3. kapitola - Nechtěné setkání ..

Michaelův otec se k nám nezadržitelně blížil..Cítila jsem jak se Michael třese. V očích jeho otce se zračil opravdový vztek, který byl znát i tím jak gestikuloval divoce rukama.  Popadl Michaela prudce za rameno a už ..už ho chtěl uhodit. Napřáhl ruku a Michel stál jako socha..ani se nepokusil uhnout. V ten moment se jeho otec zadíval na mne..pohledem jsem neuhla a dívala se mu upřeně do očí ..věděla jsem, že se mi v očích zračí strach, rozhodnost a nenávist. Nesnesla jsem, když někdo ubližoval dítěti..nebo vůbec živému tvoru..tedy kromě pavouků, ze kterých mám hrůzu.. :)...Ani moji rodiče mě nikdy neuhodili, když sem něco provedla, vždyť to jde i bez ran.., ale samozřejmě trest mě neminul. K mému překvapení, a zřejmě i k Michaelovému , jelikož sebou škubl, ho otec pustil a zadíval se upřeně na mě., aniž by se na na Michaela podíval, klekl si ke mě.

Jak pak se jmenuješ děvče? zeptal se. Ohrnula jsem nos..byl z něj hrozně cítit alkohol...Catherine..Catherine Davisová pane, odvětila jsem slušně. Odkud se z náš s mým synem? zeptal se povýšeně. Cítila jsem se jako u výslechu..Zadívala jsem se na na Michaela, který ani nedutal a čekal jak bude rozhovor mezi námi pokračovat. Pohlédla jsem zpátky na jeho otce. Poznali jsme se dnes náhodou, odpověděla jsem odměřeně. Poranila jsem si nohu a Váš syn tu zrovna byl poblíž a pomohl mi. Jsem Vaše nová sousedka, ukázala jsem na alej domků za ním..Dnes jsme se nastěhovali....Chvíli mě upřeně pozoroval a po chvíli vyhrkl..ty jsi dcerou Christophera Davise, že? řekl nenávistně se zlostným zábleskem v očích, který nevěštil nic dobrého...až mě to vyděsilo....Ano jsem, řekla jsem hrdě a podívala se mu do očí, které se vůbec nepodobaly těm Michaelovým..

Michaeli..řekl najednou a otočil se ke svému synovi. Nechci,  aby si se s touto dívkou ještě někdy stýkal ! ..ale tati, namítl Michael....Nikdy rozumněl si mi? řekl zlověstně a s příkazem v hlase, popadl ho opět za rameno. Jdeme, prohlásil...aniž by mi věnoval jediný pohled pomalu odcházeli...Nechápala jsem..Co jsem udělala? Co udělal Michael? Co je tohle vůbec za člověka? Ani trochu se mi nelíbil...vyzařovalo z něj nebezpečí...Zachytila jsem Michaelův smutný pohled, když se za mnou naposledy ohlédl a dál kráčel sklíčeně po boku svého otce....Seděla jsem nehybně na dece a pozorovala jejich mizící siluety....Deka..uvědomila jsem si. Je Michaelova,alespoň mám záminku se dostat k jejich domu. Sklidila jsem pár věcí, sbalila deku a pokusila se postavit. Noha mě bolela, ale nebylo to tak hrozné. To zvládnu..uklidňovala jsem se.

Došla jsem pomalu k našemu domu. Mamča už postávala před domem a bylo vidět , že je nervózní. No propána krále Kate kde jsi?? řekla se zvýšeným hlasem v němž byl cítit strach. Měla jsem už o tebe obavy...Promiň mami, špitla jsem a vběhla do domu. Shodila jsem sandále a šla se do pokoje převléct.

Auu..zavyla jsem, když jsem plnou vahou stoupla na zraněné chodidlo..sakra..jukla jsem na něj a zaklela. Kapesník, kterým mi Michael nohu obvázal  se už zase zbarvoval do červena... Doskákala jsem po jedné noze do koupelny a s úlevným vydechnutím našla obvaz ve skřínce nad umyvadlem. Zavázala jsem si ránu, oblékla si mikču, popadla jsem deku a vyrazila opět dolů. Ještě , že tu máme tak šikovné zábradlí, pohladila jsem dřevěnou řežbu na začátku schodů , posadila sena kraj a sjela dolů..aaa tady se mi bude líbit xD..

No neříkej mi, že jdeš ještě ven, vždyť už je tma ..řekla mamča s údivem a ukázala z okna...Musím jít vrátit deku mami, hned jsem zpět. ..Až teď mamča spozorovala, že v ruce mám srolovanou letní modrou deku. Kde jsi jí vzala? zeptala se. Patří mému kamarádovi, odvětila jsem ji s úsměvem. Neušlo mi mamčino pozdvihnuté obočí, dala ruce v bok..kamarádovi jo? tak to se seznamuješ rychle, usmála se. Je dobře, že sis tak rychle našla nějakého kamaráda. Rozzářili se mi oči, ano je to skvělý kluk..pak ti to budu vyprávět, ale jeho táta je zlý člověk, pronesla jsem posmutněle. Jak to víš Kate? ..Klekla si přede mně a vzala mě za ruce..Udělal ti snad něco jeho otec? zhrozila se maminka a zamračila se. Ne mě ne...ale Michaela určitě zbil, vzlykla jsem. Kdybych tam neseděla udělal by to už tam..viděla jsem , že ho chce uhodit, ale pak si to rozmyslel..když mě viděl. ..Tak asi provedl něco hrozného provedl , ne? řekla zaraženě mamča. Právě, že ne mami...jen jsme s Michaelem seděli na dece a povídali si, když v tom přicházel jeho otec a hrozně řval, že nepřišel na nějakou zkoušku nebo co..nevím..pokrčila jsem rameny..vypadal hrozně rozzuřeně, měla jsem strach.....a Michael taky, dodala jsem.  Bože tak nesnáším, když někdo ubližuje dětem, řekla naštvaně maminka. Já vím mami, já taky...Dobře Kate, odnes Michaelovi tu deku a hned se vrať nebo ti vystydne večeře. ..Jo jasně, za chvíli jsem zpět, nazula jsem si boty a mířila ke dveřím. ...

" Kate " ??..Vykoukla mamča ze dveří kuchyně..Ano?? otočila sem se za jejím hlasem. Michael je moc hezké jméno, mrkla na mě. Usmála jsem se na ní a s jiskřícíma očima jí dala za pravdu...ano to je :)....otevřela jsem dvěře a vyrazila k jejich domku s pocitem nečekaného zjištění....