Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

zuzy: já se picnu.. co zas? to to je za konec... ale jinak hltám povídku a ni nekoušu a co víc, ani nedýchám.. jednou stejně hodímm čelo u PC z rozčilení... čtu to vždycky víckrát.. jednou hltám každý písmeno a abych už byla na konci a něco se dozvěděla....( stejně nic... zatím) pak řtu znova a pozorně... a jen tak si užívám.. té nádherné povídky.... Michael musel mít strach o Kate.. a Pronc je zlatíčko po tatínkovy.. úžasný dílek... ale ty konce???