Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

bramborka: Ahojky Laneeyko, omlouvám se, že jsem ti dlouho nenapsala, nebo nekomentovala povídku, ale byla jsem dlouho mimo. Momentálně bojuji s černým kašlem Ale tvá kapitola mne potěšila. Miluji tuhle povídku a jsem velice zvědavá, kdo to za ní přišel. Nemyslím si, že by to byl Mike.... A je mi hrozně líto Janet. Vím, jaké to je milovat někoho, koho už má někdo jiný, a to vaším přičinením, protože vy jste ho vykopli od sebe.... Jen doufám, že to dobře dopadne. A dlouho tam nebylo to naše hnědoočko Mám tě ráda