Zrovna jsem se začala probírat z polospánku, když v tom zhasl motor. Táta nadšeně vykřikl : tak rodinko jsme doma ! ..Kolikrát jsem tuto větu už slyšela, pomyslela jsem si..ale dnes je to naposledy..tohle je náš domov. Oči jsem měla ještě stále zavřené a snažila jsem se vnímat zvuky, které se odevšad ozývali.Tam sem slyšea zpěv ptáků a na druhou stranu křik dětí..cítila

Školní zvonek k mému potěšení konečně oznamoval konec dalšího nudného školního dne. Ve škole se celý den neutěšeně táhl, a já se vždy neskutečně těšila domů, i když jsem věděla, že tu stejně nemám co dělat. Společnost mi dělala televize, rádio nebo internet. Často jsme se stěhovali, a já nedokázala tak rychle