Takže..., otočila jsem se na Michaela, který mně s potutelným úsměvem a přimhouřenýma očima sledoval, zapomeň na to co si teď slyšel, buď tak hodný ano? Dokážu se o sebe postarat sama, nejsem žádná malá holka, založila jsem si ruce na boky a důležitě se na Michaela podívala.

Ale, ale?..Něco jsem slíbil a taky to dodržím.

Zhluboka sem se nadechla a vešla dovnitř. Dům byl tichý a tmavý. Nezbylo nám než doufat, že opravdu všichni spí. Přeci jen bylo ještě hodně brzo ráno. Plížili jsme se domem jako dva zločinci, ukrývajíc se před spravedlností. 

Nemáš žízeň?, zaslechla jsem Michaela, když jsme se objevili v kuchyni. Ne..ne děkuji,

Cítila jsem chladný vzduch na holé kůži až sem sebou celá otřásla. Již sem necítila tolik vítaný tlak Michaelovi dlaně na svém boku a zrádné teplo jeho těla. Bylo to tak příjemný, že jsem znovu usnula. V jeho náruči. Tedy spíše v jeho objetí. Sžírala mě vina za to, co cítím. Za to, co sem dovolila.

Nebo se mi to snad

Michael už nevěděl jak dál. Odložil tužku s papírem vedle sebe a opatrně, aby Kate nevzbudil, se zvedl. Vypadala tak křehce a nevinně, když spala. Mohl by se takto na ní dívat celé hodiny a nenudilo by ho to. Vždyť ona byla ispirací několika jeho písní.

Co ho to napadlo, jí říct o této skrýši a vzít ji sem? Málokdo

Ponořená do myšlenek a netušíc jak dlouho tam stojíme, sem se otřásla zimou. Déšť neustával a já si uvědomovala, jak nepříjemně se mi lepí zmáčené pyžamo na tělo. Vložila jsem bez zbytečných řečí ruku do Michaelovi dlaně .

Cítila jsem jak sebou trhl a zmateně se na mě podíval. Bylo vidět, že tuhle reakci asi nečekal.

Michael opatrně sešplhal dolů, druhou stranou obrovitánského stromu, aby ho dotyčný nezahlédl. Přece jen, může být klidně ozbrojený. A co pak s tím zmůže? Vůbec nic, když je v pouhém pyžamu a nemá čím by se ubránil. Možná, už teď moc riskuje. Ale musí přece zjistit, kdo se mu potuluje na ranči pozdě v noci.

Podíval

Dezorientovaně jsem se posadila na posteli a dívala se kolem sebe. Sem tu sama. Jsem na Michaelově ranči, uvědomila jsem si. Už zase ten sen. Proboha proč? Neprosila jsem se o takové sny.  Snažila jsem se popadnout dech, ale rychle bušící srdce mi to nedovolovalo.

Zpocená a rozrušená sem se

Tak kdepak mám ta svá zlobidla?, ozvalo se radostně halou. No tak , kde se mi schováváte miláčci? Teta Janet k vám přijela na návštěvu. V tom se ozval hlasitý vřískot. Teto Janet, teto Janet tady jsem, zaslechla jsem Prince a dokázala si představit jeho šťastnou tvářičku.

Jdu udělat slečně Janet její oblíbený čaj,

To snad není pravda, zaskučel mohutný chlapík s tmavými kučeravými vlasy, jenž se najednou zjevil v pokoji.

Sakra Wayne, mohl bys nejdříve, alespoň slušně zaklepat než vejdeš do mého pokoje?, pokáral ho Michael, aniž by se ode mne hnul.  Slyšeli byste to vůbec?, nadzvedl posměšně obočí Wayn.

Jak..jak dlouho tam stojíš? , zarazila jsem se při pohledu na Michaela, postávajícího za mými zády. Vypadal jakoby právě vyšel ke mě. Zastavil se a díval se na mě tak....ani nevím. Tak jako před osmnácti lety.

Oči mu žhnuly ohnivou bouří a vůbec se nepodobali těm, které mi včera říkali zapomněl sem na tebe.