Šíleně mě bolela hlava. Mačkala sem si usilovně spánky a slzy mi nad tou tupou bolestí tekly po tvářích. V mém pokoji spal Victor a já ho nechtěla probudit. Vlezla jsem si do útulné knihovny a uvelebila se do měkkého křesla.

Hleděla sem do prázdna a poslouchala kvílení meluzíny za okny. Knihovnu osvětlovalo jen tlumené

Uvnitř sem se třásla, ale co nazbyt, již sem byla tam, kde sem celý den toužila být. U Michaela.

Ať sem se rozhlížela, jak jsem chtěla, nebylo po něm ani stopy. Pokoj byl vzorně uklizený a otevřeným oknem sem proudil mrazivý chlad. Při prudším poryvu větru se okno otevřelo dokořán a ukázalo mi jaké je venku děsivé

 Tak už vstávej ty ospalče, zaslechla jsem Stephaniin rozesmátý hlas a to už mě tahala z postele. Co se s tebou děje ? Spíš nebvykle dlouho, vždycky si bývala ranní ptáče a byla v kanceláři mezi prvními, zamračila se Stehanie, ale na tváři jí přitom zářil úsměv. 

Opravdu ? Tak o tom nevím, plácla sem sebou

 Nechápu jak se to mohlo tak zvrtnout.

Cestou do Gary jsme se nasmáli, povídali si a nyní jsme znovu oba jak na trní a vrháme na sebe nevraživé pohledy. Měla sem pocit, že to tak mezi námi funguje dost často. Ten chlap dokáže měnit náladu, jak chameleon svou barvu kůže. 

Domov?...

Rozhlížela sem se kolem sebe a vdechovala vůni přírody. Rozdíl mezi velkoměstem jako je Californie a tímto..skvostem zeleně byl patrný veliký rozdíl.

Tak poběž Kate, večer musíme být zpátky nebo Susan zaalarmuje Interpol , zavtipkoval Michael a já se

 Úsměv mi zářil na tváři a hřála mne Michaelova blízkost. Ani nevím proč. Možná jen proto, že je mi jeho společnost prostě a jednoduše příjemná. Nevěděla sem kdo to vlastně je. Byl to strach z toho co všechno se dozvím. A já doufala, že se to dozvím. Musí mi přece prozradit, jaký máme mezi sebou vztah. 

Zadívala

Protáhla jsem si ztuhlé končetiny a hluboce zívla. Přimhouřenýma rozespalýma očima sem přelétla pokoj a zpozorněla.

Na křesle v rohu pokoje se narovnala mohutná postava. Tmavovlasý muž rozlepil oči a a okamžoitě se mu na tváři objevil šťastný úsměv.

No konečně miláčku

Cítila sem bolest. Černé oči se na mne upřeli a hledali odpověd na otázky, jenž se v nich míhaly. Ztrácela sem se v těch něžných hlubinách a alespoň se pokusila o úsměv.

Co jiného mi zbývalo, když sem tomu člověku zřejmě musela způsobit bolest. Ty jeho proklatě krásné oči to na mě křičeli ze všech stran.

Michael popoháněl Wayna , aby zvýšil na rychlosti. Nepamatoval si, kdy naposledy pocítil tak palčivou chuť strachu. V hlavě se mu přemítaly ty nejhorší možné představy.

Miku uklidni se prosímtě, Kate je přece rozumná žena určitě by se nepřibližovala k hořícím stájím, snažil se ho Wayne rozptýlit, ale hlas se mu přitom

Seděla sem na na menší skalce a tiše pozorovala okolí. Na to že je prosinec, je celkem teplo, i když ..po ty tři hodinky co jsem venku jsem pociťovala narůstající se zimu.

Přemýšlení o vlastním  životě mě naplňovalo rozpoluplnými pocity. Je zajímavé kolik krásného i zlého může člověk za svůj život zažít. Bývala