Laneey | 107. kapitola - Na kuráž..

Vyskočila jsem z postele a natáhla  se pro župan, jenž byl hozený přes židli. Při cestě ke dveřím sem se zarazila. Vrátila jsem se před zrcadlo a zadívala se do něj.

" Zůstaň tady a nikam nechoď", našeptával mi vnitřní hlásek a já bojovala s myšlenkou ho poslechnout. Hodit za hlavu tu Michaelovu nadřazenost a nechat to být.

V žádném případě !, okřikla jsem ho tiše, vzala si bačkory a odebrala se ven. Když mě pár kroků dovedlo přede dveře Michaelova pokoje , nohy mě přestaly poslouchat.  " Bože, nebuď tak slabá Kate" , dokážeš mu od plic vynadat , aniž by na tebe zapůsobil, ujišťovala sem se.

Marně...Bublala jsem vzteky a krev se mi vařila v žilách. On mě prostě musí respektovat sakra, přesvědčovala jsem se s rukou na klice. Měla bych tam vpadnout a seřvat ho za to, jak se ke mně chová.

Svěsila jsem hlavu a ruku přiložila zpět k tělu. Uvědomila jsem si, že nejsem tak silná jak sem si myslela. Potřebovala jsem se něčeho napít. Jen maličko. Na kuráž...

Sešla jsem tedy do kuchyně, doufajíc že najdu nějakou dobrou tekutinu, která mi dodá sílu a bojovnost. Nemýlila jsem se. Po chvilce hledání jsem v malém baru objevila nádherně zabarvenou zlato-hnědou whiskey.

Hmmm..to je ono, zavřela jsem oči a nechala se unášet pálivou chutí na jazyku. Trochu této " staré krasavice " na kuráž, nemůže uškodit. Nikdy jsem alkoholu neholdovala, ale musela jsem uznat, že tohle je opravdu dobré.

Po druhé skleničce sem se zvedla , rozhodnutá, že je ta správná chvíle. Než jsem ale došla pod schodiště , mě má rozhodnost znovu opustila. " Bože jak já tě nenávidím Michaeli" , sevřela sem ruce v pěst a rozhodla se pro poslední skleničku.

Znovu sem si nalila lahodný mok a přísahala si, že to tak nenechám být...

.....................................................................................................

Michael si musel přiznat, že Stephanie Lanczová je velmi příjemná společnice. Její dnešní příjezd na Neverland byl sice překvapující ale zároveň jedinou dobrou věcí, která z tohoto dne vzešla. Ne, mýlím se, přiznal si nakonec.

K jeho naprosté úlevě mu doktor po několika vyšetřeních potvrdil, že je Kate v pořádku. Její omdlení bylo způsobeno nadměrnou úzkostí a stresem. Je zdravá a to je to nejdůležitější.  Nic jí není, usmíval se od ucha k uchu , ale při pohledu do zrcadla na svůj hloupý výraz, zvážněl.

Tohle musí přestat Michaeli rozumíš? !, zanadával svému odrazu v zrcadle a unaveně se opřel o umyvadlo. Potřeboval dlouhou sprchu. Musel ze sebe smýt tu tíhu. Pokaždé, když zavře oči jí má před sebou.

Rozesmátou a běžící k němu. Tak jako kdysi. Kate. Oči s barvou čerstvě vykopaných smaragdů. Kate. Ústa jako zralá malina, jenž toužila po polibcích. Husté kaštanové kadeře spadajíc na její útlá ramena. Kate...

Shodil ze sebe všechno oblečení a vlezl si do sprchy. Nikdy si neuvědomoval jak moc je prostorná jako v tuhle chvíli.  Tolik by jí chtěl mít u sebe. Právě teď a tady. Zahrnul by jí polibky a unavil její touhou pulzující tělo dlouhým vášnivým milováním. Milovali se tolikrát, ale nikdy ne ve sprše, uvědomil si.

A  dost, vykřikl nahlas a zatřásl hlavou , když se jeho myšlenky a představy ubíraly nebezpečným směrem. Tohle je minulost. Zakázané ovoce. Ona teď má Victora . Je to pouze žena z minulosti, která mě zradila  jiným. Odešla, aniž by se mi dostalo vysvětlení.

Stačil dopis, kde by napsala své důvody, proč to udělala. Ale ne. Zmizela a zahladila za sebou stopy tak, aby jí nikdy nenašel. Jediné co mi tehdy poslala byl náramek. Byl to důkaz našeho přátelství z dětství, kdy jsme si přísahaly , že nás nikdy nic nerozdělí a přece...

Tak co se to se mnou děje? Tohle přece nejsem já. Proč mám o ní pořád takovou starost? ...

Ona kdysi patřila jenom mě. Byla můj nejlepší přítel, vždycky se mnou byla , když sem jí potřeboval. Pokaždé mě vyslechla , když jsem měl roztržky s otcem, které mě ubíjely. Nedovedl sem si ani představit den, kdybychom nemohli být spolu.

Miloval sem naše rozhovory i úsměvné potyčky. Vyrostla v nádhernou dívku, která mi dokonale pobláznila hlavu. Už to nebyla jen kamarádka, ale žena kterou sem zasvětil do tajů milování. Dívka, která poprvé objevila svou sexualitu a ukázala mi jak je láska nádherná.

Od toho prvního dne, kdy jsme se jako malé děti potkaly u jezera a já jí ošetřil zraněné chodidlo, sem věděl, že bude navždy patřit do mého života.

Jenže naše přátelství a láska se roztříštila na miliony kousků, které nelze slepit.

Nikdy, přísahám , že ti to nikdy neodpustím Kate Davisová, je čas zapomenout a začít znovu žít, ujišťoval sebe samého, když vylézal ze sprchy. A Stephanie Lanczová mi k tomu pomůže...

Jak si na tom ty sama se ještě uvidí...

..................................................................................................

Není cesty zpátky...ne už se nemůžeš vrátit, šeptal mi divný hlas , když sem stoupala po schodech a mířila si to přímo do Michaelova pokoje.

Adrenalin sem měla vypumpovaný hodně vysoko a krev mi pěnila v žilách. Jednou provždy si to vyříkáme Michaeli. Tohle si přehnal, mumlala sem si vztekle. Aniž bych se obtěžovala zaťukáním, prudce sem vpadla dovnitř.

Tmavě hnědé oči se na mě upřely. Jediné co sem v tu chvíli dokázala vnímat,  bylo jen polonahé tělo ...vše ostatní, jako by zmizelo v mlze..