Ruku v ruce jsme utíkali k rozlehlému domu a doufali, že si nás mezi těmi všemi lidmi nikdo nevšiml. Nic jiného nám také nezbývalo. Touha nás spalovala jako oheň, jenž šel uhasit jen jediným způsobem. Doběhli jsme nakonec chodby a já netrpělivě klepala na poslední zavřené dveře a modlila se , aby nikdo neotevřel. Jelikož se

Randy přestaň mě takhle objímat, vždyť mě udusíš, pípla jsem na protest, když si mne přitiskl co nejblíže k sobě. " Ale no tak Kate " , nebuď tak upjatá, uvolni se , je to přece jenom tanec, zašeptal mi tak blízko u ucha až sem nadskočila. Co je to s ním? Chová se tak majetnicky. Jako by si potřeboval něco dokázat,

Michael měl srdce až v krku, když podával Marion rámě, jenž právě vylézala z auta. Slavnost byla v plném proudu a on se smíšenými pocity věděl, že se hrne do propasti. Marion jeho obavy vycítila a před vchodem ho chytila za ruku. To se vyřeší Michaeli, šeptla a povzbudivě mu ji stiskla. Společně vešli dovnitř a v tu chvíli jako mávnutím kouzelného proutku všechno

No já...já ...já sem .. Ale notak Michaeli, nemusíš se přece stydět, Marion je určitě fajn děvče z dobré rodiny. La Toya mi říkala , že si šel ráno k ní. Takže je to vážné? Víc by se mi k tobě líbila dcera Larryho , ale pokud budeš štastný jen se slečnou Whitovou, nemám s tím žádný problém.

Michael na něj vyjeveně

Vážně? , vyhrkla Marion zbrkle a pak se odmlčela. Hned jsem u tebe Marion, řekl Michael, zatímco se oblékal. Ale ..ty jsi přece nemocný, neměl bys... Jedu k tobě, přerušil ji, tak za deset minutek jsem tam. No dobře, a Kate jede s tebou? Ne , Kate o tom neví, a hlavně jí teď nevolej , zhrozil se Michael, nebo mě přerazí, když zjistí, že neležím.

No tak sestřičko, mluv, pobídl ji netrpělivě Michael a vyčkával..

Takže ..jak si jistě poznal dle mého raního příchodu, jsem byla celou noc pryč. Vyšla jsem si večer s Andrewem a nakonec jsme po kině zamířili do baru. Potkali jsme tam spoustu známých, bavili se, popili jsme..však víš , uchechtla se při vzpomínce na

Slézali jsme pomalu ze schodů a při každém zavrzání se o mě pokoušel infarkt. Ani Michaelova dlaň v mé , mi nedodávala patřičnou odvahu jako jindy. Rozhlédla jsem se za sebe po všech dveřích a modlila se, aby se žádné z nich neotevřely. Kdyby se nedej bože probudil jeden z Michaelových sourozenců nebyla by to taková " tragédie "

Michaeli? , zlato, dobrý? , zašeptala jsem starostlivě, když se probudil s ošklivým zakašláním a zamžoural na mě uslzenýma očima. Tváře mu stále hořely a čelo měl orosené potem. Odběhla jsem do koupelny namočit kapesníky, které jsem našla chvíli předtím ve skříni, která stála v rohu pokoje.

Vzala jsem si sebou malý

Michael procitl z nepříliš hlubokého spánku při šramotících zvucích , které doléhaly z venku. Bolest hlavy nepřestávala být zničující  a nedovolila mu spát.

Jestli zase Jermaine šplhá po té maminčiné ozdobné kovové mřížce tak ho přerazím. Vyskočil z postele a vydal se zvědavě k oknu. .

Po dnešním únavném školním dnu, jsme se společně s  Marion loudaly k jejímu domu. Michael by měl dorazit kolem čtvrté, viď ? zeptala se Marion, zatímco hledala se své školní brašně klíče. Jo má, ale znáš ho, ne? , mrkla jsem na ní a jako na povel jsme se obě rozesmály.

Marion se šla do pokoje převléknout a já