Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

zuzy: Michael vzpomínal a já s ním.. naskakuje mi ten jejich příběh od začátku... škoda, že Kate má stále okno, ale podvědomě se brání tomu co mu měla a nestihla říct, vysvětlit... než ztratila paměť.. alespoň trochu jí Michael poodhalil prč se před tolika roky oddělili, až si ona vzpmene tak ty svoje životy daj dohromady.. hlavně ať nedělá ukvapené závěry..Muselo to být pro ní tvrdé, poslouchat a nebránit se jen prot, že si nic nepamatuje.. kéž by se jí paměť vrátila