Blog jsem založila jen pro své úvahy, povídky, myšlenky...aneb ať žije fantazie...a ke komu směřují?..sami snad poznáváte..ke géniovi, který je pro mně hudebním i životním vzorem...k člověku s tou nejčistší duší, kterou má málokdo..je to vzácnost...je to o muži, který toužil změnit svět k lepšímu svou hudbou,tancem ,pomocí chudým a dětem...

 děkuji ti Michaeli, že si nám toho daroval tolik..už se nikdy takový člověk jako ty nenarodí..Miluju tě a navždy máš své místečko v mém srdci....vím, že jednou se tam nahoře setkáme ...

zuzy: No Mě snad trefí.. po kolikáté už?! Bože, můj.... jestli se mi líbil dílek!ANO!ANO! Ale ty konce bych zrušila...Laneey.. nechceš psát nonstop??? Teda, ale takovej konec bych nečekala... Michael jí hrozně moc ublížil...a sobě vlastně taky... zašlo to daleko.. a jestli otevřel další kapitolu.... stále čekám, že si to vysvětlí... nedovedu si představit, že by tam Kate chtěla dál zůstat...Mě stoupnul tlak.. nebezpečně vysoko. Tak já tu číhám na dílek jak kočka před myší dírou.... víš, že ten konec je jako sebrat dítěti olízané lízátko? :o) ... ale byl to krásnej smyslnej dílek... a vůbec nebyl vůlgární... smyslnost a láska k Mikovi.. je tady s námi ve tvé povídce! Díky.... ♥