Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

Čokoládka milka: Juch juch juch, tie deti súúú taaak rozkošné! Krásne si to popísala! ♥ ňuňu
a... pri konci sa mi asi zastavil dych... teda, žeby už? Tak skoro? Teda, ja nie som vôbec proti! Idem hneď dalej, MUSÍÍÍM vedieť či sa pobozkali!!! ♥.♥

Ale inak, k mojej poviedke musela som sa nato pozrieť vzhľadom nato že si to vôbec nepamätám o.O … teda, to s tou reštauráciou oni tam boli večer, vrátili sa domov a RÁNO Cameron sedela pred... čo ja viem, kaviarňou že si to trošku nepochopila, to nie je spôsobené tým, že je veľa hodín ale tým, že som debilne písala! (aj píšem!)