Laneey | 110. kapitola - Nechceš mi něco říct?..

Dny ubíhaly pomalu a já se snažila nevnímat Stephaniinu unešenost jak z Neverlandu tak hlavně ze samotného Michaela. To je pořád Michael tohle a tamto...Kdo to má vydržet??....

Jenže já musím..To je ten problém.

......................................................................................................

Susan mohla bys mi pomoci nasadit Paris bryndák? Ani za nic mi nedovolí jí ho navléknout, klekl si Michael ke své vzpouzející se dcerce , která seděla v sedátku s malým stolečkem. Snažil se jí ho nasadit znovu. Marně.

Nemohla jsem se dívat, jak se snaží malou uklidnit a dál jí navléká bryndáček. Přistoupila sem k němu a klekla si před Paris.

Když dovolíš , pomůžu ti, mrkla jsem na něj a usmála se , když se na mě udiveně podíval. Susan odběhla udělat čaj, pokračovala jsem a vzala jsem si od Michaela bryndák.

Tak co princezno? Jakto, že zlobíš tatínka a nechceš si vzít bryndáček? Víš, že špinavé princezny nemá nikdo rád? , vyzdvihla sem jí ze sedačky a přitiskla jí k sobě. Paris na mě kulila své velké modré oči a tvářila se dotčeně. I malé děti dokáží vnímat, co se jim dospělý snaží říct. Je kouzelné je pak sledovat.

Zatímco jsem si s malou povídala a dělala na ní různé pošklebky, bez praní a breku jsem jí navlíkla bryndák a posadila jí zpátky do sedačky. Samozřejmě až po přislíbení veliké mňamky nezačala brečet a mávala lžičkou sem a tam.

Michael nepřestával udiveně kulit oči. Teda Kate, ty seš normálně profík, řekl uznale. Měla si být učitelkou ve školce a ne módní návrhářkou, zavrtěl hlavou uznale. S dětmi ti to opravdu jde. My spolu vždycky vedeme takovou malou bitvu , viď zlatíčko, sklonil se ke své malé dcerce a políbil ji do kudrnatých vlásků.

Ani netuší, jak moc mě jeho pochvala potěšila. Nemohla sem to dát najevo jinak, než úsměvem. Michael mi úsměv opětoval a já se snad poprvé cítila v Neverlandu dobře.

Děti vám vždycky dokáží vrátit úsměv na tvář, ať už se stalo cokoliv. S Michaelem jsme se snažili nějak vyjít, stačilo, že jsme si nekřížily cesty a snažili se jeden druhému vyhýbat. Jenže cožpak to jde věčně? ...

Když žijete v jednom domě, tak těžko. Snažím sem se zůstat klidná, vyrovnaná a nevšímám si ho. Jenže občas musíte porušit pravidlo. Stejně jako v tuhle chvíli. Nechtěla sem, aby skončila a bála sem si přiznat proč. Ale všechno jednou skončí....i láska.

Ach tady jsi Kate, přiběhla do jídelny Stephanie a dýchala tak rychle, jako by právě běžela maraton. Urychleně sem se zvedla, jako bych něco provedla. No asi se moc nemýlím, řekla sem si , když sem si jí prohlédla. Sportovní úbor s napůl rozeplou mikinou, nasvědčoval tomu, že běhat opravdu byla.

Susan se po tobě shání. Asi potřebuje pomoct něco v kuchyni. Omlouvám se za svůj úbor, zrudla Stephanie, když zbystřila Michaela, jenž se právě zvedl.  Byla jsem si zaběhat, jdu se převléknout a přijdu pomoct Susan do kuchyně a...

Tak krásnou ženu jako ty Steph, nemůže zastínit ani tepláková souprava u večeře, přešel k ní Michael, vzal její ruku k ústům a políbil ji. Ano, přesně tak jako princové z pohádek. Stephanii okamžitě zčervenaly líce.

Nemohla jsem uvěřit svým očím a uším. Tak ona už je to Steph!....

Má dobrá nálada zhasla jako sfouknutá svíčka. Osten bolesti mi proťal srdce jako rezavý drát. Aniž by si mě všimli...odešla jsem.

.............................................................................................................................................

Susan vždycky byla výtečnou kuchařkou. Nedivila sem se Michaelovi, že jí prosil na kolenou, aby s ním šla do Neverlandu. Dnešní obalené filé, nebylo vyjímkou, ale já neměla chuť k jídlu. Nimrala sem se v talíři, až mi to bylo líto. 

Nechutná ti? , zeptal se Michael. Nemám hlad, odsekla sem a dál sem se přehrabovala v talíři.

Kate....

Tak kdo si řekl o ten banánový džus? , zvolala Susan, když vešla do jídelny s plným podnosem sklenic. Michael sebou trhl a znovu zarytě mlčel.

Oh, promiňte Susan, ten bude asi můj, přiběhla perfektně nalíčená Stephanie. Jako vždycky, jí to moc slušelo. Blonďatá hříva do půli zad, světle hnědé oči v barvě whiskey a plné růžové rty. Ani se tolika líčit nemusela a ona to dobře věděla. Kdyby chtěla, mohla být nejznámější modelka světa. Lidé by jí milovali, tím sem si jistá. Aniž by chtěla, dokázala si obtočit lidi kolem prstu.

Ale jí to nebavilo. To bylo asi jedno z prvních překvapení, které na mě před pár lety vychrlila. Můj první dojem byl , že je to hloupá namyšlená koza, která udělá vše proto, aby jí muži padali nohám. Ale zmýlila jsem se. Byla skvělá a nakonec se stala nejen mojí společnicí , ale také výbornou přítelkyní.

Nemůžu se na ní zlobit. To ani nejde. I když mě při jejich zbožných pohledech , které upírá k Michaelovi, bolí srdce...

Vždycky pěla na Michaela chválu jako by to byl bůh, byla nadšená z každého jeho koncertu nebo pozitivního článku v novinách. Tehdy mi to tak nepřišlo. Ignorovala sem to. Ale teď? ....

" Susan nezapomeň dát dětem vitamíny a do sedmi ať spí ", dolehl ke mě Michaelův hlas z dálky. Nejspíš z kuchyně. Uvědomila sem si, že jsem se zamyslela.

Stephanie ke mě radostně přiskočila. Ty jo Kate, já se tak těším ! Nemůžu se vůbec dočkat, zářili jí oči jako lampióny a já byla úplně mimo. Na co? , zeptala sem se zmateně.

Ale Kate, ty vůbec neposloucháš!, zasmála se Steph. Jdeme dnes s Michaelem do divadla, vypískla. Pozval mě, je neuvěřitelný, zašveholila. Tak...tak si to užijte, pípla jsem a přinutila sem se k úsměvu. Pak ti to budu vyprávět ju? Musím se jít převléct, mrkla na mě a zářila, div že nelétala. Jasně, pokývala sem hlavou a odebrala se do svého pokoje.

 .........................................................................................

Probudilo mě tiché zaklepání na dveře a já vystřelila z vyhřáté postele. Ano?, promluvila sem do tmy. Ostré světlo prořízlo pokoj a Stephanie mi v mžiku skočila do postele. Není ti zase dobře?, sáhla mi na čelo a pozorně si mě prohlížela. Ty si plakala Kate?, zhrozila se a nadzvedla mi bradu.

Je mi dobře a nebrečela jsem, jen nemůžu spát, odsekla jsem unaveně. Nechtěla sem , aby to na mě poznala. Tak já tedy půjdu, šeptla Steph smutně a zvedla se z postele. Bylo mi najednou líto, že sem jí tak odsekla. Cožpak si to něčím zasloužila? ...

Promiň Steph, tak povídej, pobídla sem jí. Steph mi začala líčit příběh a co se jim s Michaelem líbilo a co ne a mě z toho šla hlava kolem, že sem prostě vypla. Něco mi říkala, ale já jí neslyšela.

Kate?!, zamávala mi před očima. Její tvář zvážněla, vypadala jinak.

Nechceš mi něco říct?...