Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

jeana: Nebudu brečet, nebudu brečet, nebudu..... Káťo, jak jsi jim to jen mohla udělat pro pána Jána? Já nemám slov...jako ten začátek jsi to s tím Joe úplně zabila. To bylo tak krásný, jak mu vlastně řekl, že ho miluje a nikdy by jeho dětem neublížil... I když k sobě mají daleko, tak je vidět, že ne úplně až tak daleko..
Ale teda s tím špitálem, to mi stékala jedna slzička za druhou. Prvně z toho, jak Mike přes všechno přese všechno na ní čeká přes noc v nemocnici a nechá děti v podstatě s Joe, ale i s tou kávou, jak u sebe neměl penízky a ten maličkej Billy mu je dal...jeeee...ale závěr byl nad moje síly teda.. objeví se na scéně Victor...Po tom všem, po tom, jak Mike odloží svý děti do "náručí" jejich děda, ačkoliv to tak nerad vidí, po tom, co zůstane přes noc ve špitále, jen aby za ní mohl a najednou se objeví Victor ve chvíli, když už ho doktor zve dovnitř...no to mě poser tohle...A chápu Mika, to, co zaslechl z pokoje, když se Kate setkala s Victorem, to pro něj muselo být srdce rvoucí a z toho důvodu raději zvolil útěk...chudinka náš malinkej. NETRAP JE TAK:-* jinak překrásný dílek jako vždy!!!