Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

jeana: No tvl ač to má bejt jakože šíleně smutný, já tu padám smíchy na hubu jako ten začátek s těma dětma, jak si notujou v autě, když Mike je nervní jak důchodkyně v tramvaji, to je boží. Chudák Mike, je vyklepanej a má strach o Kate, ví, že jí teď dojde, jak je na něj vlastně naštvaná a že má Victora, ale ty děti prostě nemaj chybu a hlavně jak je má hlídat Yannick...a ta babča to je rachejtle večera jako božíííí ale teď jsem fakt zvědavá, co se stane, až se otevřou dveře...to bude zlýýý..cítím průšvih