jeho dotekům a pohledům sem zapomínala dýchat. Michael byl na tom asi stejně, jelikož jednal stále divočeji. Pohladil mě po zvlhlém poupěti a donutil mě rozevřít nohy. Vypadal tak nespoutaně a odhodlaně s vlasy přilepenými na obličeji a divokým výrazem až sem se zalekla nad silou jeho touhy.

Pomalu lásko, pomalu..., šeptala sem mu do ucha a zároveň ho pobízela vpřed. Je to už tak dlouho co sem se s nikým nemilovala..tak dlouho.., zasténala sem nad jeho opatrným vstupem do mého těla. Nemusela sem mít ale strach, mé tělo se dokázalo znovu přizpůsobit jeho velikosti. Když do mě konečně vnikl, měla sem pocit, že sem poznala nebe. To ale mělo teprve přijít.  

Něžně do mě vnikal a vracel se zase zpátky. Tentokrát jsme se milovali tak pomalu, jako bychom měli na všechno čas. Snažila jsem se naše malé zakázané dobrodružství trochu urychlit a zahýbala sem boky oproti těm jeho. Michael  se ae nedal. Jenže Jestli má v plánu mě zabít, zřejmě se mu to brzy podaří. Srdce mi překypovalo bezelstnými pocity, neohrabaně vynechávalo údery a jasně mi říkalo, že jen on je tím mužem, kterému patří.

Přitiskla sem si ho do sebe a nedovolila mu znovu vystoupit z mého lůna. V tu chvíli mi nad hlavou vybuchl ohňostroj a z těla mi vyprchaly poslední zbytky sil. Michael ještě několikrát prohloubil svou slast a s výkřikem vyvrcholil.

Miluju tě, slyšela jsem jeho tiché vyznání a vzápětí mě vášnivě hryzl do obnaženého ramene. Pohladila sem ho po hlavě a tiskla si ho k sobě. Přála sem si takhle zůstat nadosmrti. Vůbec se mi nechtělo opouštět jeho hřejivé objetí.

Ačkoliv s nesouhlasem, sem mu dovolila opustit mé tělo, které se ihned ohlásilo, že strádá.

Čas se znovu rozběhl a mě všechno začalo docházet. Už nejsem ta osmnáctiletá holka, on už mi nepatří. Je mi pětatřicet a žiji pět let s jiným chlapem. Victor. Panebože. Z hluboka sem se nadechla, ale měla sem strašný pocit, že to nestačí a já se udusím. Dívala sem se do země, jen ne na nahého muže přede mnou.

Michael zřejmě vycítil mou nejistotu a pocit viny, jelikož dlouhou chvíli nic neřekl. Po chvilce mlčení mi pozvedl bradu a donutil mě, podívat se mu do očí. Něco mi slib Kate, zašeptal téměř neslyšitelně.

Slib mi, že toho nebudeš nikdy litovat..Kate, já tě o to prosím, vyhrkl a hlas se mu pod návalem citů zadrhl. Z očí se mu spustily slzy a rozkutálely se mu po tvářích.

Tohle bylo moc i na mě. Nesnesla sem pohled na jeho nešťastnou tvář. Vzala sem si jeho obličej do dlaní a něžně mu slíbávala ty nezbedné slzy, jenž se mu rozutekly po tvářích jako roztržené perly náhrdelníku.

Miku.., tohle..

Kate, prosím..já vím, že se to nemělo stát, všechno se tím komplikuje, ale já...

Miku, přestaň chvíli mluvit , ano?, přikryla sem mu dlaní rty a zadívala se mu očí. Chtěla sem ti říct...že... tohle byly ty nejkrásnější chvíle co sem kdy prožila. Ukradly jsme si pro sebe chvíli štěstí a já ho nebudu a ani nechci litovat. Bylo to více než nádherné Miku, ale ...byla to jen iluze pro naše srdce a to není správné.

Já mám svůj život a ty zas svůj, a ty víš moc dobře, že z nich nelze utvořit jeden.., zamotávala sem se do toho a znovu koukala raději do země. Měla sem totiž podezřelý pocit z toho , že kdybych se na něj ještě chvíli koukala, skončilo by to dalším milováním...a to přece nejde ! ..

Já..já myslím, že tě dostatečně chápu Kate, snažil se nasadit znovu formální tón až mě to zabolelo. Ochromil mě chlad, když pustil mé tělo ze svého sevření a bez dalších slov či pohledu odešel ze sprchy.

Zůstala sem tam stát sama a mé srdce pomalu umíralo. Nepokoušela sem se ho zastavit. Bylo by to ještě horší. Sledovala jsem jak na sebe rychle hází oblečení a snaží se co nejrychleji vypadnout z pokoje.

Utíká ode mě. I když sem přesně tohle chtěla, strašně to bolelo. Znovu jsme si ublížili, a tím nejhorším způsobem, i když by se to někomu mohlo zdát jako pohádka.

Miluju tě, zašeptala sem , když práskl dveřmi a odešel pryč. Navždy. Nyní sem měla měla možnost pustit své pocity a emoce konečně ven. Sesunula sem se do rohu sprchy a rozplakala sem se....