Co prosím? ..polkla sem samou trémou a sledovala Stephanii jak chodí po pokoji s rukama v bok.

No? Co mi k tomu řekneš? Podvádíš chlapa jako je Victor zrovna s ním? Jak si k němu přišla prosímtě? , mlela furt svojí a mě z toho šla hlava kolem. Wayne? Sakra kde přišla na to, že se scházím s Waynem? ... Moment co říkala

Iluze?? .. Proč to dělá? Cožpak jí naše milování připomínalo jen sen ? Zdály se mi snad její ruce, jimiž mě hladila? Představoval sem si snad její nádherné oči, které se pod tíhou společného vyvrcholení zavírali ? ..Všechno se to stalo. Sakra Kate , proč?, složil si Michael hlavu do dlaní a přemýšlel co dál. Měl chuť s něčím praštit. A pořádně.

Nikdy mi srdce nebušilo více než v tuto chvíli. Michael stále prudce dýchal a já si uvědomovala, že tohle nebyl sen. Tohle všechno se stalo. Přišel za mnou s výrazem boha pomsty, ale místo toho se změnil ve vášnivého divocha. Nedokázala sem mu odolat. A měla bych mít trochu víc důstojnosti a přiznat si, že sem ani nechtěla mu odolávat. 

Michael hleděl z okýnka a mě bylo líto, že mu přes tmavé brýle nemůžu pohlédnout do očí. Nepromluvil ani se nepohl, když sem dosedla na místo vedle něj. Wayne po mě zvědavě pokukoval a mě velice zajímalo kolik toho o mém ...vlastně našem životě s Michaelem vlastně ví. V mrtvolném tichu jsme čekali na Steph, která ještě něco řešila s Ryanem. Bylo to úplné ticho před

Michael se ani nepohl a díval se na Ryana jako by ho chtěl rozcupovat. Oči mu doslova zčernaly zlostí a kdyby to bylo jen trochu možné, zabil by ho pouhým pohledem.

Ryan zrudl a odkašlal si. Moc se omlouvám, že jsem tak rychle a bez zaklepání vpadl dovnitř, ono to počká, drmolil rychle a vypadal že neví jestli je

Proběhla jsem recepcí, aniž bych odpověděla Benovi na pozdrav. Jen sem mu rychlosti slušně zamávala.

Ben Grinchok pracoval v mé firmě od jejího založení. Nenápadný světlovlasý muž s brýlemi, kterému mohlo být kolem 35-ti let svou práci dělal velmi dobře. Nebyl jen recepčním, dělal všechnu práci , která byla zrovna

Připadalo mi, že jedeme už celou věčnost. Dívala sem se tmavým okýnkem ven a sledovala ubíhající krajinu. Nevnímala sem okolí. Klidnou přírodu pomalu začala nahrazovat auta, honosné vily a ruch společnosti.

S těžkým srdcem sem si uvědomila, že se mi po tomhle vůbec nestýská. Ten každodenní schon, práce a stres není

Chtěl bych prosím toast s marmeládou, natáhl se pro umělohmotný dětský příbor Prince a mlsně se olizoval. Tady pane, zasmála sem se a podala mu sklenici s marmeládou i toast. Umíš si to namazat sám?, podivila sem se.

No...umím, zasekl se na chvilku Prince a pekelně se soustředil na to, aby marmeláda nebyla všude,

Ne..ne ..bože to ne..Nedělej mi to Michaeli, prosím, křičela jsem potichu. Zavřela jsem bolestně oči a snažila se zatlačit slzy, jenž si usilovně draly cestu ven. On je tam s ní. Se Stephanií. Objímá jí a líbá.

Co sem si myslela? Že zůstane sám jenom proto, že tu jsem já? Stephanie se od něj nehla na krok od té doby

Pusť mě ! ...Miku! ...Sakra...au..

Přestaň sebou šít Catherine ! , zavrčel a plácl jí přes zadek. Usmál se, když znovu začala nadávat.

Michaeli myslím to vážně ! Ihned mě pusť na zem!, nadávala sem, seč mi dech stačil a kopala sem jak sem mohla. Michaeli!!.., zkusila