" Myslím, že by sis měl vzít nějakou kravatu nebo motýlka, brácho. Vypadáš jako hastrman v tý rozevlátý košili, kterou si nejseš schopnej zastrčit ani za gatě" , smál se Jermaine, zatímco se mu snažil zkrotit trčící vlasy.

" Nech toho

 " Velmi ráda Vás poznávám pane Jacksone, jmenuji se Livie...".

" Velmi mě těší Livie, prosím tykejme si, já jsem Michael " ,  přijal její nabízenou ruku a jemně políbil její hřbet. Livie i přes svůj požehnaný věk zčervenala jako

 " Tak co budeš dělat?"...

 " Chlapče můj, prosímtě jak je Kate ? ", nikdo nám tu nechce nic říct, ozvala se z poza stolku Catherine, přičemž hleděla na oba muže. Pokaždé, když se tihle dva střetly tak to byla pohroma. Kolikrát si přála, aby se to mezi nimi urovnalo, ale to by musel přijít nějký zázrak. Bylo mezi nimi příliš nevyřešených věcí ...

 Michael se ode mne odtáhl a usmál se na příchozí Cally. Tváře jí zrudly rozpaky a provinile těkala očima z Mika na mě. Nejistě postávala u dveří a nervózně na Michaelovi visela očima.

" Já...já se moc omlouvám..jen sem..měla sem nejdříve zaklepat..ale.."

 Hlavně musí zůstat v klidu, apeloval doktor a pokukoval po Michaelovi, který zaraženě seděl v křesle. Alespoň se už posadil. Předtím tu pochodoval jak starostlivá kvočna.

Má Kate děti ?, dolehl k němu hlas dr. Sheldona.

 Kate bude v absolutním pořádku, snažil se marně uklidnit Michaela, který nervózně pochodoval po místnosti.

Pane doktore kdy ji můžu vidět ?! ...

Uklidněte se prosím, Kate

 Nečekal už ani chviličku, omluvil se řediteli Zoo parku, že musí odejít díky rodinnému problému, pobalil dětem věci a zamířil si to s Waynem a Yannickem k autu. Opatrně připásal své dvě malé ratolesti do sedaček a vlezl si vedle nich.

Wayne prosímtě

 Tahle? , ukázal na fotku, kde se na pravé straně nacházela žena, jenž mi byla tak povědomá. Přikývla jsem na znamení souhlasu a dál si jí s podmračeným výrazem prohlížela.

To je Sarah, moje bývalá žena, odpověděl mi a v jeho hlase bylo slyšet

    Bojovala jsem o dech. Snažila jsem se ho vší silou od sebe odstrčit, ale nedal se. Čím víc sem se bránila, tím víc se ke mně tiskl. Vzal mě do náruče a přitiskl mne na protilehlou stěnu. Zajíkla sem se nad jeho pohledem plným odhodlání.